Co znamená stav nebezpečí, který mohou vyhlásit hejtmani? Velký manévrovací prostor nedává
S koncem nouzového stavu přišla vláda Andreje Babiše o možnost vyhlašovat řadu plošných opatření. Jedním z řešení krizové situace může být stav nebezpečí, který mohou v krajích vyhlásit jednotliví hejtmani. Jaká opatření podle něj mohou hejtmani nařídit v boji proti epidemii koronaviru?
Hejtmani vyzývají vládu na pátek ke společnému jednání. Chtějí zjistit, jaký bude postup proti pandemii koronaviru, když v neděli skončí nouzový stav. Poslanci ho totiž ve čtvrtek večer odmítli dál prodloužit.
Poslanecká sněmovna neprodloužila nouzový stav. Ten skončí v neděli
Číst článek
„Je důležité si uvědomit, že nouzový stav je jen rámec pro to, abychom i my v krajích měli nástroje pro boj s pandemií. Je škoda, že řada opatření vlády nedávala lidem smysl, a obětním beránkem se tak stal právě nouzový stav,“ uvedl předseda asociace a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS). „Jednoznačně jsme se s ostatními hejtmany shodli na tom, že musíme jako asociace rozpoutat debatu, abychom zjistili, jak chce vláda řídit stát a bojovat proti pandemii bez nouzového stavu,“ řekl Kuba.
Ministr Jan Blatný (za ANO) uvedl, že postupně budou muset zřejmě hejtmani všech krajů vyhlásit stav nebezpečí. „Postupně se dostaneme do situace, která je shodná se stávajícím nouzovým stavem. Jen ztratíme spoustu času a k nouzovému stavu se s největší pravděpodobností budeme muset vrátit,“ poznamenal. Hrozí, že se „vyhrocená“ situace může přenést do všech nemocnic, může také zkolabovat národní dispečink lůžkové péče, míní. Apeloval na občany, aby nadále dodržovali protikoronavirová opatření.
Konec nouzového stavu
- Konec nouzového stavu bude znamenat konec současného protiepidemického systému PES. Ten rozeznává pět stupňů rizika, na každý stupeň jsou navázána konkrétní opatření. Systém má pouze orientační funkci, nařízení musí vždy přijmout vláda.
- Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) všech pět pásem rizika vyžaduje nouzový stav především kvůli tomu, že se i v nejnižších stupních rizikového indexu omezuje shromažďování. Blatný také uvedl, že bez existence nouzového stavu by byla opatření z tabulky bezcenná.
- Právníci se shodují, že pravděpodobně budou muset skončit tvrdé plošné zákazy.
- Mohly by tedy otevřít obchody, rekreační zařízení, bazény, skiareály apod. Uzavřít školu, restauraci či hotel může dál hygiena. Nemůže to však učinit plošně, ale jen v místě nákazy.
Na stav nouze, který z neděle na pondělí po pěti měsících skončí, se váže většina vládních restrikcí k omezení šíření covidu-19. Některé z nich by ale podle odborníků i poslanců bylo možné vydat i jiným způsobem.
Jednou z variant může být právě stav nebezpečí, tedy nejnižší z krizových stavů, který mohou vyhlásit hejtmani. Takový úmysl už oznámili hejtmani Středočeského, Karlovarského, Pardubického, Libereckého a Olomouckého kraje a pražský primátor.
Co to ale znamená? A jaká opatření by mohli hejtmani zavést?
Pracovní výpomoc
Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů. Tuto dobu může hejtman prodloužit jen se souhlasem vlády.
V krajích mohou uložit pracovní výpomoc, například tedy studentům lékařských fakult v nemocnicích. Mohou také nařídit povinnost poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace.
Další pravomoci jsou už směrem k pandemii spíše nevyužitelné, nebo s malým efektem, protože stav nebezpečí je v zákoně připravený spíše na ohrožení velkou vodou: jde například o možnost nařídit přednostní zásobování dětských a zdravotnických zařízení a ozbrojených bezpečnostních a hasičských záchranných sborů, o možnost nařídit evakuaci či evidenci obyvatel.
Využitelnou „gumovou“ možností může být jeden z bodů, který říká, že hejtman „zajišťuje organizaci dalších nezbytných opatření“.
Je ovšem těžko představitelné, že by šéf kraje mohl plošně uzavřít v celém kraji služby nebo třeba celá maloobchodní odvětví, jak to je nyní v nouzovém stavu. Omezit také nemůže shromažďování osob.
