Svět na nás zapomněl, tvrdí arménští uprchlíci. Jsou to už dva měsíce, co odešli ze svých domovů
Vojáci Ázerbájdžánu vyhnali v polovině září přes sto tisíc Arménů z Náhorního Karabachu. Humanitární krize ale ustoupila v titulcích světových médií válce mezi Izraelem a Hamásem. Běženci se v drtivé většině uchýlili do Arménie, nemají tam ale na růžích ustláno. Ázerbájdžán posílený vítězstvím může vznášet další nároky, a před Arménií tak stojí další výzvy.
„Byl všední den. Děti byly ve školách, studenti na univerzitě. Ti, kteří během blokády nepřišli o práci, byli v zaměstnání. Začala válka. A nás najednou začali bombardovat. Pochopili jsme, že musíme utéct, jinak nás všechny zabijí,“ říká Nina, která prožila ve Stěpanakertu, hlavním městě mezinárodně neuznané republiky Arcach vyhlášené karabašskými Armény v polovině 90. let, skoro celý život.
Přednášela na univerzitě. Věnuje se literatuře a jejími nejoblíbenějšími českými autory jsou Milan Kundera a Jaroslav Hašek.
Město duchů
„Vojska Ázerbájdžánu vstoupila do Stěpanakertu. Vojáci zůstávali na okrajích, do centra zatím nešli. Ruští mírotvorci nečinně přihlíželi, jak ničí naše město. My Arméni jsme za poslední tři tisíce let nikdy neopustili Arcach. A teď jsme tam museli všechno nechat. Naše domy, oblečení nebo nábytek – to není tak důležité, jako hroby našich předků, naše pravoslavné svatyně a kláštery. Byli jsme nuceni opustit zemi našich předků.“
Nina tak vzpomíná na 19. září, kdy armáda Ázerbájdžánu zaútočila. Útěk z města s celou rodinou přirovnala Nina k noční můře. 70 kilometrů jeli skoro dva dny. Do Arménie nakonec dorazilo přes sto tisíc Arménů, většina obyvatel Náhorního Karabachu. Jejich dosavadní hlavní město, Stěpanakert, se proměnilo v město duchů.
Arménie se uprchlíkům snaží pomoc, stát na jih Kavkazu bez přístupu k moři ale není zvlášť ekonomicky silný. Ceny v Arménii se za poslední rok zvýšily s příchodem desítek tisíc movitějších Rusů, kteří se vyhýbají mobilizaci. Drahé je také bydlení.
Mnoho karabašských Arménů má pocit, že na ně svět zapomněl, případně je zradil. Ze své situace viní arménské vlády, které se příliš spoléhaly s garancemi bezpečnosti na Rusko, a pak taky Rusko samotné a někdy i Evropskou unii – protože posiluje obchod s autokratickou vládou ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva.
Bude jižní Arménie další?
Arménie se ale musí dívat taky do budoucna, jinak by mohla přijít o víc. Podle renomovaného kavkazologa Thomase de Waala je dalším možným ohniskem konfliktu oblast Zangezur v jižní Arménii. Kdyby se Ázerbájdžánu podařilo prosadit skrz oblast koridor, získal by přímé pozemní spojení se svým velkým spojencem Tureckem.
Země duchů. Karabach po blitzkriegu zpustl, válka se může přesunout do Arménie
Číst článek
Podle politologa z Univerzity Karlovy Emila Aslana je nyní v zájmu Arménie, aby uzavřela s Ázerbájdžánem co nejrychleji mírovou smlouvu, domluvila se s Baku na vymezení hranic a také normalizovala vztahy s Tureckem.
Arménsky premiér Nikol Pašinjan už prohlásil, že chce rozšířit diplomatické vztahy Arménie a nespoléhat jen na Rusko. V Kremlu za to sklidil kritiku, že se z Arménie stává „třetí Ukrajina“.
Podle politologa Aslana tak může Arménie i něco „vytěžit“ z tragédie karabašských Arménů. Pokud se vymaní z vazalského postavení vůči Rusku, může usilovat o navázání pevnějších vztahů s Evropskou unií nebo NATO. A za pár let by mohla začít uvažovat i o vstupu do západních institucí.
Poslechněte si celý pořad, audio najdete nahoře ve článku.
