Doměřená daň za reklamu na Farmě Čapí hnízdo dělá přes 1,2 milionu. Agrofert ji nakoupil za 190 milionů
Finanční správa doměřila dceřinkám Agrofertu na dani za reklamu na Farmě Čapí hnízdo zatím nepravomocně více než 1,2 milionu korun. Podle berních úředníků 21 firem koncernu u farmy nakoupilo ze šest let reklamní služby za víc než 190 milionů korun. Vyplývá to ze závěrů dohlídky, kterou na přelomu roku kvůli reklamě provedlo ministerstvo financí pod vedení Zbyňka Stanjury (ODS). Server iROZHLAS.cz je má k dispozici.
„V důsledku uplynutí lhůty pro stanovení daně již v roce 2020 nebylo možné u většiny daňových subjektů prověřit poskytnutá plnění a oprávněnost uplatnění souvisejících nákladů.“
Nejasný výběr firem i prodlení. Stanjurova prověrka reklamy na Čapím hnízdě ukázala dvě pochybení
Číst článek
Tak zní jeden ze závěrů Stanjurovy dohlídky, jež iROZHLAS.cz popsal už na začátku června a můžete si je přečíst ZDE. Nyní redakce získala na základě informačního zákona také protokol z proběhlé kontroly. Z něj je mimo jiné možné vyčíst, za kolik měly dceřinky reklamu nakupovat a také jak vysoké daně finanční správa doměřila.
Připomeňme si, že v souvislosti s reklamou na Farmě Čapí hnízdo existuje podezření, zda nešlo o daňový podvod: zda peníze za reklamní služby, které si v resortu objednávaly výlučně firmy z holdingu Agrofert, nebyly vlastně skrytou „půjčkou“. Zda tyto peníze nepomáhaly farmě splácet úvěry. A zda si takto navíc společnosti Agrofertu nesnižovaly daně.
Farma Čapí hnízdo na počátku patřila do koncernu Agrofert, pak z něj byla vyvedena (viz box). Dnes jsou ale koncern i farma součástí svěřenských fondů expremiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše.
Doměřená daň
Finanční správa v minulých letech – především v roce 2020 – pětici firem z holdingu skutečně daně kvůli nakoupené reklamě na Farmě Čapí hnízdo doměřila, jak letos zjistil iROZHLAS.cz.
Berní úředníci doměření zdůvodnili tak, že „nebyla prokázána oprávněnost“ nákladů za reklamní plnění. Vedení úřadu tehdy odmítlo redakci sdělit, o jaké firmy se jedná. A nechtělo ani zveřejnit výši doměřené daně.
Protokol ze Stanjurovy kontroly odhaluje, že kvůli reklamě by měly firmy na daních doplatit nejméně 1,2 milionu korun. Částka bude pravděpodobně ještě vyšší, protože v jednom z pětice daňových řízení úředníci doměřili daň ve výši 44 milionů korun, nespecifikovali ale, jaká část z toho byla právě kvůli reklamě.
Rozhodnutí o doměření daně není pravomocné. Všech pět firem z koncernu se proti tomu ohradilo a obrátilo se na Odvolací finanční ředitelství. To ale dosud nerozhodlo. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský se nechtěl k výši doměřených částek vyjádřit. „Průběh řízení nekomentujeme,“ uvedl pouze na dotazy.
190 milionů
Z informací v dokumentu vyplývá, že finanční správa věděla o 21 dceřiných společnostech Agrofertu, které si v průběhu let 2011 a 2016 nakoupily u Farmy Čapí hnízdo reklamní služby. Jedna z nich objednávala reklamu v každém roce, jiné třeba jen jednou za celé období.
Před Stanjurou prověřila reklamu na Čapím hnízdě i Schillerová. Bez zjištění, přesto ji chtěla opět prošetřit
Číst článek
V roce 2011 přitom „výše poskytnutého plnění“, jak je to nazváno v tabulce, činila 53,7 milionu korun. O rok později to bylo 51,45 milionu korun. Nejvíce reklamu nakupovaly firmy Agrofertu v roce 2013, tehdy šlo o 57,05 milionu korun.
V následující třech zaznamenaných letech už částky klesaly. V roce 2014 šlo o 12,75 milionu korun, v roce 2015 dokonce jen o necelý půl milion a o rok později jediná dceřinka nakoupila reklamní služby za 15 milionů korun. Podle údajů z finanční správy šlo celkem o 190,41 milionu korun.
Kontroloři se také zaměřili na to, jaká byla výše podílu vynaložených nákladů jednotlivých firem ve vztahu k jejich celkovému obratu. „Podíl nákladů vynaložených na reklamu v porovnání s celkovým obratem u žádného z daňových subjekty z holdingu Agrofert nepřesáhl jedno procento,“ vyhodnotili s odkazem na posudek sepsaný Ostravskou znaleckou.
Které firmy?
Ministerstvo financí část tabulky, kde jsou uvedeny názvy firem, které reklamu nakupovaly, začernilo. Seznam dceřiných společností, jež si u farmy tyto služby objednaly, je ale známý už řadu let.
Od Agrofertu k Agrofertu
Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Babišova holdingu Agrofert, který je nyní ve svěřenském fondu. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele.
V létě 2008 získala padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky. Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se společnost vrátila pod Agrofert. Farmu Čapí hnízdo nyní vlastní společnost Imoba, která loni spornou dotaci státu vrátila.
