‚Situace je kritická.‘ V New Yorku začíná klimatický summit, Česko se zaváže k uhlíkové neutralitě
Kdyby všichni Češi zcela teoreticky přestali jezdit autem a jíst maso, roční emise skleníkových plynů by v Česku klesly asi o desetinu. Snižování spotřeby a další změny na osobní úrovni všech lidí mají sice nezanedbatelný význam, zásadní je ale role státu a rychlý přechod k udržitelné energetice, teplárenství či dopravě. Česko se zavázalo chránit své obyvatele tím, že bude plnit vědci doporučené klimatické cíle.
Klimatické závazky plynou primárně z Pařížské dohody, ve které se země světa usnesly, že chtějí udržet člověkem způsobené oteplení planety výrazně pod dvěma stupni Celsia, ideálně pod jedním a půl. A česká vláda tvrdí, že část závazku Česko plní.
Nejhorší je rozhozený vodní režim, říká odborník o dopadu klimatických změn na tradiční rybníkářství
Číst článek
„Zatím plníme cíle Pařížské dohody,“ uvedl pro Radiožurnál ministr životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL.
Realita je ale složitější – není jednoduché rozpočítat Pařížskou dohodu na jednotlivé země, ale svět obecně podle nejnovější zprávy OSN za snahou vyhnout se oteplení přes dva stupně Celsia výrazně zaostává a Česko není žádným premiantem klimatické politiky.
Ani zatím nepřijalo závazek dosáhnout uhlíkové neutrality, jen nepřímo jako člen Evropské unie, a emise skleníkových plynů od uzavření Pařížské dohody v Česku podle dostupných dat Českého hydrometeorologického ústavu do roku 2019 neklesaly.
Studii českých závazků nedávno vydal server Fakta o klimatu a podle ní Česko samo o sobě nesměřuje dostatečně rychle k cílům dohody, tedy relativně klima bezpečného světa.
„Česko vychází jako poměrně bohatá země, která hodně využívala fosilní paliva. To znamená, vliv na oteplování, když bychom ho přepočítali třeba na osobu, je poměrně významný. Jsme země, která si může dovolit rychle dekarbonizovat, měnit technologie na výrobu elektřiny, tepla, měnit průmysl. To neděláme a politici o tom mlčí. Když bychom si význam dohody vzali jako nějaký závazek, tak se Česko na tom nepodílí, tak nějak se vezeme,“ říká šéf projektu Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.
Nové, ambicióznější cíle
V sídle OSN v New Yorku v pondělí začal summit udržitelnosti a ve středu bude i první summit klimatických ambicí. Generální tajemník OSN Antonio Guterres účastníky vyzval, aby přijeli s novými, ambicióznějšími cíli, protože situace je kritická.
Srážek je stejně, ale kvůli globálnímu oteplování se vypařují. Pomohl by výbuch supervulkánu, říká expert
Číst článek
Česko na summitu zastupuje prezident Petr Pavel, který dostal pověření od vlády. „Věci, které jsou v tom mandátu obsaženy, vycházejí z dříve schválených dokumentů. Tam prakticky není nic nového,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Podle ministra životního prostředí Hladíka ale Česko na summit do New Yorku s novými ambicemi jede. Jsou tam mimo jiné už prý i prvky z připravovaných aktualizací strategických klimatických dokumentů, které má vláda v následujících měsících schvalovat.
Mimo jiné se Česko na summitu prý i samo za sebe poprvé zaváže k zmíněnému dosažení uhlíkové neutrality, tedy stavu, kdy do atmosféry nebude vypouštět žádné skleníkové plyny způsobené lidskou činností – nebo je bude umět odebrat.
„K závazkům, se kterými pan prezident jede, se Česká republika zatím takto akcentačně nepřihlásila. Když se podívám do politiky ochrany klimatu nebo současné platné koncepci, tam nemáme nulu v roce 2050. K tomu se teprve formálně na úrovni České republiky schyluje. Vytváříme nyní energeticko-klimatický plán, z toho bude politika ochrany klimatu a k tomuto směřujeme,“ uvedl ministr Hladík.
Prodloužení těžby uhlí
Co jsou ale nové závazky pro Česko, to nemusejí být nutně cíle, které zabrání katastrofickému oteplení. Generální tajemník OSN Guterres pod tíhou rychle se zhoršující situace ve světě například před summitem vyzval země OECD, aby ukončily spalování uhlí do roku 2030.
Česká vláda má ve svém prohlášení rok 2033 a teď je ve hře prodloužení možné těžby v dole Bílina až do roku 2035.
‚Naše klima se mění hrozivým tempem.‘ Vědce znepokojuje extrémní počasí po celém světě
Číst článek
„Uhlí nemůžeme používat ani o minutu déle, než je potřeba. Řešení tu jsou. Záleží jenom na ministerstvu a vládě, jak k nim bude přistupovat, jestli se bude kroutit a snažit se vytěžit uhlí co nejdéle, anebo řekne, že má řešení a jsme schopni podstoupit kroky, aby se uhlí už netěžilo, abychom dál neohrožovali budoucnost dalších generací,“ hodnotí Lukáš Skála za studentskou organizaci Friday For Future klimatické ambice Česka i světa a samozřejmě hlavně jejich naplňování.
Důležité v tomto ohledu budou následující měsíce – nejen rozhodnutí o dolu Bílina, ale také to, jaká bude finální podoba zmíněných strategických dokumentů, které určí směřování české energetiky a dalších sektorů klíčových pro klima.
