Britská královna se účastnila zasedání vlády. Ministři jednali o změnách v nástupnictví
Britská královna Alžběta II. dnes přišla na zasedání vládního kabinetu. Jak tvrdí britská média, je to poprvé od druhé světové války, co panovník mezi ministry usedl. V době míru je účast panovníka na schůzi vlády ještě neobvyklejší. Naposledy prý za ministry přišel Jiří III. v roce 1781.
Britský premiér David Cameron přivítal panovnici Alžbětu II. před svým sídlem v Downing Street 10, kde se tentokrát sešlo o poznání víc fotografů než obvykle. Královna se pozdravila se členy kabinetu a s ministrem financí Georgem Osbornem si společně i zavtipkovali.
Panovnice přišla coby pozorovatel, podle protokolu ale mohla na zasedání promluvit. Ministerský předseda jí přenechal své obvyklé místo. „Nebudeme postupovat podle protokolu, který platil, když tu byl panovník naposledy. Ale jsme rádi, že dnes budete pracovat s námi,“ řekl David Cameron.
Zpravodaj Českého rozhlasu ve Velké Británii Jiří Hošek informoval o účasti Alžběty II. na zasedání vládního kabinetu
Zasedání vlády prý proběhlo jako obvykle a řešila se normální agenda. Na pořadu jednání byl třeba návrh na změnu pravidel následnictví v monarchii. Pokud bude přijat, mohla by se následnicí britského trůnu příště stát i prvorozená dívka, která bude mít mladší bratry.
Hodnocení dnešní mimořádné události není úplně jednoznačné. Všichni se shodují pouze na tom, že se jednalo o historickou návštěvu monarchy, který tradičně stojí mimo výkonnou moc. Rodney Barker z LSE ovšem pro BBC použil výraz „praštěný.“ Královna se podle něj mohla dozvědět věci, které by vědět neměla.
Počínáním britské panovnice nejsou nadšeni odpůrci monarchie. Podle sdružení Republic ukazuje přítomnost královny na zasedání kabinetu feudální charakter britského státu a britského politického systému.
Mluvčí republikánů si zároveň neodpustil poznámku na účet prince Charlese, který občas čelí podezření z politického lobbingu. Zajímalo ho, jestli „náhodou nedostane nápad chodit na jednání vlády každý týden“.
Země královny Alžběty
Britská vláda také pojmenuje po královně Alžbětě II. velký kus Antarktidy. Je to dárek kabinetu u příležitosti 60. výročí jejího panování. Podle britského ministerstva zahraničí půjde o území v jižní části Britské Antarktidy, které má rozlohu přes 430 tisíc kilometrů čtverečních. Země královny Alžběty tedy bude skoro dvakrát větší než Británie.
Kus východní Antarktidy ale pojmenoval po tehdy pětileté princezně Alžbětě už australský objevitel Douglas Mawson v roce 1931.
Antarktida je poměrně citlivým územím, o které se dělí sedm států. Británie na ni vznesla nárok v roce 1908. Podle smlouvy z roku 1959 se dosavadní soupeřící nároky ani neuznávají, ani neodmítají, zato se nepřipouštějí kterékoliv další nároky.
