Ruská invaze na Ukrajinu vzala domov tisícům lidí | Foto: Jana Karasová | Zdroj: Český rozhlas
Nemůžeme je nechat zmrznout: Pomoc potřebuje skoro polovina lidí na Ukrajině, peněz je stále méně
Skoro patnáct milionů lidí, kteří žijí na území Ukrajiny, bude podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí letos potřebovat nějakou humanitární pomoc. Financí ale ubývá. Humanitární pracovníci navíc sledují, jak výsledky jejich práce končí opět zničené po ostřelování. Bez podpory se stále neobejde ani mnoho běženců, kteří z oblasti bojů utekli. A nedostatek peněz často brzdí i návrat dětí k běžné výuce ve školách.
„Pohřbila jsem syna, který zemřel 13. dubna v Bachmutu. Takže minulý rok byl pro mne těžký, ale pracuju. Zvykla jsem si pracovat bez zastavení,“ vypráví humanitární kuchařka Olha Vasylivna u velkého sporáku v profesionální kuchyni na okraji Charkova pro Radiožurnál a server iROZHLAS.cz. Její kolegové krájí maso a zelí. Jiní dělají z kynutého těsta bochánky plněné marmeládou.
Další skupinka dává navařené jídlo do krabiček, které rozvezou potřebným lidem hlavně v ostřelovaných částech při hranici s Ruskem. Tým humanitární kuchyně charkovské neziskové organizace Myrne Nebo, kterou podporuje i Diakonie Českobratrské církve, začal pracovat jen pár dnů potom, co Ukrajinu napadla ruská vojska. Nejdřív dobrovolníci pomáhali lidem především v ostřelovaných částech Charkova.
Předloni na podzim, kdy se ukrajinské armádě podařilo osvobodit většinu okupovaných měst v Charkovské oblasti, práce přibylo. Začali totiž vařit hlavně pro lidi, kteří na osvobozených územích nemají elektřinu, plyn a vodu. Kuchaři se proto přestěhovali do větší kuchyně. Jen v minulém roce v Charkově navařili 600 tisíc porcí obědů.
Loni humanitární kuchaři taky čekali, že s ukrajinskou protiofenzivou bude jejich pomoc potřeba i na dalších místech na východě země. Jenže ukrajinské armádě se žádné větší území osvobodit nepodařilo. Místo toho se Olha Vasylivna na začátku června sbalila a odjela na jih Ukrajiny.
6. června se ozvala exploze na hrázi Kachovské přehrady v Ruskem okupované Chersonské oblasti. Z přehrady se začala valit voda. Na místo zamířili záchranáři i humanitární organizace a v následujících dnech pomáhali s evakuací lidí ze zatopených vesnic, s dodávkami vody a v případě Olhy i s vařením jídla.
‚V zimě jsme dělali zákopové svíčky, teď píšeme dopisy.‘ Ukrajinci se vrací domů jen pomalu
Číst článek
„Závažné incidenty, včetně zničení Kachovské přehrady, vedly ke zhoršení humanitární situace v regionech, kde se lidé už tak potýkají s akutními potřebami,“ popisuje situaci zasažených civilistů v reportu z prosince Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí. „Potřeby lidí žijících v obcích v první linii dosahují extrémní a katastrofické úrovně.“
Další evakuace
Řízení humanitární kuchyně v Chersonu Olha přes léto předala místním a vrátila se do Charkova. Ke konci roku se společně s kuchařským týmem organizace Myrne Nebo přestěhovali zpět tam, kde začínali předloni v březnu. Do kuchyně restaurace v charkovské čtvrti Saltivka, která ruské obléhání města odnesla nejvíc. Kuchyně je to menší, ale současným možnostem organizace vyhovuje lépe.
„V kuchyni je to teď taky těžké. Méně nám pomáhají, je těžší sehnat suroviny,“ naráží Olha na pokles zahraniční i místní podpory humanitárním organizacím. V očích má zápal i únavu. „Unavení jsme z toho, že když jdeš spát, tak nevíš, jestli a kam nepřiletí ruská raketa. Ale z práce unavení nejsme.“
Olha stále čeká na to, až ukrajinská armáda osvobodí další území, na kterých by mohly otevřít novou kuchyni. To je ale zatím v nedohlednu. Myrne Nebo tak dál vaří v Charkově, Chersonu a taky v Izjumu a Kupjansku – městech na osvobozených územích na jih od Charkova.
Jenže situace v Kupjansku se měsíc od měsíce zhoršuje. Ukrajinská vojska ruské vojáky na podzim 2022 vytlačila jen za město. A ruské síly se snaží Kupjansk znovu ovládnout. Před pár dny ukrajinské úřady nařídily lidem z vesnic v okolí města, aby se povinně evakuovali.
Podle šéfa Charkovské oblasti Oleha Syněhubova žije v těchto obcích přes tři tisíce lidí včetně 279 dětí. S evakuací na východě Ukrajiny pomáhají místní dobrovolnické skupiny. A to i za cenu vlastního života.
