Pravicová AfD má ve Sněmu více než 100 extremistů, varuje německý rozhlas. Strana obvinění popírá
Ve Spolkovém sněmu pracuje pro frakci a poslance pravicově populistické Alternativy pro Německo více než 100 osob, které Spolkový úřad pro ochranu ústavy, tedy německá civilní kontrarozvědka, považuje za pravicové extremisty. Informovala o tom v úterý rozhlasová stanice Bayerischer Rundfunk, která se ve své rešerši opírá o „interní jmenné seznamy“ ze Spolkového sněmu a seznamy spolupracovníků frakce AfD. Strana to popírá a hovoří o kampani.
Zprávu Bayerischer Rundfunk (BR) zveřejnil v den, kdy vrchní správní soud v Münsteru projednává odvolání Alternativy pro Německo (AfD) proti rozhodnutí soudu nižší instance, podle kterého Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) považuje po právu AfD a její mládežnickou organizaci Junge Alternative (JA) za podezřelé z pravicového extremismu.
Sní o válce, výcvikových táborech a obdivují zločince. Mládežnické odnoži strany AfD hrozí zákaz
Číst článek
To podle kontrarozvědky opravňuje sledování strany zpravodajskými prostředky.
Mezi spolupracovníky AfD ve Spolkovém sněmu jsou podle BR osoby, které jmenovitě zmiňují zprávy BfV, které mají vedoucí funkce ve sledovaných organizacích a které vystupovaly jako referenti v Institutu pro státní politiku (IfS) klasifikovaném jako pravicově extremistický.
Dále je mezi nimi i jeden zástupce spolku Ein Prozent (Jedno procento), který kontrarozvědka řadí k takzvané nové pravici a který rovněž považuje za pravicově extremistický.
Velkou část více než stovky spolupracovníků, o nichž je řeč, tvoří podle BR členové mládežnické organizace AfD a spolupracovníci zemských organizací AfD ve východoněmeckých spolkových zemích Sasko, Sasko-Anhaltsko a Durynsko, které už pro podezření z pravicového extremismu sledují regionální úřady na ochranu ústavy.
Jenom pro JA pracuje 25 takových zaměstnanců a další „desítky“ jsou podle zprávy ze tří zmíněných zemských organizací strany.
Německo reaguje na vzestup ultrapravice. Hodlá posílit kontrarozvědku a zostřit dohled nad zbraněmi
Číst článek
Bernd Baumann z vedení poslanecké frakce AfD označil úterní zveřejnění informací za „součást zlé kampaně“. Poukázal přitom na soudní jednání v Münsteru a hovořil o mlhavých podezřeních.
Zástupci AfD se v úterý mezitím u soudu snažili oddálit rozhodnutí soudu. Právní zástupce AfD Christian Conrad žádal odročení, protože podle něj nebylo od ledna dost času se odpovídajícím způsobem seznámit se 4200 stranami příslušných dokumentů a zhruba 116 hodinami videomateriálu.
Kromě toho Conrad požadoval přístup k dalším expertizám. Soud vše zamítl, stejně jako námitky AfD ke složení soudního senátu.
Soud v Münsteru má naplánováno projednávání případu i na středu. Podle agentury DPA však v úterý nebylo jasné, kdy padne rozsudek.
