Stát chce na Karvinsku gigafactory za 200 miliard. Místo není pro průmysl vhodné, ozývá se od starostů

  • Klíčový projekt pro ekonomiku a zaměstnanost. Tak popisují politici nový záměr postavit v Moravskoslezském kraji továrnu na baterie do elektromobilů.
  • Jak zjistil server iROZHLAS.cz a Radiožurnál, pro investici byly vybrány pozemky mezi Dolní Lutyní a obcí Věřňovice hned u polské hranice a chráněné oblasti. Před lety je zvažovala pro výstavbu svého závodu také automobilka Hyundai.
  • Vláda už jedná s konkrétním investorem, ten se ale nakonec může rozhodnout například pro Polsko. Vybraná oblast by v takovém případě čekala na dalšího zájemce.

Exkluzivně Dolní Lutyně/Ostrava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podle několika informovaných zdrojů serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu řeší Česko aktuálně novou nabídku na výstavbu takzvané gigafactory – továrny na výrobu baterií do elektroaut.

Ministerstvo průmyslu a obchodu odmítlo konkrétní firmu jmenovat. Přesto uvedlo, že zájem o investici do baterkárny v Česku projevila nadnárodní společnost z demokratické země.

Trable s lokalitou, vlažný start elektromobilů. Hledáme důvody, proč si Česko nepláclo s VW

Číst článek

Redakce oslovila hned několik firem, které se výrobou baterií do elektromobilů zabývají – LG, Volkswagen, Hyundai a Samsung. Žádná z nich ale zatím nepotvrdila, že by se státem o podobné investici vyjednávala.

Mluvčí Moravskoslezského kraje Nikol Birklenová se pouze odkázala na čtvrteční zasedání krajského zastupitelstva. „Toto téma budeme komunikovat a medializovat až po jeho projednání na zastupitelstvu. Musíme v tom být tvrdí, jednotní a neústupní. Víc vám neřeknu,“ uvedla kategoricky po dotazu redakce.

Stát zvolil pro umístění gigafactory rozsáhlé zemědělské pozemky mezi Dolní Lutyní a Věřňovicemi v Moravskoslezském kraji. Že se na místě zvažuje nová průmyslová zóna, potvrdil serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu také mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka.

„Tato lokalita splňuje náročná kritéria uvažovaného koncového investora projektu. Má dostatečnou velikost, je v blízkosti elektrárny Dětmarovice, což umožňuje dostatečný přívod technické infrastruktury. Zároveň je díky těsné blízkosti dálnice a železnice velmi dobře dopravně dostupná,“ popisuje mluvčí výhody vytipovaného místa.

Jen pozemky mezi dálnicí a silnicí z Dolní Lutyně do Věřňovic tvoří dohromady plochu zhruba 240 hektarů, požadavkům investora tedy odpovídají. Z velké části je vlastní stát, menší část pak drží také zemědělec Miroslav Slowiaczek. I na jeho pozemky má ale stát podle katastru nemovitostí předkupní právo.

„Nic o tom nevím,“ sděluje do telefonu stručně Slowiaczek, který se nechtěl k situaci dále vyjadřovat. 

Přehled majetkových vztahů u pozemků v okolí Dolní Lutyně, na kterých by mohla vzniknout nová gigafaktory | Foto: Jan Cibulka | Zdroj: Český rozhlas

Podle Srnky bude stát případně vykupovat soukromé pozemky až během takzvané předprojektové přípravy. Tedy v době, kdy se bude řešit studie proveditelnosti a na místě bude probíhat biologický, geoinženýrský či dopravní průzkum.

„Stát vlastní zhruba šedesát procent území plánovaného pro podnikatelský park. Majetkoprávní scelení bude součástí předprojektové přípravy záměru,“ tvrdí mluvčí, podle kterého bude mít projekt – pokud uspěje – pozitivní dopad na region.

„Ze zkušenosti z přípravy jiných podobně rozsáhlých projektů víme, že mohou přinést rozsáhlé investice do naší ekonomiky ve výši až 200 miliard korun a vytvořit až 7 tisíc pracovních míst. Pozitivní vliv pro region je tedy nezpochybnitelný,“ upozorňuje Srnka s tím, že i proto je vláda připravena vyvinout velké úsilí pro získání takového projektu.

‚Podrobnosti neznáme‘

Možný vznik továrny na baterie potvrzují i starostové okolních obcí. Ti se setkali v Bohumíně se zástupci státní agentury pro podporu podnikání CzechInvest poté, co ztroskotala jednání s firmou Volkswagen (VW), která zvažovala výstavbu gigafactory v Líních na Plzeňsku.

Letiště Líně u Plzně si armáda chce nechat celé. Místo průmyslu má vzniknout základna aktivních záloh

Číst článek

Na schůzce se měli starostové v hrubých rysech seznámit se záměrem vlády a investora. Jak ale shodně podotýkají, podrobnosti zatím neznají. „Sdělili nám, že je tu možnost výstavby průmyslového strategického projektu v oblasti Dolní Lutyně, ale ta informace ještě není veřejná. Nemůžu říct žádné podrobnosti,“ vysvětluje po sérii otázek starosta Bohumína a senátor Petr Vícha (SOCDEM).

„Říkali, že je to jen nějaký záměr, o kterém uvažují a který zkoumají, a nechtějí z důvodu ohrožení investice o tom více hovořit. Takže já to dodržím a nebudu nic bližšího říkat,“ uvádí. Podrobnosti by se měl dozvědět na schůzce v tomto týdnu.

Podle starosty Dolní Lutyně Pavla Buzka (STAN) padla na první schůzce informace, že CzechInvest hledá v Česku větší plochu, kde by se mohla výstavba gigafactory uskutečnit. Ta totiž vyžaduje více než stohektarové pozemky, kterých v republice mnoho není.

Průmyslový závod Hyundai Nošovice

Vznik průmyslové zóny a závodu společnosti Hyundai odhlasovali zastupitelé Moravskoslezského kraje v roce 2001. Korejský investor si z několika lokalit nakonec vybral právě Nošovice, které jsou blízko rychlostní silnice a železnice. Původní vlastníci pozemků je nechtěli prodat, během let se podařilo většinu z nich přemluvit. Došlo ovšem i na výhrůžky skrze anonymní dopisy. Všechny potřebné pozemky se podařilo vykoupit v prosinci 2005. Továrna vznikla v červenci 2006 na ploše 200 hektarů. A jde o první závod této automobilky v Evropě. Celkový objem investice činí 1,12 miliardy eur.

„Myslím si, že to možná souvisí s tím Hyundaiem. Že si někdo vzpomněl, že tady chtěli před dvaceti lety postavit automobilku. No tak asi po dvaceti letech někoho napadlo postavit tady zase něco jiného,“ naráží Buzek na projekt, který se ale nakonec uskutečnil v Nošovicích na Frýdecko-Místecku. „Předpokládám, že to možná skončí stejně. Mnoho povyku pro nic,“ míní.

Podle mluvčího Srnky by mohla investice být impulzem pro rozvoj regionu. „Počítá se nejen s rozvojem v oblasti dopravní infrastruktury, ale také školství, bydlení či zdravotnictví. Konkrétní podoba se bude odvíjet od příslušných studií a jednání s představiteli obcí. Chceme následně nabídnout závaznou dohodu o realizaci těchto opatření,“ popisuje Srnka sliby, které stát obcím předkládá.

I když starostové vnímají pozitiva investice, jsou stále k chystanému projektu skeptičtí. „Každý takový zájem víceméně vesnici rozdělí. Jsou lidé, kteří jsou pro a kteří jsou proti. Žádné nadšení nesdílím,“ konstatuje starosta Buzek s odkazem na řadu dalších problémů, které s sebou investice ponese.

Úskalí plánované investice

Potíže vypočítává starosta Bohumína Vícha. „V územním plánu to není vedené jako plochy k průmyslu. Kdysi tam to průmyslové využití bylo možné, ale už dávno není. Teď je okolí řeky Olše chráněná přírodní oblast,“ vysvětluje. Zvažované parcely jsou podle něj navíc v záplavovém území. „Každá investice by proto musela být patřičně vyvýšená, což zase zhoršuje okolní odtokové poměry,“ poukazuje.

Právě na tyto překážky narážel už zmiňovaný záměr vystavět v Dolní Lutyni automobilku Hyundai na počátku tisíciletí. Ekologové tehdy namítali, že stát společně s investorem plánuje výstavbu na zelené louce místo toho, aby v kraji využil některý z mnoha brownfieldů.

Výsledkem vyjednávání byl podpis společné „Deklarace porozumění“ mezi hejtmanstvím, státem, ministerstvem průmyslu a obchodu, organizací CzechInvest, firmou Hyundai a občany, které zastupovala mimo jiné organizace Frank Bold (tehdy Ekologický právní servis).

Volkswagen podle médií gigafactory v Česku zatím nepostaví. Přednost dostanou Spojené státy

Číst článek

Společně se dohodli na zastavení přípravy průmyslových zón v rekreační oblasti Šilheřovice a také v chráněné ptačí oblasti v Dolní Lutyni – tedy místě, o kterém se aktuálně jedná.

V deklaraci se píše: „Moravskoslezský kraj, ministerstvo průmyslu a obchodu, CzechInvest se zavazují okamžitě a trvale ukončit přípravu Průmyslové zóny Šilheřovice a Průmyslové zóny Dolní Lutyně. Moravskoslezský kraj se dále zavazuje zaměřit se na obnovu nevyužívaných průmyslových zón (brownfields) po celém území Moravskoslezského kraje namísto umisťování průmyslových zón na ‚zelené louce‘.“

Přesto organizace Frank Bold, právní nástupce jednoho ze signatářů dohody zastupující zájmy ekologů a občanů, už od poloviny ledna vyjednává se státem o možných ústupcích. Že by ohrožená chráněná oblast měla zaniknout a stát by ji kompenzoval jinde, ale ředitel Pavel Franc odmítá.

Jak velkou překážku tvoří Deklarace porozumění?