A to díky Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), který mezi lety 2015 a 2017 zkoumal padesátimilionovou dotaci, kterou farma na stavbu čerpala i z unijních fondů (a později ji vrátila).
V závěrečné zprávě kontroloři OLAF jmenovali tyto české společnosti: Navos, Primagra, AgroZZN, ZZN Pelhřimov, Cerea, Oseva, Precheza, Synthesia, Fatra, Afeed, Dez, ZZN Polabí, Preol, ZZN Pomoraví, Penam, Kostelecké uzeniny, Agrotec, Lovochemie, Olma, Agrona a Mlékárna Hlinsko.
Zpráva OLAF zmiňovala dokonce 24 českých firem, jenže tři z nich, ZZN Havlíčkův Brod, Zena – zemědělský nákup a Agroservis Tachov, zanikly v roce 2011, potažmo 2012. A úředníci finanční správy se tak jimi při pozdějších kontrolách zřejmě nezabývali. Nakupovat reklamu měly také podle evropských vyšetřovatelů dvě slovenské dceřinky, Duslo a Hyza, a jedna německá, chemička SKW Stickstoffwerke Piesteritz GmbH.
Podle údajů finanční správy dalo 21 společností se sídlem v Česku za reklamu na farmě za zmíněných šest let přes 190 milionů korun, jak už bylo napsáno výše. Nejvíce v prvních třech letech, kdy vydané částky přesahovaly 50 milionů korun.
Server iROZHLAS.cz v roce 2019 z účetních závěrek a také z informací ze znaleckého posudku České znalecké, kterou si zadala při prošetřování možného dotačního podvodu v kongresovém centru policie, vyčetl vyšší nákupy reklam v prvních letech fungování firmy (viz tabulka).
Rozdíl oproti datům od finanční správy by měl představovat reklamu, kterou v kongresovém areálu nakoupily slovenské a německá firma.
Závěry prověrky
Stanjurovi podřízení během kontroly zjistili dvě pochybení. Úředníci finanční správy mohli začít prošetřovat podezření kolem reklamy na Farmě Čapí hnízdo už na konci roku 2017, a ne až o téměř tři roky později, kdy k tomu reálně došlo.
Odložení bylo předčasné, uvedli státní zástupci. Reklamu na Čapím hnízdě bude znovu řešit policie
Číst článek
Od roku 2014 také úřad začal vybírat ke kontrole firmy způsobem, který nebyl „natolik transparentní“, a není tedy možné říct, zda se zaměřoval na ty nejvíce rizikové. V dokumentu se konkrétně píše, že úředníci se neřídili nastavenými pravidly, a proto možná nevybrali ke kontrole některé rizikové dceřinky Agrofertu.
„Pokud by Speciální finanční úřad postupoval dle vlastních nastavených pravidel, nelze vyloučit, že mohly být k daňové kontrole zařazeny daňové subjekt holdingu Agrofert, které měly přidělen stupeň rizikovosti 3,“ stojí na straně 21.
Ke kontrole přitom podle dokumentu vybírali úředníci i firmy s nižším stupněm rizikovosti 1 a 2.
Dohlídka měla dát odpovědi například na otázky, jaké úřady případ v rámci finanční správy řešily a jak vypadal „časový harmonogram“. „Tedy zda úřady postupovaly adekvátně rychle jako v obvyklých případech, anebo ne, a jestli někdo nezanedbal nějakou lhůtu,“ uvedl loni na podzim při zahájení kontroly pro Radiožurnál Stanjura.
Cílem kontroly podle něj nemělo a ani nemohlo být zjišťování, kdo konkrétní firmy z holdingu Agrofert kontroloval a s jakým výsledkem. „Potřebuji jen vědět, že všechno proběhlo podle zákona a v řádných lhůtách, tak jak mělo,“ vysvětlil.
Možné daňové úniky spojené s Farmou Čapí hnízdo prověřují i státní zástupci v Praze. Ti nyní mimo jiné čekají, jak rozhodne o doměření daně Odvolací finanční ředitelství.
Podezření kolem reklamy
- červen 2008 – ekonom Karel Mojžišík ve svém posudku nedoporučuje přiznání dotace farmě, mimo jiné se odvolává na podezřele velkorysé plány na příjem z reklamy
- rok 2014 – finanční správa dostává od svých německých kolegů z Chemnitzu (Saská Kamenice) smlouvu na zajištění reklamy mezi společností Farma Čapí hnízdo a německým Agrofertem s podezřením na krácení daně
- květen 2017 – společnost Česká znalecká, a. s., v dalším posudku k farmě uvádí, že provoz Čapího hnízda vydělával prakticky jen díky reklamě zadané koncernem Agrofert
- srpen 2017 – policie zasílá do Sněmovny žádost o vydání Andreje Babiše a místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka v souvislosti s kauzou dotací na farmu
- prosinec 2017 – OLAF ukončuje své vyšetřování možného dotačního podvodu, ve své závěrečné zprávě problém s reklamou zmiňuje i s odkazy na oba posudky
- prosinec 2018 – policie začíná oficiálně prověřovat možné daňové úniky spojené s reklamou
- červen a červenec 2022 – pražští kriminalisté případ odložili s tím, že k trestnému činu nedošlo, o měsíc později jejich verdikt potvrdil i žalobce
- srpen 2022 – spis k případu si vyžádal úřad vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové, který zahájil tzv. dohledovou prověrku
- únor 2023 – Vrchní státní zastupitelství případ znovu otevřelo a vrátilo ho policii k došetření
