Učitelka češtiny z pražské školy na Dlouhém lánu, která dětem při hodině slohu vykládala o válce na Ukrajině lži a dezinformace, už neučí. O případu informoval server SeznamZprávy. Děti od učitelky slyšely třeba to, že v Kyjevě se nic neděje, že na Donbase Ukrajinci stahovali Rusy z kůže. Podle Bohumila Kartouse ze sdružení Čeští elfové, který je také ředitelem Pražského inovačního institutu, se dezifromace nevyhnou ani lidem se vzděláním.

Rozhovor Praha 12:02 18. dubna 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Zřejmě i ředitelé škol teď přemýšlejí, jak v takovýchto situacích reagovat. Kdo určí, že výklad učitele je za hranou? Dovedu si představit, že budou i situace, kdy rozpoznání propagandy nebude tak jednoznačné jako v tomto případě.
Rád bych na úvod sdělil, že je důležité ponechat učitelům možnost svobodně demokraticky diskutovat s jejich žáky nad tématy, která se týkají současné situace. Pokud někdo z učitelů otevře otázku nad tím, jak se vůbec stavět válce, k její podstatě nebo k tomu, že na obou stranách ve válce dochází k šíření propagandy, tak je to naprosto pořádku, protože to je opřeno o nějakou zkušenost a o důvěryhodné zdroje, pokud to tak je.

Nicméně případ paní učitelky z Dlouhého lánu je smutný v tom, že tam docházelo jenom k čisté reprodukci propagandy současného Kremlu, což je vůči Česku nepřátelský stát z vlastního rozhodnutí, a jde o ovlivňování smýšlení žáků v rozporu s demokratickými hodnotami, což je vlastně v rozporu s povinnostmi učitele tak, jak jsou dány školským zákonem. Tím pádem rozhodnutí školy o tom, že taková učitelka nebo učitel nemají dále působit v pedagogickém sboru, je naprosto v pořádku.

Je otázkou zhodnocení působení člověka na základě nějakých důkazů. V tomto případě je důkaz zcela jednoznačný, protože nahrávka, kterou pořídili žáci, ukazuje, že paní učitelka skutečně nedělala nic jiného, než že reprodukovala propagandu současného Kremlu.

Část společnosti taky mluví o tom, že škola má být apolitická, že o takových věcech by se vůbec nemělo mluvit. Dá se ale z druhé strany ignorovat ve škole to, co se děje kolem nás?
Ne, škola není apolitická, škola je simulací obce. Je tedy výsostně politická, ale v tom smyslu, že má být nestranná, nikoliv apolitická. Škola se nemá žákům snažit předávat návody k tomu, jak politicky hodnotit z hlediska současné politické situace, zájmů jednotlivých politických stran, jak hodnotit určitá politická témata. Ale není apolitická v tom smyslu, že by se měla těmto tématům vyhýbat. Naopak, škola a celý vzdělávací systém by se měly velmi důsledně podílet na tom, aby žáci a studenti získávali vhled do situace. A ten vhled z hlediska konfliktu, z hlediska útočné války Ruska proti Ukrajině, je opřen o velmi jasné a zdokladované zhodnocení věci.

Takže naopak, domnívám se, že školy by v tomto okamžiku měly působit velmi aktivně. Notabene v okamžiku, kdy Česká republika přijímá stovky tisíc uprchlíků z válečné zóny a děti samozřejmě chodí do základních, středních i mateřských škol v České republice. Škola se tomu prostě nemůže vyhnout.

Učitelů je na 150 tisíc. Dá se vůbec odhadnout, jaké procento z nich je třeba náchylných podléhat dezinformacím? Kolik z nich může uvěřit v tuto chvíli třeba kremelské propagandě?
Určitým vodítkem může být výzkum Univerzity Palackého z loňského roku, který byl postaven na tom, že učitelům bylo předloženo několik výroků, které byly posbírány z dezinformačních a konspiračních obsahů a na tom se měřilo, kolik učitelů je ochotných s výroky souhlasit.

To číslo není jednoznačné. Byly výroky, které učitelé v drtivé většině odhalili jako dezinformaci či hoax. Ale u některých naopak rostl podíl učitelů, kteří souhlasili i na desítky procent. Takže by bylo dobré si uvědomit, že mezi těmi 150 tisíci učiteli, už je to dostatečně velký vzorek populace, jsou lidé, kteří dezinformacím z nějakého důvodu věří. A oni by si naopak měli uvědomit, že byť to je součást jejich práva nabývání svobodných postojů k čemukoliv i jako je válka, je v rozporu s povinnostmi učitele. Takové postoje, pokud jsou, směřují proti demokratickým hodnotám. 

Mediální výchovou proti dezinformacím? Pomůže spíš intelektuální pokora a regulace sítí, míní expertka

Číst článek

Dá se vysvětlit, proč i vzdělaní a inteligentní lidé, a nejde samozřejmě jen o učitele, najednou dokáží pohrdat fakty a věřit konspiračním teoriím? Jakoby vzdělání nezaručovalo odolnost proti dezinformacím.
Jsou to otázky, které kladete, na které neumíme dostatečně dobře odpovědět. Myslím si, že bychom se jako společnost, zejména v oblasti výzkumu, měli zaměřit na to, proč právě lidé, kteří jsou instrumentálně dostatečně kognitivně vyspělí a disponují řekněme vzděláním, schopností rozlišovat fakta od manipulací a lží, tak proč přijímají třeba konspirační, dezinformační vidění světa.

Moje hypotéza je založena na tom, že jsou to lidé, kteří jsou třeba nějakým způsobem nespokojeni se skutečností, ve které se ocitli. Se světem, jak je obklopuje a jak ho prožívají. A to je možná vede k tomu, že hledají nějaké alternativní vysvětlení. Ale berte to jako hypotézu. Byl bych rád, kdybychom se tomu mohli věnovat třeba na výzkumné bázi.

Věra Štechrová, zuj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít