Chybí strategie a důraz se klade na rychlé čerpání. Česko hledá cestu, jak pomoct uhelným regionům
Proměnu uhelných regionů můžou s pomocí 42 miliard z evropských dotací v následujících letech zažít na Karvinsku, Sokolovsku nebo Ústecku. První část peněz z fondu spravedlivé transformace se má k žadatelům dostat v příštím roce, poslední v roce 2027. Fond ale od počátku provází pochybnosti o jeho účelnosti a transparentnosti. Jeho zhodnocení teď přinesla nezisková organizace Transparency International.
Evropské peníze z fondu pro spravedlivou transformaci mají pomoct uhelným regionům zbavit se závislosti na fosilním průmyslu. Cílem je podpořit modernizaci hospodářství a zmírnit dopady změn na zaměstnanost v daném regionu – v Česku se jedná o Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj.
Podle závěrů Transparency International se při čerpání peněz ukázalo, že má Česká republika potíže při strategickém plánování. „Plánování, jak využít peníze z EU, často začíná až ve chvíli, kdy jsou peníze natvrdo schváleny. Pak se ale instituce dostávají do skluzu, protože začínají vymýšlet, na co by ty peníze mohly použít,“ říká Jan Dupák, vedoucí právník Transparency International.
V případě dekarbonizace uhelných regionů stát stále nemá žádnou koncepci. Současná vláda počítá s odklonem od uhlí v následujících deseti letech, ale žádný konkrétní plán zatím neexistuje.
Velká strategie
Další výtkou, kterou zmiňovala i Evropská komise, je fakt, že fond měl podpořit zejména malé a střední podniky. Podpora těch velkých byla podmíněná tím, že se tím ochrání větší množství pracovních míst. Česká republika si ale zvolila cestu tzv. strategických projektů. Na tyto projekty, které mají mít velký transformační dopad, má padnout polovina peněz z celého fondu a doporučují je samotné kraje.
Doba na jejich přihlášení ale byla pouhý měsíc – od 31. března 2021 do 30. dubna téhož roku. Už tehdy Transparency International s dalšími neziskovými organizacemi upozorňovalo na nedostatek času pro jejich vyhodnocení.
„V šibeničních termínech pro přípravu a výběr strategických projektů nemohlo dojít k potřebné diskusi s odbornou či laickou veřejností o tom, jakým směrem by se mělo řešení dopadů odklonu od uhlí v regionech vydat,“ uvedl tehdy Dupák. Podle analýzy nedostatkem času byly zvýhodněny větší podniky, které měly více kapacit pro zpracování dokumentace a zvládly je rychleji mobilizovat.
„Myslím si, že hlavní důvod, proč máme tuto skupinu projektů, je jednoduše ten, aby se ty peníze stihly vyčerpat. Velkých strategických projektů je jen něco přes třicet a pokud tyto projekty uspějí, stihne se zároveň vyčerpat i polovina peněz z fondu. Oproti tomu tvorba jednotlivých výzev je časově náročná. Podle mého je ale třeba se zaměřit primárně na hledání kvality," říká Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku.
Za velké firmy česká vláda, tehdy vedená Andrejem Babišem (ANO), na evropské úrovni lobbovala. Podle dokumentu Transparency International se vstřícný přístup nezměnil ani po nástupu vlády Petra Fialy (ODS), která měla možnost plán spravedlivé transformace změnit, ale neudělala to.
Severní Morava bojuje o čas. Čerpání peněz na strategické projekty ohrožují šibeniční termíny
Číst článek
Kontroverzní projekty
Jedním z kontroverzních projektů je například revitalizace lomu ČSA, který vlastní společnost Sev.en Inntech Pavla Tykače. Lom se má po ukončení těžby změnit v oblast s chytrými průmyslovými zónami, plovoucími fotovoltaickými elektrárnami a novými bytovými domy.
Pavel Farkač, vedoucí rozvojových a transformačních projektů Sev.En Inntech, potvrzuje, že projekt je aktuálně finančně rozvržen do roku 2027. „Celkový rozpočet je zhruba dvě miliardy korun. Z toho asi padesát procent může představovat investiční podpora z Operačního programu spravedlivá transformace,“ doplňuje Farkač.
Spolky z Ústeckého kraje, místní politici, ale i členové univerzity UJEP se loni obrátili na vládu a v otevřeném dopise ji vyzvali, ať firmu vyloučí z přijímání veřejné podpory. Podle Transparency International je tento projekt v přímém rozporu s principem „znečišťovatel platí“.
„Výzva na internetu ze září roku 2022 si dle mého názoru naši reakci na konci listopadu 2023 vůbec nevyžaduje,“ komentuje za firmu Farkač.
Obecně se ale podle závěru organizace nepotvrdilo, že by strategické projekty spadaly primárně pod soukromé subjekty. To potvrzuje i datová analýza serveru iROZHLAS.cz.
Dalším z principů pro správné čerpání peněz je, že projekt nemá poškozovat životní prostředí. Z tohoto hlediska je podle Transparency problematický projekt hlubinné těžby lithia na Cínovci polostátní firmy ČEZ. „I když příznivci těžby slibují dodržení přísných ekologických podmínek a minimální dopad na povrchu dolu, existuje i možnost chemického získávání lithia, která představuje ekologické riziko“, uvádí se v analýze. ČEZ chce z fondu čerpat dotaci ve výši jedné a čtvrt miliardy korun.
Nemáme informace, zlobí se obce, kde se má těžit lithium. Bojí se hluku i dopadů na lidi a přírodu
Číst článek
„Projekt je připravován tak, aby byl naprosto minimalizován dopad na životní prostředí. Ostatně to po nás chtějí i potenciální odběratelé lithia. Lithium a baterie z něho vyráběné jsou základem moderní bezuhlíkové energetiky a samozřejmě, že i těžba musí tomuto odpovídat,“ říká ke kritice mluvčí skupiny ČEZ Ladislav Kříž.
Problematická byla také samotná komunikace týkající se fondu. „Původně jsme nevěděli, zda je nulová komunikace způsobena nezájmem nebo neochotou informace vydávat veřejnosti. Zpětně viděno se jednalo o důsledek časového tlaku, nebyl prostor sdílet něco s ostatními,“ popisuje začátky procesu v rámci fondu Dupák.
Aktuálně je schváleno celkem šest strategických projektů, většina z nich je v Moravskoslezském kraji. První z nich, Černá kostka, která bude ostravským datovým centrem a nonstop otevřenou vědeckou knihovnou, už může dotaci čerpat.
