Invaze do Iráku byla ilegální, na to by se teď mohli odkazovat i Rusové s Ukrajinou, upozorňuje analytik

Invaze do Iráku před 20 lety prohloubila erozi mezinárodního práva. „Americká a britská vojska do Iráku vstoupila navzdory varování Rady bezpečnosti OSN. Vznikla ilegální agresem, a tím zavdali příčinu celé řadě následků. Rusové by mohli v současnosti argumentovat a ptát se: Proč bychom nemohli zaútočit na nějaký stát bez mandátu Rady bezpečnosti, když to udělali i Američané?“ hodnotí Břetislav Tureček, analytik z Metropolitní univerzity Praha.

Praha/Bagdád Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sebevražedný útok v Bagdádu.

„Po dvaceti letech můžeme říct, že invaze přinesla erozi bezpečnosti a v Iráku vzniklo vakuum, které vyplnily různé extremistické skupiny,“ upozorňuje Tureček (ilustrační foto) | Zdroj: Reuters

Před dvaceti lety zaútočila americká a britská vojska na Irák, aby svrhla režim tamního diktátora Saddáma Husajna. Oficiálně kvůli podezření, že země disponuje zbraněmi hromadného ničení.

Přehrát

00:00 / 00:00

Host: zahraničněpolitický analytik Břetislav Tureček. Moderuje Zita Senková

„Ty se ale nikdy nenašly. Neprokázalo se ani napojení na Al-Káidu. Strůjci invaze tehdy přehlíželi varování, že invaze do Iráku může špatně dopadnout,“ upozorňuje Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha.

Invaze neskončila tak rychle a s takovým výsledkem, jak se očekávalo, připomíná analytik v pořadu Jak to vidí... na Dvojce.

„Přineslo to erozi mezinárodního práva,“ podotýká Tureček a pokračuje:

„Po dvaceti letech můžeme říct, že akce přinesla také velkou erozi bezpečnosti na Blízkém východě. Docházelo k válečným zločinům. A také vzniklo v Iráku vakuum, které vyplnily různé extremistické skupiny.“

Irák má novou vládu. Do roka budou předčasné volby, slíbil premiér Súdání

Číst článek

Vznikl třeba Islámský stát a konflikty se přelily i do Sýrie a dalších zemí. „Když přijde zvrat, třeba revoluce nebo válka, lidé do toho vkládají obrovské emoce, lidské životy a strádání. Taky čekají, že to přinese něco výrazně lepšího. Irák bohužel může počítat tyto zisky velmi těžce,“ shrnuje Tureček.

Analytik uznává, že v Iráku je parlamentní demokracie, ale přináší stále to stejné:

„Irácká společnost není rozdělena ideologicky, ale primárně podle náboženské příslušnosti. Stále ve volbách vyhrávají šíitské strany, jelikož šíité tvoří dvě třetiny populace. A to se nezmění, stále tu budou sunnité a jiné menšiny, které budou vždycky pocit, že jsou marginalizované.“

„Co se týče infrastruktury, tak je země rozvrácená, je tam nedostatek elektřiny, pitné vody. Jih Iráku se potýká s obrovskou degradací zemědělské půdy. Většinu věcí musí dovážet,“ dodává analytik.

Invaze bez potrestání

Invaze podle Turečka zhoršila stav mezinárodního práva.

Irácký duchovní Sadr oznámil odchod z politiky, při protestech jeho stoupenců zemřelo nejméně 12 lidí

Číst článek

„Americká a britská vojska do Iráku vstoupila navzdory varování Rady bezpečnosti OSN. Byla to tedy ilegální agrese. Samozřejmě tím zavdali příčinu celé řadě následků. Rusové mohou v současnosti argumentovat a ptát se: Proč bychom nemohli zaútočit na nějaký stát bez mandátu Rady bezpečnosti, když to udělali i Američané?“ zamýšlí se Tureček nad dopady invaze. 

„Nyní byl vydán zatykač na Vladimira Putina pro válečné zločiny, které jsou i bez soudu nesporné,“ připomíná analytik.

Ale k válečným zločinům docházelo i v Iráku a páchali je Američané, Britové a možná i řada jiných dalších jejich spojenců. A kdo byl za tyto zločiny potrestán? Nikdo. Snahám dostat před soud tehdejšího amerického prezidenta George Bushe se Západ vysmál,“ zdůrazňuje.

„Nechci zlehčovat ukrajinské oběti, ale spíš mě zaráží, že někdo zlehčuje irácké oběti.“

Břetislav Tureček

I proto vznikl to podle Turečka jakýsi pocit dvojího práva. „Mezinárodním právem a chytáním zločinců se začneme zabývat teprve tehdy, když se dotknou nás. Ve chvíli, kdy se invaze dotýká Arabů nebo černochů, tak tomu takovou pozornost nevěnujeme,“ vysvětluje Tureček.

Ruská agrese proti Ukrajině podle oficiálních počtů stála životy asi 8000 ukrajinských civilistů.

„Bavíme se o roční bilanci, byť je to nejspíš podhodnocené číslo. Ovšem v Iráku zahynulo 8300 lidí jenom za prvních šest týdnů invaze. Nechci tím zlehčovat ukrajinské oběti, ale spíš mě zaráží, že někdo zlehčuje irácké oběti a souvislosti s americkou invazí,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.

Zita Senková, juk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme