Francouzskými ulicemi nezavládl klid ani na Prvního máje, policisté při potyčkách zatkli přes 380 lidí
Policie v Paříži ve středu použila slzný plyn proti desítkám maskovaných radikálů, kteří během tradičního prvomájového průvodu odborářů útočili na pořádkové síly, ničili výlohy obchodů a auta. Zatčeno bylo přes 380 lidí, uvedla stanice BFMTV. Zraněných je nejméně 38. V ulicích francouzské metropole bylo kvůli plánovaným demonstracím nasazeno přes 7400 policistů a četníků.
Manifestace, které se zúčastnilo podle odhadu médií kolem 40 000 lidí, ale byla klidnější než loni, kdy více než tisícovka zahalených příslušníků radikálního hnutí Black Bloc plenila restaurace, rozbíjela výlohy a házela zápalné lahve.
Úřady se letos na možné útoky radikálů lépe připravily. Policisté mimo jiné provedli na 18 000 náhodných kontrol zavazadel. Téměř šesti stovkám obchodů a restaurací, které se nacházejí podél trasy protestního pochodu, nařídili, aby preventivně zavřely. Mimo provoz byly i některé přilehlé stanice metra.
První vážnější střety policie a radikálů se odehrály poblíž železničního nádraží Montparnasse, odkud kolem 14:30 SELČ právě vycházel hlavní pochod organizovaný odbory směrem k Italskému náměstí na jihu Paříže.
Proti maskovaným demonstrantům, kteří na policii házeli kamení a další předměty a kteří poničili zaparkovaná auta, tam policisté několikrát použili slzný plyn. Zraněn byl dosud nejméně jeden policista, a to při pozdějších potyčkách před nemocnicí Pitié-Salpêtriére, uvedl list Le Monde.
Zásah policie odsoudila odborová organizace CGT, podle níž příslušníci pořádkových sil zasáhli i proti jejím členům. „Tento scénář je skandální a bezprecedentní a v naší demokracii nepřijatelný,“ uvedly odbory ve svém prohlášení.
OBRAZEM: První máj ve světě doprovázely slavnostní průvody i protesty dělníků
Číst článek
Šéf CGT Philippe Martinez si stěžoval, že zásah slzným plynem utrpěl i on sám, a že musel průvod z bezpečnostních důvodů na čas opustit. Policie kritiku odmítla.
K přijetí mimořádných bezpečnostních opatření přiměly úřady obavy z opakování loňských násilností při demonstracích, které poznamenaly násilné střety, ničení obchodů a zapalování automobilů.
Riziko násilí
„Není to tak, že bychom situaci přehnaně dramatizovali... existuje skutečné riziko,“ prohlásil ministr vnitra Christophe Castaner na úterní tiskové konferenci. Prezident Emmanuel Macron vyzval bezpečnostní složky k razantní reakci v případě propuknutí násilí.
Středečních demonstrací se vedle odborářů zúčastnili i příslušníci hnutí žlutých vest, kteří proti vládě a prezidentovi protestují už od poloviny loňského listopadu. Hnutí sice v posledních měsících ztratilo část podpory, do ulic ale znovu vyšlo více lidí poté, co prezident Macron minulý týden představil sociální opatření, kterými chtěl jeho členy získat na svou stranu.
Hnutí se však poslední dobou také radikalizovalo, na sociálních sítích se podle agentury AFP objevily výzvy k demonstrantům, aby Paříž proměnili v „metropoli nepokojů“.
Stejně jako o několika minulých sobotách, kdy se už tradičně po celé Francii scházejí žluté vesty, byly i ve středu demonstrace na některých místech francouzské metropole zakázány. Týkalo se to především třídy Champs-Élysées, okolí prezidentského paláce či požárem poničené katedrály Notre-Dame.
Kromě metropole se další protestní akce konaly také ve většině dalších významných francouzských měst - od Lille až po Marseille. Podle úřadů se protestů po celé zemi zúčastnilo přes 160.000 lidí.
