Do Česka zamíří také doktoři z Německa, uvedl generál Bubeník. ‚Musíme vše zvládnout operativně,‘ říká
- Sedm příslušníků Národní gardy z Texasu a Nebrasky v pondělí jednalo v Ústřední vojenské nemocnici a navštívilo polní nemocnici v Letňanech. Zjišťují podmínky, ve kterých by měla třicítka vojenských zdravotníků pomáhat zvládat pandemii koronaviru.
- Německo nabídlo dva vojenské lékaře, kteří by mohli pomáhat na JIP ve vojenské nemocnici. V případě potřeby nabídli i přesun až 10 pacientů z Česka do Německa, uvedl v rozhovoru pro Radiožurnál generál Zoltán Bubeník.
Do Česka přijel tým sedmi amerických vojáků, aby si prohlédli místa, kde by měli vojenští zdravotníci pomáhat. Kde už byli?
V sobotu přijelo sedm příslušníků texaské a nebraské Gardy na úvodní jednání k definici jednoznačné potřeby a profesnímu rozložení zdravotníků ke vztahu k potřebám našeho zdravotnického systému. Dnes (v pondělí, pozn. red.) začalo jednání v Ústřední vojenské nemocnici, aby se orientačně seznámili s organizací zdravotnické péče v České republice. Vojenská nemocnice totiž víceméně reprezentuje i síť civilních poskytovatelů zdravotních služeb. Po jednání v ÚVN se přesouváme do Letňan, aby se seznámili se strukturou, personálním obsazením, logistickým zabezpečením a úkoly záložního zdravotnického zařízení.
Kolik vojáků nakonec ze Spojených států přijede a kdy?
Tak stále uvažujeme o počtech dvacet osm, americká strana nevylučuje třeba kolem třiceti. Ale pohybujeme se v té původní kalkulaci čtyř sedmičlenných týmů. Zatím jejich příjezd není přesně stanoven. Jedná se o tom, jakým způsobem nakonfigurovat jejich sestavu. Původní myšlenka byla, že přijdou lékaři z terénu, všeobecní praktičtí lékaři. A to je otázka, jestli je můžeme v plném rozsahu využít pro činnost jednotlivých oddělení třeba Ústřední vojenské nemocnice nebo to směřovat jenom na polní zdravotnické zařízení Letňany. Takže detailní termín jejich příjezdu se bude ladit po těchto dvou dnech jednání. Kromě dnešního zmiňovaného dne, proběhne ještě jednání na půdě ministerstva zdravotnictví, stanovení jednoznačných legislativních podmínek jejich působení.
Testování na Slovensku může inspirovat další země, opakovat by se mělo jen na severu, říká epidemiolog
Číst článek
To bude zítra?
To by mělo být zítra v odpoledních hodinách. Je možné, že to bude už bez účasti Američanů, ale na základě té rekognoskace a dnešního (pondělního, pozn. red.) jednání, vyplynou další otázky a požadavky, které budeme muset společně řešit.
Takže konkrétnější informace budete mít až zítra?
Ano. Ministerstvo obrany, Armáda České republiky a její zdravotnická služba tady bude vlastně první, která bude nějakým způsobem rozpracovávat pravidla nasazení jakýchkoli cizích zdravotníků, převážně vojáků. Protože meritem věci nebylo, aby pomáhali jen armádním složkám, ale u těch až tři set lidí (počet mandátů, který pro zahraniční zdravotnickou vojenskou pomoc v Česku schválil Parlament, pozn. red.) se uvažuje o pomoci jak aliančních, tak evropských států pro jakoukoli úroveň civilního zdravotnictví.
Vzhledem k tomu, že jak civilní nemocnice, tak vojenská zdravotnická zařízení, byť i ta polní, musí přísně respektovat naši legislativu z hlediska kvalifikace, certifikace. Jediná věc, která se bude pomíjet, je jazyková výbava, protože budeme působit v kombinovaných týmech. My budeme takovým prubířským kamenem, jak nastavit legislativu tak, aby jejich pomoc byla univerzálně akceptovatelná.
Jedná se i o pomoci Německa, to vypadá jak?
Na základě návštěvy z minulé středy (do Česka přijel německý tým, prohlédnout si podmínky a zjistit požadavky z české strany, pozn. red. ) budou Němci, pokud bude potvrzen zájem, schopni pro Ústřední vojenskou nemocnici pomoct dvěma vojenskými lékaři specialisty na jednotku intenzivní péče. Dále navrhli variantu, že v případě požadavku z ministerstva obrany, z ÚVN nebo kterékoli civilní nemocnice, lze zajistit medevac pro přesun až deseti pacientů k léčbě do některých stanovených německých nemocnic. Předpokládám, že do nějaké vojenské nemocnice, ať už Berlín, Hamburk nebo Koblenz. Je to vše v jednání, teď vám neřeknu termín nástupu lékařů, jestli to bude během tohoto týdne nebo v průběhu příštího týdne.
Dobrovolníkem v karlovarské nemocnici je i místní farář, slouží na covid oddělení
Číst článek
To je tedy na základě bilaterálních dohod?
Ano. Ta doporučení Aliance a Evropské unie jsou v oblasti personální jednat bilaterálně. To není případ, který by mohl aktivovat celý operační plán Spojené ruce spojeneckého velitelství, který lze spustit, když izolovaná krajina potřebuje pomoct a ostatní jsou relativně v klidu. To, jak vidíte, v Evropě opravdu není, takže spoléháme na bilaterální dohody. Ještě nás čeká hodně práce, ale myslím, že to dotáhneme k úspěšnému konci. Pravidla nastavená s Američany by mohla obecně sloužit jako model použití zahraničních zdravotníků pro jakékoli jiné zdravotnické zařízení, protože pracujeme jenom podle civilní legislativy, ačkoli jsme vojáci.
Legislativní problémy se zahraniční pomocí se zmiňovala už dříve, vy sám jste je teď také zmínil, v čem jsou tedy největší problémy?
Legislativní zádrhel je v tom, že sice pravidla podle úrovně vzdělání pamatují na obecné uznávání, vzájemnou kvalifikaci jako takovou, ale to je trochu mimo Spojené státy. Ty to mají trochu jinak nastavené, hlavně v pozici Physician assistant, což je něco víc než nelékařský zdravotnický personál sestra, ale o něco méně než doktor. To jsou věci, které si musíme stanovit, jaké budou kompetence takového člověka.
Samozřejmě v kombinaci s českým týmem, se to, myslím, udělat dá. Druhá věc, která tady je, tak veškeré legislativní procesy standardně trvají tři až šest měsíců. Takže my to musíme zvládnout operativně, aby ta pomoc měla nějaký efekt. Nebudeme se snažit dávat nějaké byrokratické překážky, od toho tady armáda není. Já předpokládám nějakou variantu certifikátu, kterou ze zahraničí – mimo ověřování diplomů – třeba jejich náčelník zdravotní služby potvrdí. Že například konktétně pět jsou lékaři, dvacet jsou nelékařský zdravotnický personál v kategorii sestry nebo záchranáři. My je pak podle toho dokážeme navázat na jednotlivé poskytovatele zdravotních služeb a nakombinované týmy.