Podle právníka Transparency International Jana Dupáka je deklarace sepsaná tak, že jde o vymahatelnou dohodu. Přesto je závislá na tom, jak přesně je každý závazek popsaný a čeho se má každá strana zdržet či co má vykonat. „Samotná deklarace neobsahuje jasně vymezené sankce kromě veřejných oznámení o jejím porušení. Bude tak záležet na konkrétních oprávněních a schopnostech jednotlivých stran, jaké právní nároky dokážou uplatnit u soudů v případných sporech,“ odkazuje se Dupák na aktivitu jednotlivých signatářů.

„V dosavadních jednáních jsme něco takového vyloučili. Všechny strany mají zájem na tom, aby našly řešení koexistence případné investice s přilehlou ptačí oblastí a její ochranou,“ odepsal s tím, že pokud nedojde k dohodě, neměl by se investiční záměr uskutečnit.

Podle mluvčího Srnky ale i s tímto resort průmyslu a obchodu počítá. A továrnu má proto investor vybudovat tak, aby nenarušil sousedící chráněné území, což stát už údajně konzultuje i s Agenturou ochrany přírody a krajiny (AOPK).

„Z předběžných vyjádření je zřejmé, že za dodržení odpovědného přístupu je realizace možná. Máme zároveň připravenou Dohodu o spolupráci s občanskými sdruženími a spolky zaměřujícími se na ekologickou ochranu, která nastavuje parametry, za kterých je možné záměr realizovat, aby nedošlo k nevratnému poškození blízké ptačí oblasti,“ doplňuje Srnka s odkazem na Ptačí oblast Heřmanský stav Odra – Poolší.

Bakalův pozemek

Podle informací serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu kraj pro klíčovou investici nabízel ještě jedno místo, vzdálené od Dolní Lutyně zhruba dvanáct kilometrů. A to pozemek v oblasti Karviná Doly, u kterého před nedávnem uzavřela investiční společnost Panattoni smlouvu o smlouvě budoucí kupní s jeho dosavadním vlastníkem, firmou Asental Land Zdeňka Bakaly.

Kvůli výstavbě baterkárny se podle někdejšího hejtmana kraje Ivo Vondráka (Nez.) přesouval také strategický projekt skleníků Eden, které měly na tomto místě původně stát. Novou lokalitu zvolil kraj blíže Karviné, jak už iROZHLAS.cz informoval.

Vznikne u dolu Barbora nová průmyslový zóna? Památkáři jsou proti, kraj slibuje hi-tech investora

Číst článek

Na území u Karviné se ale rozsáhlá továrna stavět nedá, což zjistil už předchozí investor – firma LG. Na pozemku je totiž převýšení zhruba dvacet metrů, které by musela firma před stavbou vyrovnat. Což by pro ni byly miliardové náklady navíc a celou investici by to zdrželo.

Ani tak oblast ladem nezůstane. Podle mluvčího skupiny Panattoni Karla Taschnera zůstává záměr na její využití stále stejný. „V tuto chvíli jsme ve fázi příprav a intenzivního jednání s Moravskoslezským krajem a městem Karviná o konceptu a spolupráci v rámci projektu. Nemáme tedy žádné nové informace než to, co jsme komunikovali na konci minulého roku,“ říká s odkazem na plán vybudovat v místě průmyslovou zónu.

S tím ostatně počítá i územní plán rozvoje Karviné, v jejímž katastru se oblast nachází. Podle zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje by měl být průmysl v oblasti zaměřený „na podporu a rozvoj elektromobility“.

Lokalita, kde mohla stát gigafactory – mezi dolem Barbora a silnicí Ostravská. Fialově jsou znázorněny pozemky firmy Asental Land Zdeňka Bakaly. Tento záměr nakonec padl kvůli nevyhovujícímu terénu

Pro projekt gigafactory se dříve podle deníku Právo zvažovaly také pozemky města Ostravy okolo Letiště Leoše Janáčka v Mošnově. Někdejší hejtman kraje Ivo Vondrák (Nez.) to ale už v září odmítl s tím, že pozemek byl pro zamýšlenou investici příliš malý.

Teď by měl v místě vzniknout logistický armádní hub, s čímž už opět počítají aktualizované zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje.

Jestli chceme svět dohnat, musíme utíkat rychleji než běžec před námi, míní podnikatel Wichterle

Číst článek

Na obecný nedostatek více než stohektarových pozemků v Česku upozorňoval v minulosti CzechInvest. Ten vytipoval v republice jen patnáct takových lokalit, kde by takto rozsáhlá továrna mohla stát.

Mezi nimi třeba i letiště v Líních u Plzně, o jehož odkupu pro výstavbu gigafactory jednal německý koncern Volkswagen (VW). Ten se ale v listopadu loňského roku rozhodl, že v současnosti o žádné další továrně na baterie jednat nebude nejméně do roku 2025. Jeho předseda Oliver Blume to zdůvodnil pomalejším náběhem elektromobility, než se očekávalo.

Už tehdy ale vládní představitelé zmiňovali, že jednají i s dalšími výrobci baterií z různých zemí, což dokládají i současné snahy ministerstva průmyslu a obchodu.

Tomáš Pika, Klára Filipová, cib Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme