Český generál Hasala převzal velení vojenské mise Evropské unie, v Mali povede zhruba 700 vojáků

Velení výcvikové mise Evropské unie v západoafrickém Mali v úterý převzal brigádní generál české armády Radek Hasala. Asi 700 spojeneckých vojáků z 25 zemí bude velet půl roku. Je to podruhé v historii české armády, kdy její zástupce stojí v čele zahraniční vojenské mise. Do Mali si Hasala přivezl zhruba třicetičlenný tým, ve kterém jsou i civilisté.

Bamako (Mali) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hasalovi (vpravo) předává při slavnostní ceremonii vlajku EU ředitel útvaru Schopnosti vojenského plánování a vedení (MPCC) Evropské unie Hervé Bléjean

Hasalovi (vpravo) předává při slavnostní ceremonii vlajku EU ředitel útvaru Schopnosti vojenského plánování a vedení (MPCC) Evropské unie Hervé Bléjean | Foto: Karel Čapek | Zdroj: ČTK

Slavnostní předání velení se uskutečnilo v Bamaku za přítomnosti desítek hostů včetně zástupců malijských úřadů a armády. Hasala post velitele převzal od svého rakouského předchůdce brigádního generála Christiana Rienera.

Za české ministerstvo obrany a armádu na ceremonii přijeli náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec a velitel Velitelství pro operace Josef Kopecký.

Generál Kopecký: Čerpáme zkušenosti z konfliktu na Ukrajině, abychom se vyvarovali chyb, které dělají jiní

Číst článek

Hasala má zkušenosti z Afghánistánu a tři roky působil jako ředitel kanceláře předsedy Vojenského výboru NATO Petra Pavla. Před odjezdem do Mali velel Vojenské akademii ve Vyškově. Nástup do nové funkce označil za velký závazek, a to i v souvislosti se souběhem s českým předsednictvím Evropské unie.

Napjatá situace v Mali

Nebojová mise pomáhá při výcviku malijské armády. Vznikla v roce 2013 poté, co Mali čelilo útoku islámských radikálů. Od roku 2020 může pomáhat i dalším zemím ze skupiny G5 Sahel, kromě Mali tedy i Nigeru, Burkině Faso, Mauretánii a Čadu.

Působení spojeneckých vojáků v Mali v uplynulých měsících ovlivnily napjaté vztahy mezi přechodnou malijskou vládou a západními státy, především Francií. Země za poslední dva roky zažila dva vojenské převraty, jeden z nich za českého velení misi v roce 2020.

Situaci komplikuje i rozhodnutí Mali, které do země pozvalo žoldnéře z ruské soukromé Wagnerovy armády. Kvůli sporům končí protiteroristická operace Takuba, do které Česká republika vyslala své speciální síly z Prostějova.

Hasala i proto považuje řízení mise za těžký úkol. Poukázal na to, že v Bruselu se v současné době připravuje revize tzv. strategického plánu mise, jehož změna bude znamenat i změnu úkolů spojeneckých vojáků.

Obléknout uniformu a jít bránit vlast? Po prvotní vlně nadšení zájem Čechů o vstup do armády opět poklesl

Číst článek

„V současné době ale nevíme, jaké ty výsledky budou a nevíme, jak budeme muset reagovat,“ řekl České televizi. Očekává nicméně, že základní obrysy mise zůstanou stejné.

Působení české armády

Hasalův předchůdce Riener před českými médii ocenil spolupráci s českými vojáky a poukázal na to, že česká armáda má po Španělsku v misi druhý nejpočetnější kontingent.

Hasalovi bude v Mali pomáhat asi třicetičlenný tým spolupracovníků, kteří byli vybráni napříč armádou a ministerstvem obrany. Jsou mezi nimi i civilisté, například politický nebo právní poradce. Při výběru byla důležitá znalost francouzštiny.

Česká armáda má v misi EU na starosti také ochranu velitelství v Bamaku a výcvikového kempu Koulikoro. Od května úkol převzala nová asi devadesátičlenná jednotka tvořená zejména příslušníky hranického mechanizovaného praporu. V Mali čeští vojáci působí vedle mise výcvikové mise Evropské unie také v misi OSN MINUSMA, ve které má Česko čtyři vojáky.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme