Čína vede novou světovou válku, varuje bývalý studentský vůdce protestů z náměstí Nebeského klidu

Jeden z nejslavnějších žijících čínských disidentů Ču Feng Suo patřil před třiceti lety k vůdcům studentských demonstrací na náměstí Nebeského klidu. Odseděl si rok v čínském vězení, založil humanitární organizaci Humanitarian China a nyní žije v New Yorku. V pondělí se účastní připomínkové akce v pražské galerii DOX, Českému rozhlasu Plus poskytl předem rozhovor.

Rozhovor Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Protestující Číňané v dubnu 1989 na náměstí Nebeského klidu v Pekingu

Protestující Číňané v dubnu 1989 na náměstí Nebeského klidu v Pekingu | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Vzpomínáte často na to, co se dělo na jaře v roce 1989 na náměstí Nebeského klidu?
Ano, byl jsem student občanské výchovy a šli jsme na náměstí protestovat proti korupci a za svobodu. Tak to začalo a nakonec jsme tam uspořádali mnoho demonstrací, které podporovali lidé po celé Číně. A skončilo to brutálním masakrem s desítkami tisíc zraněných a neznámým počtem zabitých.

Ču Feng Suo

  • Přední studentský vůdce protestů na náměstí Nebeského klidu
  • Po násilném potlačení demonstrací byl zatčen a strávil rok ve vězení
  • V roce 2007 spoluzaložil organizaci Humanitarian China, kterou momentálně vede
  • Prostřednictvím ní se zasazuje o lidská práva Číňanů, poskytuje humanitární pomoc rodinám politických vězňů a pozůstalým po masakru z roku 1989

Proč si tady, ve střední Evropě, máme připomínat tyto 30 let staré události?
Myslím si, že je tu hluboké spojení. Hlavně proto, čím si Češi prošli, že se jejich země změnila ze socialistické na svobodnou. A to je potřeba oslavovat a připomínat si. Tuto minulost jsme měli podobnou a je potřeba dívat se na to, co komunistická Čína dělá.

Nejdůležitější věc je propojení mezi bojem za svobodu, který vedli v někdejším Československu. Když jsem byl student, velmi mě inspirovala Charta 77 a také Václav Havel, kterého čínští disidenti velice respektovali. Po masakru na Tchien-an-men, když se Československo stalo demokratickou zemí, podporovalo svobodu a demokracii pro Čínu, což jsme velice oceňovali. 

Co říkáte na to, že právě dnes (rozhovor se natáčel v pátek, pozn. red.) v Dubrovníku debatují středoevropské a jihoevropské země o spolupráci s Čínou a český prezident Miloš Zeman balí kufry na svou šestou cestu do Číny během šesti let? Na druhou stranu se v pražské galerii DOX budou v pondělí připomínat události z náměstí Nebeského klidu před 30 lety. Není to paradox?
To je. Myslím, že je to typické pro prozápadní země. Čína tam proniká s ekonomickými příležitostmi. A s nimi přichází taky velká zátěž, velký stín. Například projekt Nové hedvábné stezky - ten s sebou přinese korupci, protože v Číně nevládne právo. Jak může být tato země transparentní?

Masakr na náměstí Nebeského klidu

  • Čínský komunistický režim násilně potlačil demonstrace konané v Pekingu mezi dubnem a červnem 1989 
  • Protestující požadovali demokratizaci čínské společnosti po vzoru tehdejšího dění ve východní Evropě 
  • Protesty se rozšířily do dalších měst, studenti zahájili stávku
  • 2. června zabrali demonstranti náměstí a zablokovali další ulice 
  • V noci ze 3. na 4. června proti nim zakročila armáda s použitím tanků, nasazeno bylo 200 000 vojáků
  • Čínští komunisté mluví o 300 obětech, britské zdroje uvádí až 10 000 mrtvých 

Pro mě je to nová světová válka, kterou Čína vede. Je to komunistická země, žádné soukromé podnikání tam není. Moc pochází z jediného zdroje, který je skutečnou hrozbou světa.

Na to se říká: Nemíchejte komunismus a lidská práva s ekonomickými zájmy.
Porozumět lidským právům je snadné. Země, které je nerespektují u sebe doma, je nebudou respektovat ani jinde. Jak se můžete držet dál od podnikání, které je součástí represivního systému? Tím se vlastně obracíte proti své vlastní zemi, když musíte mlčet například o koncentračních táborech. To je cena, kterou musíte zaplatit, a je to vysoká cena.

Je současná Čína jiná než ta v roce 1989?
Tehdy byl svět asi překvapený tím, jak snadno mohly tanky zabíjet lidi na ulicích, a nic se nestalo, nikdo nebyl potrestaný. To se stalo. Je to mimo tu nejdivočejší fantazii.

Musíte vědět, že víc než 10 procent lidí není svobodných, jsou prakticky v koncentračních táborech. Taková země nepřestane, dokud nezíská celosvětovou nadvládu. A dotkne se to všech zemí.

Kateřina Pospíšilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme