Finové volí prezidenta. Dvojici kandidátů odlišují jen jemné rozdíly, které rozhodnou, tvrdí politoložka
Finové v neděli ve druhém kole vybírají nového prezidenta. Oba kandidáti jsou v politických názorech podobní, liší se ale například tím, kolik peněz mají na kampaň, nebo sexuální orientací. Právě Haavistova homosexualita je podle některých průzkumů jednou z příčin, proč pro něj někteří nemusí hlasovat. „Myslím, že to víc souvisí s tím, že Alexander Stubb má širší voličskou základnu,“ tvrdí politoložka Jenni Karimäkiová z Helsinské univerzity.
Jakou roli vlastně má finský prezident v celém politickém systému?
Finský prezident řídí zahraniční a bezpečnostní politiku země, společně s vládou. Tak je to napsáno v Ústavě, že prezident ji řídí společně s vládou. Ale kromě toho od něj Finové očekávají, že bude jakýmsi hodnotovým lídrem, vzorem.
Finsko volí prezidenta. Do druhého kola postoupili expremiér Stubb a exministr Haavisto
Číst článek
Očekávají, že bude zastupovat zemi jako celek a vnímat emoce a nálady národa. To asi není něco, co by jeden člověk dokázal splnit, ale tak nějak se to od něj očekává. A teď, když Finsko vstoupilo do NATO a v Evropě je válka, tak jsou tato témata důležitá ve volbách.
Jak se stalo, že jsou oba kandidáti, Alexander Stubb a Pekka Haavisto, alespoň pokud jde o jejich politické názory, téměř stejní? Sledoval jsem jednu z předvolebních debat a víceméně spolu téměř ve všem souhlasili…
Myslím, že v mnoha ohledech jsou stejní. Pokud jde o tu zahraniční a bezpečnostní politiku, je to opravdu slovíčkaření a člověk musí důkladně znát finskou politiku, aby objevil ty jemné rozdíly. A ani pak jich není mnoho. Myslím, že finští voliči mezi nimi do velké míry rozlišují na základě jejich dlouhé politické kariéry. Oba byli ministři, poslanci. Pocházejí z odlišných stran.
Pekka Haavisto je zakladatelem finské Strany Zelených a Alexander Stubb je ze Strany národní koalice (konzervativní pravicová proevropská strana – pozn. red.). Myslím, že tento původ je něco, z čeho voliči vycházejí.
Je zajímavé, že ty rozdíly vlastně nejsou v oblastech kompetencí prezidenta. V těch ohledech se totiž kandidáti shodují. Takže je to spíš ta oblast reprezentativní, hodnotová, kde voliči vidí rozdíly a podle kterých se rozhodují, kdo bude dobrým prezidentem.
Co tedy rozhodne, že se jeden z nich stane prezidentem? Některé průzkumy teď před druhým kolem ukázaly, že části voličů vadí otevřená homosexualita Pekky Haavista. Mohl by to být důvod, proč prohraje?
Objevily se průzkumy, že asi 30 procent voličů považuje jeho homosexualitu za jeden z aspektů, proč by ho nevolili. Ale myslím, že to víc souvisí s tím, že ve všech finských prezidentských volbách od roku 1994 postoupili do druhého kola dva kandidáti: středo-pravicový a středo-levicový. Alexander Stubb je středo-pravicový, Pekka Haavisto středo-levicový. A když se podíváme na loňské parlamentní volby, tak zhruba 60 procent voličů se klonilo ke středo-pravicovým stranám.
Takže když se na to podíváme takto, tak Alexander Stubb má širší voličskou základnu. Pro část voličů asi může homosexualita hrát roli, ale ten celkový obrázek politické scény vysvětluje možnou výhru Alexandera Stubba lépe.
Největší vojenské cvičení NATO od studené války. Do akce ve Švédsku se do května zapojí 90 000 lidí
Číst článek
A když se podíváme na předvolební průzkumy, tak Stubb je favoritem od začátku a Pekka Haavisto je celou dobu vyzyvatelem. Jestli to tak i skončí, uvidíme v neděli, ale myslím, že celková skladba finských voličů tu hraje největší roli. A opravdu, Alexander Stubb se v tuto chvíli zdá být pravděpodobným vítězem.
Přelévání voličů
Voliči, kteří v prvním kole hlasovali pro krajně pravicového kandidáta Jussiho Halla-aha asi svůj hlas nedají Haavistovi. Ta otázka ale je, jestli vůbec půjdou k volbám.
Ano, nad tím se v posledních dvou týdnech hodně přemýšlí. Obecně voliči Strany Finů (strana Jussiho Halla-aha, pozn. red.) nepatří mezi nejspolehlivější voliče. Je to tedy vždy otázka, jestli půjdou volit. V prvním kole se mu podařilo dostat je k volbám.
Teď v druhém kole skutečně je pravděpodobnější, že budou volit Alexandera Stubba. Jussi Halla-Aho dostal v prvním okolo něco přes 600 tisíc hlasů, ale nemyslím si, že všichni přijdou znovu. Podle dat využilo předběžného hlasování (ve Finsku je možné odevzdat své hlasy ve vybraných volebních místnostech v pevně daném období před samotným dnem voleb. Ve druhém kolem takto hlasovalo 46% oprávněných voličů – pozn. red.) rekordní množství voličů, takže je možné, že účast bude podobná jako v prvním kole, asi 75%. A to znamená, že dorazili i voliči Halla-aha.
Pak jsou tu ještě voliči Olliho Rehna (kandidát, který v prvním kole skončil čtvrtý – pozn. red.), také velká skupina, která se teď musí rozhodnout, koho podpoří. Mezi nimi bude podpora pro Stubba a Haavista rovnoměrnější.
