Belgičané v předvolebních průzkumech preferují krajní pravici. Vlámský zájem chce rozdělit stát
Belgii čeká supervolební rok. Kromě svých zástupců v Evropském parlamentu si Belgičané budou volit také nové složení federálního parlamentu. Volební kampaň, která právě odstartovala, slibuje tvrdý souboj mimo jiné proto, že se v průzkumech na prvním místě drží strana Vlámský zájem. Požaduje totiž odtržení vlámské části země.
Na prvním místě se po celý uplynulý rok drží neochvějně krajně pravicová strana Vlámský zájem. Momentálně by ji volila zhruba čtvrtina lidí. Vyplývá to z průměru různých průzkumů preferencí, které zveřejňuje server Politico.
Rozpad Belgie je na spadnutí. ‚Valoni a Vlámové se ocitli v jednom státě omylem,‘ říká komentátor
Číst článek
Na druhém místě je s jednadvaceti procenty nová Vlámská aliance. To je konzervativní strana, která stejně jako Vlámský zájem usiluje o odtržení vlámské části Belgie. Třetí místo obsadili komunisté a následují valonští socialisté.
Strana současného belgického premiéra Alexandera De Croo, tedy vlámští liberálové a demokraté, si momentálně v průzkumech vůbec nevede dobře. Volilo by je jen zhruba pět procent lidí.
Belgie jako Československo
Zatím nejpopulárnější strana, nacionalistický Vlámský zájem, usiluje o rozdělení Belgie, konkrétně o mírové odtržení severní vlámské části. Jako příklady, že je takové rozdělení možné, uvádí Vlámský zájem třeba i rozdělení Československa v roce 1993.
Předsednictví Rady EU se ujala Belgie. Zaměří se na ochranu hranic, v závěru se vypořádá s eurovolbami
Číst článek
Jako důvod pro rozdělení země uvádí krajní pravice obrovské kulturní a politické rozdíly mezi Vlámy a Valony. Předseda strany Tom van Hrieken mluví o tom, že prvním krokem by byla deklarace suverenity ve vlámském parlamentu, následovalo by pět let jednání o oddělení, která by vyústila v dohodu o rozdělení, a následovalo by vyhlášení nezávislosti.
Přestože krajně pravicový Vlámský zájem jednoznačně vede v průzkumech, nemá velké šance na to, že by sestavoval příští vládu. V Belgii totiž funguje dlouhodobě princip zvaný cordon sanitaire, což znamená, že ostatní politické strany dlouhodobě vylučují jakoukoliv vládní koalici s krajní pravicí.
Například v posledních volbách v roce 2019 Vlámský zájem sice skončil na druhém místě a nabízelo se spojenectví s vítěznou, rovněž separatistickou Novou Vlámskou aliancí, ale nakonec krajní pravice opět zůstala mimo vládní koalici, takže tak se to možná stane i po následujících volbách.
