Mírnější tresty za podporu terorismu i za opakované krádeže. Vláda připravuje novelu trestního zákoníku
Těm, kdo podporují terorismus, by v Česku mohly hrozit mírnější tresty. Nově by si za mřížemi mohli v základní sazbě odsedět maximálně pět let. Vyplývá to z chystané novely trestního zákoníku, kterou už odsouhlasila vládní koalice. Pracovní verzi návrhu ministerstva spravedlnosti má Radiožurnál k dispozici.
V současnosti soudy mohou v základní sazbě za podporu terorismu udělit trest ve výši dvou až deseti let vězení. Navrhované rozpětí je na polovině současných trestů.
„Když někdo přijde ve tři hodiny ráno, napíše silný status, který má znaky skutkové podstaty, ráno se vzbudí za střízliva, lituje toho, bohužel se trestný čin už stal a jsou tam v podstatě drakonické tresty,“ vysvětluje návrh náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav z ODS.
V Česku je 1600 vězeňkyň, dvakrát více než před deseti lety. Za mřížemi končí nejčastěji za krádeže
Číst článek
S tím, že by sazba mohla být nižší, souhlasí i právník a politolog a zároveň expert na terorismus Miroslav Mareš z brněnské Masarykovy univerzity, podle kterého případů přibylo v době covidové i migrační krize.
„Stále tam zůstává poměrně velké rozpětí trestní sazby a jde o to, aby soudce mohl posoudit vhodně skutečnou závažnost toho činu. Ve chvíli, kdy tady docházelo k postihu některých jednání, která se nejevila až tak závažná, tak se mi snížení dolní hranice trestní sazby jeví jako vhodné,“ říká Radiožurnálu.
Novela trestního zákoníku počítá s nižší sazbou i pro další trestný čin, který souvisí s terorismem – a to je vyhrožování teroristickým trestným činem. Horní hranice je teď dvanáct let, nově by to mohlo být maximálně deset let vězení.
Z minulosti je známý případ například Tomáše Čermáka. Je v Česku první, kterého za podporu a propagaci terorismu soudy potrestaly vězením. Odpykat si tam má pět a půl roku. Zatím ale do výkonu trestu nenastoupil a hledají ho policisté. Čermák dostal trest za výzvy k násilí vůči politikům.
Další úpravy zákoníku
Nižší sazby se však netýkají jen podpory terorismu, ale i jiných trestných činů. Mírnější má být trestání třeba opakovaných drobných krádeží.
Ministerstvo chce zmírnit tresty za neplacení výživného. Vězení až na tři roky prý není řešení
Číst článek
„To je jeden ze stěžejních pilířů, na kterých novela stojí, protože naplňujeme programové prohlášení vlády, ve kterém chceme snížit vězeňskou populaci, kdy patříme v evropském měřítku mezi státy, které ji mají velmi vysokou,“ říká náměstek Antonín Stanislav.
Kvůli krádežím si v českých věznicích odpykává trest přes sedm tisíc lidí. To je víc než třetina všech vězňů. Mírnější tresty navrhuje novela taky u různých podvodů, zpronevěry nebo u poškození finančních zájmů Evropské unie. Ministerstvo spravedlnosti chce naopak soudům umožnit častější ukládání peněžitých trestů.
Původně chtělo ministerstvo z trestního zákoníku úplně vyškrtnout i úmyslné neplacení alimentů, to však nakonec zůstane dál trestné. Hrozit za něj ale má maximálně rok za mřížemi.
Ministerstvo nyní materiál připravuje do připomínkového řízení. Podle náměstka Stanislava by novela mohla začít platit od ledna 2025.
