Zlepšení fungování, nebo boj o peníze? Vědci se bouří proti novele zákona o vědeckých institucích
Uniklé znění novely zákona o veřejných vědeckých institucích vyvolalo bouři na vědecké scéně. O chystaném zákonu vznikají články v médiích a do celé věci se vložily také odbory. Ty připravily i petici, pod kterou připojilo svůj podpis už více než tisíc vědců a vědeckých pracovníků, ale i obyčejných signatářů. Kritizují údajné obcházení legislativního procesu a obávají se politizace výzkumných organizací a jejich rušení kvůli penězům a majetku.
Vzniklo to jako výzva na webu Věda žije, kde se před časem objevilo znění připravované novely zákona o veřejných výzkumných institucích. Dokument má podle webu pocházet z neveřejných zdrojů, jeho relevanci ale zatím vláda v žádném z článků nezpochybnila. Podle změn by řada kompetencí měla nově přejít na zřizovatele, který už nebude potřebovat například k odvolání ředitele či zrušení ústavu schválení radou konkrétního pracoviště.
Čeští vědci vyvinuli metodu, která by mohla odstranit nežádoucí účinky protinádorových léků
Číst článek
Změny, které novela obsahuje, vyvolaly na vědecké scéně bouři. Zástupci výzkumných institucí hovoří v médiích a ve veřejném prostoru o riziku politizace veřejných vědeckých institucí a o snahách o jejich rušení. Mezi ty se počítají ústavy Akademie věd ČR, resortní výzkumné instituce či výzkumné organizace zřizované kraji.
Podle ministryně pro Vědu a výzkum a inovace Heleny Langšádlové (TOP 09), je novela – která se stále ještě vyvíjí – reakcí vlády na její programové prohlášení, ve kterém se „zavázala posilovat propojení výzkumu s rozhodováním státní správy a nastavováním veřejných politik“.
„Cílem připravované novely zákona o veřejných vědeckých institucích je tedy posílení role výzkumných organizací pro řešení výzkumných potřeb státní správy a skrze to i efektivnější využití veřejných prostředků na výzkum, vývoj a inovace,“ reagovala na dotaz redakce.
Podle vlády totiž aktuálně ne vše funguje efektivně, a to jak z hlediska nastavení dotačního systému pro instituce, tak i z hlediska nenaplněných výzkumných potřeb resortů.
„Na neefektivitu z hlediska vynakládání veřejných prostředků poukazují i nejnovější doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV), z nichž vychází aktuálně projednávaný balíček opatření pro konsolidaci veřejných financí. Připravovaná novela zákona o veřejných vědeckých institucích tak přímo reaguje na doporučení NERV a svou povahou patří do konsolidačního balíčku,“ přiblížila dále ve své odpovědi Langšádlová.
S tím ale nesouhlasí Michael Komm z webu Fórum Věda žije, který kopii připravované novely zveřejnil. Podle něj totiž může jít třeba o úsporu peněz na provoz těchto institucí a jejich majetky.
„Dojde k tomu, že se některé z nich zruší, což se stěží dá považovat za zlepšení jejich kvality. Novela zároveň umožní snazší přístup zřizovatelům k majetkům těchto institucí. A některé jsou v riziku, že se dostanou pod přímý politický tlak, zejména pak z ministerstev, čímž budou následovat osud Ústavu pro studium totalitních režimů, který je jasným příkladem toho, proč by se neměla politická moc vměšovat do výzkumné práce,“ popisuje s ohledem na možnost zrušit instituci či odvolat její vedení bez ohledu na vědeckou radu, která měla doteď v tomto významné slovo.
Výsledky za peníze
Ministryně Langšádlová ale poukazuje na to, že veřejné vědecké instituce se doteď těšily poměrně široké autonomii, což sice může vyhovovat organizačnímu nastavení Akademie věd, ale už méně v případě resortních výzkumných institucí.
Každý druhý doktorand v Česku nedokončí studium. Podporu vědy si přitom vláda stanovila jako prioritu
Číst článek
„Může to působit překážky pro efektivní využití organizací jejich vlastními zřizovateli v případě ministerstev či územních samosprávných celků. Může se tak stávat – a bohužel se to stává – že některé veřejné vědecké instituce nedodávají kvalitní výsledky a neplní tak účel, pro který byly zřízeny,“ popisuje ve své odpovědi Langšádlová.
Upozorňuje, že zřizovatel – ministerstvo – pak nemá žádné páky, jak případný výzkum ovlivnit. „Jediným faktickým nástrojem zřizovatele v takovém případě je snižovat přidělenou podporu na dlouhodobý koncepční rozvoj – což je ale zároveň v rozporu s jeho zájmem, kterým je naplňovat své výzkumné potřeby,“ dodává.
Podle Michaela Komma je ale tento argument lichý, protože vědcům ministerstvo zatím nedoložilo, co konkrétně dělají které vědecké instituce špatně, a z čeho tedy nařčení ze špatné práce vycházejí. A resort Langšádlové to nebyl schopný přiblížit ani na dotaz redakce – pouze se ve své odpovědi odkázal na zmiňované doporučení NERV.
Vědec připouští, že ne všechny výzkumné instituce pod ministerstvy či kraji jsou hodnoceny dobře. Jak ale dále vysvětluje, je to částečně způsobeno i nastavením zákona, které ovšem jeho novela vůbec neřeší.
„Vědecké instituce se řídí ze zákona metodikou, která hodnotí jejich výzkumnou činnost – a ta je tlačí do toho, aby dělaly kvalitní výzkum, což nemusí být ten, který po nich chce ministerstvo. Když pak instituce, která dělá přesně, co resort chce, dostane v Metodice 2017+ déčko (nejhorší stupeň), najednou je oheň na střeše,“ popisuje Komm, podle kterého naprosto chybí diskuse, která by mohla na tyto nedostatky novely upozornit.