Alexander Stubb není svou povahou typický Fin, to je dost jasně vidět už třeba v předvolebních debatách. Je extrovertní, působí možná až vychloubačně, arogantně. Finové přitom chtějí prezidenta, který bude sjednocující, nerozdělující, asi trochu podobný končícímu a mimořádně populárnímu Saulimu Niinistömu. Jaktože toto není větším tématem v celé kampani?
Alexander Stubb byl v posledních sedmi letech mimo domácí politiku. Když politiku opouštěl, tak nebyla jeho pověst příliš dobrá. Tehdy byl vnímaný jako arogantní politik, který na některé věci nestačí. Tohle měl podle mého názoru velmi dobře rozmyšlené, když plánoval svou kampaň.
Maďarsko stále neodsouhlasilo rozšíření NATO o Švédsko. Může to ohrozit vztahy s USA, tvrdí senátoři
Číst článek
Od prvního okamžiku, kdy oznamoval kandidaturu, opakovaně uznával některé chyby, které v minulosti udělal a přiznával, že ne všechno tehdy šlo tak dobře, jak si představoval. Působí teď výrazně skromněji, než když byl premiérem nebo ministrem. A vzhledem k tomu, že je teď nejsilnějším kandidátem, tak mu asi Finové věří, že je to upřímná změna, že uznává své chyby.
To je myslím klíčové pro jeho kampaň a jeho volební výsledek, že jsou Finové ochotní ho přijmout jako sjednocující politickou figuru. Když se podíváme na současného prezidenta, Sauliho Niinistöho, tak ten se v prezidentské funkci povznesl nad každodenní politiku, což se od prezidenta očekává. A jako všichni předcházející prezidenti se taky vzdal členství ve své straně.
Postupně se stal populárním, ale když byl ministrem, na přelomu tisíciletí, tak nebyl příliš populární, rozhodně taky společnost rozděloval. Samotná prezidentská funkce umožňuje nově nastupujícím prezidentům odstřihnout se od stranické politiky. Stubb má také velmi dobrou kampaň, která se věnuje všem potenciálním rizikům a zdá se, že voliči jsou spokojení s tím, jak se prezentuje.
Stánky s kávou
A jak velký vliv mají finance? Alexander Stubb očividně utrácí mnohem více, než Pekka Haavisto, do kampaně vložil dvojnásobek. Může tohle být ten rozhodující faktor?
Ve Finsku na toto není příliš mnoho výzkumů. Ale ve Finsku je známé, že strana Národní koalice (kam patří Alexander Stubb – pozn. red.) nyní má docela dost peněz a také, že tato strana umí vést dobrou kampaň. Téměř vždy se jim daří vést takovou předvolební kampaň, že jim získává další a další hlasy.
Důvod uzavření finské hranice s Ruskem? Migrace jako prvek hybridní války, proces řízený Moskvou
Číst článek
To Stubbovi pochopitelně pomáhá a také mu přichází spousta příspěvků na kampaň. Nejspíš to nějaký vliv má. Utrácí hodně za televizní reklamy, zřídil takové předvolební stánky s kávou napříč Finskem, třeba v Tampere na hlavním náměstí, to rozhodně není levné.
Když máte peníze, tak je můžete utrácet a to se projeví. Nejsem si ale jistá, jestli peníze jsou to, co nakonec rozhodne. Haavisto utratil necelého 1,5 milionu eur, Stubb ke 2,5 milionu i ta Haavistova částka je poměrně významná, když se bavíme o tak malé zemi, jako je Finsko. Myslím, že oba měli v těch posledních dvou týdnech šanci zaplatit si třeba televizní spoty a být viditelní.
Pokud volby opravdu vyhraje Alexander Stubb, můžeme čekat nějaké napětí mezi ním a premiérem Petterim Orpem? Oba jsou sice z jedné strany, ale byl to právě Petteri Orpo, který Stubba před několika lety sesadil.
Ano, byl protikandidátem Alexandera Stubba v roce 2016 v boji o post předsedy strany a vyhrál. A od té doby je předsedou Národní koalice. Ať mají dobré vztahy nebo ne, myslím, že to jsou zkušení politici, kteří jsou schopni spolupracovat v zájmu země.
Stubbova kampaň si ale je tohoto vědoma a je velmi opatrná v tom někomu stranit, například ve sporech vlády a odborů kvůli navrhovaným reformám (ve Finsku se od pondělka chystají velké stávky odborů na protest proti vládním krokům – pozn. red.). Stubb na toto odpovídá, že to není v prezidentských pravomocích, a doufá, že se najde nějaké řešení.
Je něco, co vám ve volební kampani chybí, téma, kterému se politici nevěnují?
Přijde mi, že ty debaty jsou velmi eurocentrické a transatlantickocentrické. Hodně se mluví o vztazích se Spojenými státy, s EU a s NATO. Zbytek světa ale trochu chybí. Trochu se mluvilo o Číně, ale také ne zrovna příliš. Třeba o Africe nebo zbytku Asie se v podstatě nemluvilo.
Doufala jsem, že to přijde, když se do boje o prezidentský post přidala finská eurokomisařka Jutta Urpilainenová (v Evropské komisi má v gesci mezinárodní partnerství), ale to se nestalo. Druhá věc, která by podle mého názoru měla být součástí debaty, je dlouhodobější výhled země do budoucna, nejen, jakým budeme členem NATO a jak se vyvine válka na Ukrajině, ale obecný pohled na budoucnost Finska, Evropy a demokracie. Hodně se mluvilo o válce a zbrojení a to je pochopitelné, ale ráda bych slyšela i pohled z trochu širšího hlediska.
