Problémy s hospodařením i efektivitou. Blažek chce na vrchní státní zastupitelství v Olomouci nové vedení
Analýza zpracovaná ministerstvem spravedlnosti odhalila zásadní nedostatky ve fungování Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Kandidát na olomouckého vrchního státního zástupce Radim Daňhel má během několika dnů předložit návrh řešení a ministr Pavel Blažek (ODS) se poté rozhodne, zda jej jmenuje do funkce. Blažek to řekl v pátek novinářům po setkání s Daňhelem, kterého označil za kvalitního kandidáta na funkci.
Daňhel by mohl nahradit Ivo Ištvana, který od dubna přešel jako státní zástupce na Nejvyšší státní zastupitelství v Brně. Na asi hodinové schůzce Blažek s Daňhelem řešil problémy, které odhalila analýza.
„Nedopadla dobře,“ řekl ministr. Dodal, že problémy se ve srovnání s Vrchním státním zastupitelstvím v Praze objevily jak v hospodaření, tak efektivitě olomouckého úřadu.
Daňhel podle Blažka v řádu dnů předloží návrh na reorganizaci a restrukturalizaci zastupitelství a také na personální změny. Na jeho základě se Blažek rozhodne, zdali ho jmenuje do funkce.
Daňhel by se měl podle ministra zaměřit také na správné nakládání s listinami v přípravném řízení, které je ze zákona neveřejné.
Ministr spravedlnosti jmenuje vrchní státní zástupce na návrh nejvyššího státního zástupce. Ten koncem června Blažkovi navrhl právě Daňhela, který nyní působí jako okresní státní zástupce v Kroměříži.
Vhodný kandidát
Blažek řekl, že ho považuje za dobrého kandidáta, ale před rozhodnutím jej musel seznámit se situací v úřadu a vyžádat si jeho představu o řešení. „Pokud tu představu řekne takovou, aby byla pro ministerstvo a vládu této země přijatelná, tak nic nebrání jeho jmenování,“ uvedl dále ministr.
Z provedené analýzy podle ministra vyplývají dlouhodobé problémy ve fungování olomouckého vrchního státního zastupitelství. Ze třiceti státních zástupců podle něj třetina vykonává vedoucí funkce a dalších pět je vykonávat může.
Stříž navrhl jako vrchního státního zástupce v Olomouci Daňhela. Schválit jej musí ministr Blažek
Číst článek
„Na třicet státních zástupců je tam až patnáct vedoucích míst, což si myslím, že takový úřad nenajdeme,“ řekl.
Znepokojující jsou podle něj také finanční částky požadované na náhradách škody za nezákonná trestní stíhání v případech řešených olomouckým vrchním zastupitelstvím. Od roku 2012 tato částka dosahuje přibližně 511,5 milionu korun.
Ministr dodal, že v případě Vrchního státního zastupitelství v Praze, které je počtem státních zástupců trojnásobné, je to jen zhruba 331 milionů korun.
Na náhradách škod za nezákonná trestní řízení vedená olomouckým zastupitelstvím bylo za posledních deset let vyplaceno 10,5 milionu korun, třináct řízení přitom ještě pokračuje. U pražského vrchního zastupitelství to bylo 6,6 milionu korun, upozornil Blažek.
Tlak médií
Mediálnímu lynči jsou vystavovaní nezákonně stíhaní, či dokonce pouze prověřovaní lidé, kteří nakonec nejsou obvinění, uvedlo ministerstvo spravedlnosti v tiskové zprávě.
„V nejednom případě tak došlo k porušení práv garantovaných Listinou základních práv a svobod, konkrétně se jedná o právo na spravedlivý proces. Také bylo zasaženo do lidské důstojnosti, osobní cti a dobré pověsti,“ dodalo.
V porovnání s Prahou podle ministra v Olomouci dobře nefunguje ani odbor závažné hospodářské a finanční kriminality. Zatímco na pražském vrchním zastupitelství loni tento odbor evidoval jedenáct obžalob právnických osob a 33 fyzických, u toho olomouckého to byly čtyři právnické a čtyři fyzické.
Vrchní státní zastupitelství v Olomouci bude mít nové vedení. Ištvan se přesouvá do Brna
Číst článek
Ministr dodal, že tomu tak bylo i přesto, že odbor v Praze má sedmnáct státních zástupců včetně stáží, tedy jen o dva více než olomoucký.
Neuspokojivé je podle Blažka také hospodaření olomouckého úřadu, kde průměrný plat státního zástupce s vyplácenými příplatky vzrostl na 162 127 korun a vedení se nepokoušelo učinit žádné provozní úspory.
V Olomouci mají oproti pražskému vrchnímu zastupitelství vyšší rozpočtované výdaje na cestovné, služby elektronické komunikace a informační prostředky, uvedl Blažek.
Vrchní státní zastupitelství v Olomouci vedl mezi lety 1997 až 2007 a poté od roku 2011 do letošního dubna Ištvan. Letos v únoru sám požádal o přeložení na Nejvyšší státní zastupitelství v Brně.
Jako důvod odchodu uvedl, že v době přípravy novely zákona o státním zastupitelství je pro veřejnou žalobu důležité, aby v čele Vrchního státního zastupitelství v Olomouci stál nikoli dosluhující vedoucí státní zástupce, ale respektovaná osobnost s plnohodnotným funkčním mandátem.
Pád Nečasovy vlády
Ištvan je známý mimo jiné kvůli policejnímu zásahu na úřadu vlády v roce 2013, po kterém padl kabinet Petra Nečase (ODS). Od této doby byl terčem ostré kritiky, a to především ze strany občanských demokratů.
Expremiér Nečas je nevinen, rozhodl soud v kauze trafik pro exposlance. Stejně jako Nečasová a Boček
Číst článek
Podle Ištvana se postoj ministra Blažka (ODS) k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci změnil právě po roce 2013.
„Když byl Pavel Blažek ministrem spravedlnosti v letech 2012 a 2013, neměl k fungování Vrchního státního zastupitelství vůbec žádné připomínky ani poznámky, přestože jsme se vídali. Ačkoli měl všechny informace, které teď prezentuje, nevadilo mu vůbec nic,“ uvedl Ištvan.
Ministr Blažek v reakci na Ištvanovo tvrzení řekl, že údaje z analýzy činnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci platí nehledě na souvislosti spojené s pádem Nečasova kabinetu.
Další kritika
S hodnocením Vrchního státního zastupitelství v Olomouci se neztotožňuje ani nejvyšší státní zástupce Igor Stříž.
Ministrovo hodnocení považuje za příliš příkré. Podle Stříže nelze úspěšnost hodnotit jen podle statistik. Střížovo vyjádření poskytl mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.
„Uváděl jsem čísla bez výraznějšího komentáře. Údaje si může každý vyhodnotit sám,“ poznamenal ke Střížově kritice Blažek.
V kauzách, které souvisely se zmíněným policejním zásahem na úřadu vlády, bylo obviněno mnoho lidí, včetně blízké spolupracovnice, šéfky kabinetu a partnerky tehdejšího premiéra Jany Nagyové (nyní Nečasové). Soudy ve většině případů zbavily Nečasovou i další obžalované viny.