Koordinační humanitární centrum v Charkově dobrovolníky proto připravuje na to, co dělat, když se při evakuaci ocitnou pod ostřelováním. Podobně jako vojáci se učí, jak nasadit speciální škrtidlo a zastavit masivní krvácení. Zprávy o mrtvých a zraněných civilistech po ruském zásahu přichází z Kupjansku a okolí téměř každý den.
Okolí fronty
Ještě pod větším tlakem je Avdijivka v Doněcké oblasti, kterou ruská armáda obklíčila ze tří stran. Město bylo poničené už při bojích mezi proruskými separatisty a ukrajinskou armádou v roce 2017. S opravami pomáhala i česká neziskové organizace Člověk v tísni. Přímo na místě pracoval i zástupce šéfa ukrajinské pobočky Sergej Sajinko.
„Před rokem 2022 jsme tam měli hodně projektů. Opravovali jsme třeba školy. A když teď vidíte, jak jsou znovu zničené, tak vás to raní,“ vypráví Sergej pro Radiožurnál a server iROZHLAS.cz o tom, jak na fotkách, které ze zničené Avdijivky přicházejí, poznává budovy, ve kterých sám pracoval. Občas dokonce zahlédne i cedulku se seznamem organizací a donorů, kteří se na opravách podíleli.
V městečkách a obcích v okolí fronty pomáhá Člověk v tísni dál. Někteří lidé z nich totiž nechtějí odejít. „Pro některé je to prostě otázka principu,“ vysvětluje Sergej. „Pro jiné není možné se přizpůsobit novým podmínkám. Třeba pro lidi před penzí je opravdu těžké vybudovat si život v jiném městě. Naučit se jinou kulturu, jiný jazyk.“
Sergej pozoruje, že někteří lidé se do obcí v okolí fronty v uplynulém roce dokonce vraceli. Na některých místech navíc válka netrvá poslední dva roky, ale už deset let. I když ostřelování je teď často intenzivnější, životu s válkou v zádech se tam lidé přizpůsobili.
Zvykli si ale zároveň i na pomoc humanitárních organizací. Sergej a jeho kolegové se tak snaží najít správnou míru, jak lidem pomáhat, ale nepodporovat jejich závislost na pomoci. „Ví, že jim přivezou jídlo a léky. Dobrovolníci se tak vystavují nebezpečí, ale pro ty lidi už je to nějaká norma,“ přibližuje Sergej. „Je to opravdu otázka balancu.“ Humanitární pracovníci nechtějí lidi podporovat v tom, aby zůstávali na nebezpečných místech. Na druhé straně se snaží, aby je nenechali „zmrznout nebo umřít hladem a žízní“.
Právě zima je na Ukrajině nejnáročnější období, na které se organizace připravovaly už od léta. Člověk v tísni například lidi, kteří žijí sami u fronty, předzásoboval briketami. „Když pak vidíte babičku, které přivezete na zimní sezonu brikety, a lidi pláčou, děkují vám, tak to je pro mne to, co charakterizuje uplynulý rok,“ zamýšlí se Sergej.
Peněz ubývá
Zatímco rok 2022 byl pro humanitární pracovníky jako nečekaný výbuch, uplynulý rok se snažili přizpůsobit nové situaci. „Zbudovali jsme nové logistické cesty pro humanitární pomoc. Taky se přizpůsobil byznys, abychom mohli pomoc nakupovat přímo na Ukrajině a pomáhat tak místní ekonomice,“ popisuje Sergej.
Přijímání uprchlíků a oplakávání ztracených synů. Život na západě Ukrajiny řídí válka, i když je daleko
Číst článek
I on ale vnímá úbytek peněz a donorů: „Ve světě máme další krize a Ukrajina se dostává do menší pozornosti. Zmenšuje se objem pomoci, zmenšuje se financování.“ Nedostatek peněz potvrzují i statistiky Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí. Například na zajištění vody, sanitace a hygieny loni v říjnu chybělo přes 330 z požadovaných 450 milionů dolarů.
Organizace tak hledají způsoby, jak práci zefektivnit a jak lépe dárcům vysvětlit, že pomoc je stále potřeba. „Snažíme se najít cesty, jak dostat pomoc do míst, ve kterých jsou největší potřeby nebo která se nacházejí v rizikových zónách,“ upřesňuje Sergej Sajinko z Člověka v tísni.
Před velkou ruskou invazí Člověk v tísni pomáhal civilistům na obou stranách fronty. Teď je přístup do oblasti bojů zásadní problém. Ale právě tam lidé pomoc potřebují nejvíc. „Přišli o práci, mnoho z nich žije v nevhodném prostředí, ale bohužel se k nim často nemůžeme dostat,“ říká Sergej.
Podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí bude letos humanitární pomoc potřebovat přes 14,6 milionu lidí. To je asi 40 procent současných obyvatel Ukrajiny. Přes tři miliony potřebných žijí v okolí bojové fronty včetně některých osvobozených územích.
Bez podpory se ale neobejdou ani statisíce běženců, kteří utekli a stále utíkají do klidnějších částí země. Úřad eviduje asi čtyři miliony vnitřně vysídlených Ukrajinců. V provizorních společných ubytovnách žije stále přes sto tisíc z nich.
O domov válka připravila tisíce lidí. Se slzami v očích v únoru ukazovala svůj dům i Nina, která bydlí ve vesnici Novoselivka na severu Ukrajiny u Černihivu. I toto město podobně jako Charkov Rusko několik týdnů na začátku invaze obléhalo, ale nedobylo. V Novoselivce ale boje zničily skoro všechny domy.
„Tady byla sprcha, tady kuchyně, tady schody do patra,“ ukazovala Nina pro Radiožurnál a server iROZHLAS.cz na ohořelé zdi. Nový domov podobně jako další lidé našla i ona v kontejnerovém městečku, které úřady postavily díky polské pomoci. Za české peníze loni vyrostlo modulární městečko na západní Ukrajině. V Mukačevu česká Charita postavila jedenáct modulárních domků pro přibližně 36 vnitřně vysídlených.
„Je tu taky otázka ekonomické podpory těchto lidí a přístupu do škol a na univerzity. To byla velká výzva minulého roku,“ podotýká Sergej Sajinko z Člověka v tísni. „Bohužel stále mnoho dětí nemá přístup do škol. Z různých důvodů. Ale zůstává to problém.“
Zamlklé děti
Na Ukrajině skončil školní rok. Prázdniny země využije k budování protileteckých krytů
Číst článek
Bariérám každý den čelí i děti a dospívající, kteří ze svých domovů utéct nemuseli nebo se do nich mohli vrátit. V lavicích ve svých třídách můžou zasednout, jen pokud má jejich škola protiletecký kryt. A to se často liší region od regionu. Pokud škola kryt nemá, musí se děti učit online.
V mnohých školách to ale vypadá tak, že někteří žáci přichází na běžnou výuku, někteří se připojují na dálku z jiných částí Ukrajiny i ze zahraničí. Staré vlhké sklepy škol se postupně mění na barevné podzemní učebny. Záleží často na dobrých kontaktech ředitelů nebo aktivitě místních úředníků sehnat peníze. Tam, kde finance nejsou, zůstávají dveře škol zavřené.
Distanční výuku mají i žáci všech čtyř škol v městečku Děrgači pár kilometrů od Charkova, které se na jaře 2022 ocitlo téměř na frontové linii. Kulturní dům v centru je stále rozervaný na dvě části po dopadu ruské rakety. Budova, která z venku vypadá neobyvatelná, přitom ve sklepě skrývá prostor pro děti.
Na konci roku v něm chystala Vasylivna Tovkanová dětské divadelní představení. Vasylivna je ředitelka školky v Děrgači. „Ale mateřská škola je od začátku války zavřená. Nepracuje. To mne opravdu bolí, hodně bolí,“ vypráví v místnosti s nízkým stropem vyzdobené papírovými vločkami.
Jak se žije pár kilometrů od Ruska. Do Zoločivu se vracejí i rodiny s dětmi, strach je ale neopouští
Číst článek
Obci se díky finanční pomoci podařilo takové prostory otevřít tři. V jednom z nich je i malá tělocvična. „Mají tam fotbal, basketbal, kickbox a sportovní tanec,“ vypočítává Vasylivna nabídku volnočasových center v podzemí. „Taky tady cvičí na kytaru, povídají si, hrají si…“
Kromě materiální pomoci na Ukrajině po ruské invazi výrazně stoupla i potřeba psychologické podpory. „Když k nám začaly děti chodit, tak se bály hlučné hudby, byly zamlklé, zapomněly, jak se vůbec bavit a hrát si společně,“ přibližuje učitelka dopad války na ukrajinské děti. Některé z nich navíc ztratily rodiče. „Je taky mnoho dětí, které mají otce v ukrajinské armádě. Je to obtížné, ale snažíme se je podpořit.“
Pomoc psychologů, kteří mívají své kanceláře právě taky v různých dětských centrech, často vyhledávají i samotní rodiče. „Emocionálně je to náročné,“ přiznává učitelka Vasylivna. „Tady dole si hraješ s dětmi, pak vyjdeš ven na signál a zjišťuješ, kdo zahynul, kdo umřel… Ale nedopřeji si toho luxusu, abych mohla být unavená. Unavení jsou kluci na frontě. Dělají to kvůli nám, proto my nesmíme být unavení.“
Související témata: Ukrajina, peníze, Charkov, kuchyně, Člověk v tísni, humanitární pomoc, Kupjansk, ozbrojený konflikt, konflikt, válka a mír, Ruský vpád na Ukrajinu