Obcházení legislativních procesů
A na nedostatek komunikace si stěžují také odbory, které se do situace vložily. „Nevěděli jsme vůbec, že takový návrh vzniká, a dozvěděli jsme se to až díky tomu, že kdosi ten návrh vynesl. Ten návrh je dodnes tajný,“ upozorňuje předseda Odborového svazu pracovníků vědy a výzkumu Jan Kober.
Peníze na podporu vědy by se měly rozdělovat efektivněji
Číst článek
Že by se ale návrh připravoval tajně, odmítá zase ministryně Langšádlová, která trvá na tom, že novela zákona je projednávána se všemi zřizovateli těchto vědeckých institucí – tedy ministerstvy, orgány státní správy a vedením Akademie věd ČR. To ostatně dokazují i fotografie ze sociálních sítí ministryně.
„To, nakolik jsou do přípravy zapojeny samotné veřejné vědecké instituce, záleží na jejich zřizovatelích a na tom, jak je nastavena komunikace mezi nimi a příslušnými vědeckými výzkumnými institucemi,“ reagovala Langšádlová.
Odbory zase oponují tím, že podobný argument by nebylo třeba řešit, kdyby celý návrh procházel standardním legislativním procesem, a ne formou „přílepku poslaneckého návrhu ve druhém čtení“. Tedy kdyby se k němu mohla vyjádřit všechna připomínková místa – Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace, široká i odborná veřejnost a třeba právě i odbory. A také všechny relevantní politické instituce.
„Je možné, že paní ministryně některá místa, na základě svého výběru sama soukromě obchází s návrhem v aktovce a konzultuje ho. Slyšeli jsme, že návrh konzultuje s vybranými ministry – to je možné, ale jsou to soukromé akce paní ministryně. Rozhodně to nelze vydávat za standardní připomínkové řízení,“ dodává s tím, že kvůli rychlosti a způsobu, jak se celý návrh připravuje, panuje v těchto institucích nejistota a pocit ohrožení.
Podle předsedy odborů Kobera je zřejmě cílem zamezit veřejné diskusi. A v argumentaci ho podporuje i místopředseda spolku Věda žije Komm. „Má informace je taková, že někteří členové Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace nějaký návrh novely viděli, nebylo to ale s nimi projednáváno. Rada vlády v tomto byla obejita způsobem, který mi připadá nešťastný, a nerozumím tomu, v čem je ta nutnost spěchat. Proč to neudělat pořádně?“ komentuje Komm.
Langšádlová ale kontruje tím, že návrh měl podle doporučení NERV být původně schvalován už v části konsolidačního balíčku, který vláda projednávala na konci června. A nestalo se tak právě z její iniciativy. „Aby se věc však mohla prodiskutovat, vyjednala jsem možnost předložení formou načtení pozměňovacího návrhu k balíčku v Poslanecké sněmovně,“ dodává.
‚Chceme dialog‘
Vědcům to ale nestačí. Žádají zrušení novely v současné podobě. A kdyby mělo dojít k přípravě nového zákona, tak chtějí jeho projednání ve standardním legislativním procesu.
Na vědu a výzkum šlo loni o 200 miliard méně
Číst článek
Přijetí připravovaného zákona se snaží zabránit jednak tím, že chodí do médií svou pozici vysvětlovat, ale třeba i pomocí petice na stránce s názvem „Braňme českou vědu“. Pod tou se podepsalo do úterního večera už více než tisíc vědců a vědeckých pracovníků, ale také obyčejných signatářů mimo vědecké kruhy.
„K projednávání balíčku má dojít v dohledné době – jde o dobu dovolených – a v tuto chvíli je těžké někoho zmobilizovat, je špatná doba na větší akci. Proto jsme zvolili formu veřejné online petice jako projevu nesouhlasu,“ vysvětluje krok šéf odborů Kober s tím, že má radost z reakce a podpory nejen vědecké obce, ale i širší veřejnosti.
Podobná aktivita podle něj jednoznačně smysl má. „Petice umožňuje shromáždit v online prostoru poměrně rozsáhlý projev nesouhlasu. A když si přečtete jména a působiště jednotlivých signatářů, zjišťujete, že váha té petice je poměrně velká,“ říká a dodává, že jde zatím pouze o první krok, který odbory připravují. Ty ale zatím nechtěl prozradit.
„My jsme proti změně statu quo. Vláda přišla se změnami, které nebyla schopná přesvědčivě odůvodnit. A my nechceme dopustit jejich schválení tímto způsobem,“ uzavírá s tím, že se ale nebrání budoucímu dialogu.
V případě, že by vláda tuto novelu odmítla, jsou podle Kobera vědci připravení na jiném zákonu spolupracovat a standardně jej připomínkovat. A s tímto souhlasí také místopředseda spolku Věda žije Michael Komm, ten ale zatím podobný přístup na straně vlády nevidí.
„Je samozřejmě naprosto legitimní vést diskusi o tom, zda ty veřejné výzkumné instituce fungují správně, a co dělat, aby mohly fungovat lépe. To by vlastně bylo skvělé, kdyby taková diskuse probíhala. Ale já si myslím, že neprobíhá. Styl, jakým je tlačená (novela zákona, pozn. red.), povede k rozkolísání toho, jak ty instituce fungují ve prospěch zřizovatele – ministerstev,“ uzavírá.
Novela zákona o veřejných vědeckých institucích, zveřejněná na fóru Věda žije!
