Jak učit rusky v době války? Vyučující na Západočeské univerzitě přicházejí o studenty i výukové materiály
Méně zájemců o studium, ztráta kontaktů, zrušené stáže a úbytek studijních materiálů. To jsou dopady války na Ukrajině na studium ruštiny na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni. Učitelé ale výuku považují za důležitou a dál ji chtějí rozvíjet. Stojí proto o spolupráci s evropskými univerzitami.
Příští rok pravděpodobně do lavic usedne méně studentů ruského jazyka než letos. Zatímco loni chtělo ruštinu na Pedagogické fakultě v Plzni studovat 115 zájemců, nyní si přihlášku na bakalářský program podalo jen 40 uchazečů.
ZČU navazuje kvůli ruštině spolupráci s univerzitami v Bulharsku, Německu, Rakousku nebo Polsku. Poslechněte si víc
„Velký vliv má to, že u nás dříve studovali mimo jiné lidé pocházející z Ruské federace. Ti už loni a předloni měli problém dostat vízum a letos ho v podstatě nemají šanci získat,“ vysvětluje vedoucí katedry ruského jazyka Michaela Pešková.
Vyučujícím také chybí přístup ke studijním materiálům, spousta ruských vzdělávacích serverů je nedostupných. Omezily se i výměnné pobyty studentů. Univerzita podle Peškové nemůže přijímat stážisty a ani čeští studenti nemohou jezdit do Ruska.
Jak ochránit výzkumná data z univerzit? Klíčová cesta vede skrz ostražitost, říká americký expert
Číst článek
Pedagogická fakulta Západočeské univerzity proto rozvíjí spolupráci s dalšími univerzitami v Evropě, kde se ruština vyučuje, jako například v Bulharsku, Německu, Rakousku nebo Polsku.
Další možnosti spolupráce mimo ruskou federaci hledá i katedra germanistiky a slavistiky na filozofické fakultě plzeňské univerzity.
„Vedle stávající spolupráce s Ukrajinou, odkud k nám přijíždějí studenti i akademici, máme snahu oživit dřívější vztahy s atraktivními univerzitami v Estonku, Lotyšsku, Lipsku a Slovensku,“ potvrzuje vedoucí katedry Zdeněk Vávra.
Obě fakulty i vedení univerzity rozvoj těchto nových vztahů a partnerství podporují.
