Válka vyhnala tradiční průmysl. Aleppské mýdlo stále častěji nese označení ‚vyrobeno v Turecku‘
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan usiluje o masový návrat syrských uprchlíků. Reaguje tak na rostoucí nevoli voličů. V zemi jich žijí čtyři milióny. Podle některých analytiků byl návrat uprchlíků hlavním cílem turecké vojenské operace na severu Sýrie. Zdaleka ne všichni syrští uprchlíci jsou ale pro tureckou ekonomiku přítěží. Značka „vyrobeno v Turecku“ se totiž stále častěji objevuje na proslulém mýdle z Aleppa.
„Tahle továrna byla už pětadvacet let mimo provoz. Byly tu jen tyhle stěny, stropy, bylo to tu celé zdevastované,“ říká Radiožurnálu Muhammad Barakát, když prochází svou výrobnou na mýdlo v tureckém Nizipu, necelých třicet kilometrů od syrských hranic.
Syrské Aleppo bylo proslavené výrobou tradičního olivového mýdla, občanská válka ale vyhnala tradiční průmysl za hranice.
Opuštěnou tureckou továrnu koupil Muhammad poté, kdy sem před šesti lety utekl se svou rodinou ze syrského Aleppa. A svou produkci tradičního aleppského olivového mýdla tady začal znovu od nuly.
„Moje továrna v Aleppu zastavila výrobu po vypuknutí války. Všude byli ozbrojenci, nedalo se v tom dělat. Utekl jsem do Turecka a od té doby jsem v Aleppu nebyl,“ pro návrat domů prý nejsou v Sýrii podmínky. A podle Muhammada hned tak ani nebudou.
„Můj závod je v oblasti, kde se pořád bojuje. Je to tam nebezpečné. Továrnu mi vyloupili, všechno zboží ukradli. V Aleppu mám pořád i dům. Skoro všechno jsme tam ale nechali. Když začalo bombardování, vzali jsme si jen občanky a pár věcí a utekli jsme,“ popisuje.
‚Ženy jsou nešťastné, děti se ve škole nic nenaučí.‘ Co říkají Turci o odsunu syrských utečenců?
Číst článek
Muhammad Barakát se synem Ahmadem při prohlídce továrny ukazují nové míchací kádě a varny. „V téhle nádrži se odehrává ten hlavní proces. Vaří se tu olivový olej s vavřínovým olejem a tady, tady se pak tekuté mýdlo rozlije po celé podlaze, nechá se tuhnout, pak se krájí a pečetí,“ říká Muhammad.
Původní složení
Tradiční aleppské mýdlo má jen dvě složky: olivový a vavřínový olej. Kromě zákazníků na Blízkém východě si získává oblibu i v západoevropských zemích, kam Muhammadova firma stále více exportuje.
„Turci tradici olivového mýdla pokazili. Začali do něj totiž přidávat živočišné tuky, aby zvýšili své zisky. Ale na Západě tohle zákazníci nechtějí. Chtějí výhradně čisté tradiční aleppské mýdlo. A já zachovávám původní složení,“ říká.
Česko v Sýrii nepostaví centrum pro sirotky. Podle Babiše se nepodařilo dohodnout se syrskou stranou
Číst článek
Muhammad Barakát se svými syny se podobně jako většina ze čtyř miliónů Syřanů z Turecka vracet nechtějí. „Naučili jsme se od táty tohle řemeslo, teď jsme už sedmým rokem tady, v Turecku. Nevidím moc šanci se do Sýrie vrátit. Ještě dlouho tam nebude bezpečno,“ pochybuje o návratu Ahmad.
Jak on, tak i jeho otec Muhammad jsou ale v Turecku už nadobro vítaní. „Dostali jsme na základě podnikání turecké občanství, takže nucený přesun do tak zvané bezpečné zóny nám snad nehrozí,“ dodává Muhammad.
Tradiční aleppské mýdlo má na sobě dnes nejčastěji napsané „vyrobeno v Turecku.“ Ze stovek firem, které vyráběly před syrskou občanskou válkou, jich už ale pokračuje jen hrstka.
