Politici vedou třídní boj proti obchodním řetězcům, tvrdí Prouza. ‚Lidé nejsou hloupí,‘ oponuje Výborný
Napříč českou společností panuje shoda, že za dražší ceny potravin můžou prodejci. Na vysokých cenách vydělali podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) úplně všichni. Problémem je chybějící konkurence. Podle Tomáše Prouzy by mohl pomoct dovoz ze zahraničí. Nad růstem cen potravin a diverzifikací českého trhu diskutovali v Radiožurnálu.
Společnost Median provedla pro Český rozhlas průzkum, ze kterého vyplývá, že 84 procent lidí si myslí, že za vysoké ceny potravin mohou obchodní řetězce. A podle 70 procent respondentů může za drahé potraviny vláda.
Velké německé obchodní řetězce bojkotují nadnárodní koncerny. Snaží se tak mírnit růst cen potravin
Číst článek
„V této odpovědi je vzácná shoda napříč českou populací. Skutečně mladí, staří, muži, ženy, lidé z měst, z venkova, s nižším stupněm vzdělání, s vyšším stupněm vzdělání – víceméně všichni se shodují na tom, že za dražší ceny potravin mohou na prvním místě prodejci a pak až ti další,“ okomentoval dříve výzkum analytik Medianu Ivan Cuker.
Pánové, co říkáte těm výsledkům?
Marek Výborný: Myslím, že to ukázalo jediné, a to že lidé nejsou hloupí a velmi dobře vědí, kdo tvoří cenovku na regálech našich obchodů. Já to říkám dlouhodobě, průzkum to potvrdil a lidé říkají přesně to, co je skutečností a realitou.
Pane Prouzo, vidíte to stejně? Dokazuje to, že lidé nejsou hloupí?
Tomáš Prouza: Já myslím, že to dokazuje jenom to, co tady sledujeme poslední rok a půl, kdy řada politiků vede třídní boj proti jedné skupině podnikatelů.
Kdyby měli politici odvahu mluvit o konkrétních číslech, tak by samozřejmě museli přiznat, že nadměrné zisky, které tady někdo rok, rok a půl generoval, tak rozhodně nebyly obchody, které měly nejnižší ziskovost v historii. Ale byly to jiné části řetězce.
Já chápu, že se to některým nehodí politicky, protože z vysokých cen potravin si financují i vlastí politické hnutí. Ale u jiných politiků mě to trošku překvapuje. Možná se ale jedná jen o neochotu věci skutečně řešit. Vždycky je jednodušší vymyslet si fiktivního nepřítele, než řešit reálné problémy.
V průzkumu mohli lidé vybírat víc variant. 62 procent lidí si myslí, že za vysoké ceny potravin může to, že firmy nemají české vlastníky. Podle 52 procent je viníkem předchozí vláda, podle 50 procent výrobci potravin a podle 33 procent nízká produktivita práce. Pane Prouzo, pokud jsem správně pochopil vaše slova, tak vy nesouhlasíte s tím, co vyhrálo. Tedy s tím, že podle 84 procent lidí za ty vysoké ceny mohou obchodní řetězce. Kdybyste vy odpovídal v tom průzkumu, jak byste odpověděl, kdo za to tedy může?
Tomáš Prouza: Především to jsou vysoké ceny energií. Neplatí to jen pro potravinářský průmysl, český průmysl obecně nebyl připravený na situaci drahých energií. A tak ten náraz, který přišel loni na jaře, byl výrazně tvrdší než ve zbytku Evropy.
PRŮZKUM: Za vysoké ceny potravin mohou prodejci, myslí si 84 procent lidí. Další zdražování si nepřejí
Číst článek
Druhý problém je chybějící konkurence. A to jde přesně vidět na tom, že pokud existuje konkurence a je možné danou potravinu dovážet bez složitých překážek ze zahraničí, tak tam ceny potravin jdou dolů už od počátku letošního roku.
Zatímco kde konkurence chybí a případně stát komplikuje dovozy, tam můžeme vidět, že ceny neklesají a ještě chvíli klesat nebudou.
Pane ministře, kdyby vy jste odpovídal v tomto průzkumu, které varianty byste vybral? Byly by to jenom řetězce, tak, jak by mohlo vyplývat z té vaší odpovědi, kdy jste hodnotil to, jak ten průzkum dopadl?
Marek Výborný: Ne, já si nemyslím, že za to mohou jenom řetězce. Akorát není možné říct, že za to může každý ostatní než jenom obchodníci, které tady zastupuje pan Prouza. Tomáš Prouza neustále opakuje věci, které jsou na hony vzdálené realitě.
Ceny energií se podařilo stabilizovat a je zbytečné se na ně vymlouvat. A nakonec se i tento týden ukázalo, že to, co před týdnem nešlo v žádném případě, tak nyní jde.
Pekaři, mlékaři a dodavatelé mnoha dalších komodit oznámili, že nevidí důvod zdražovat a říkali to i dávno předtím. A najednou se ukazuje, že ceny mohou klesat i u obchodníků. Takže pokud chceme všichni dodržovat stejná pravidla, tak to funguje.
Ale abych neutekl od vaší otázky. Ano, přesně jak lidé v průzkumu řekli, těmi, kdo tvoří cenu, jsou obchodníci. Nicméně souhlasím s Tomášem Prouzou v jedné věci. A to, že pokud by tu byla větší konkurence mezi potravináři a částečně i obchodníky, tak by se to pozitivně projevilo na koncové ceně.
Tohle je jedna z věcí, které dlouhodobě kritizuji. Tento týden jsem jednal i s předsedou antimonopolního úřadu, protože není možné, aby se tady prohlubovalo oligopolní postavení části potravinářského průmyslu.
Na to doplácejí mimo jiné i malé pekárny, malé mlékárny a výrobci skvělých českých produktů, kteří jsou samozřejmě v nerovné pozici vůči velkým oligopolům. Myslím si, že jeden Agrofert a další takové podniky nám tady stačí a musíme udržet větší míru konkurence. V tom s Tomášem Prouzou souhlasím.
Nevymlouváme se. Zdražují obaly, voda, energie o stovky procent, hájí šéfka potravinářů růst cen
Číst článek
Pan Prouza před chvílí zmínil to, o čem mluvil už i v minulých dnech, že pokud jde o cenu, tak pomoci by mohl také dovoz ze zahraničí. To je pro vás jako pro ministra zemědělství přijatelné?
Marek Výborný: Já nejsem ten, kdo bude určovat obchodní strategii prodejců. To je skutečně na nich. A samozřejmě je to součást konkurence. Co ale chci zdůraznit, je to, že tu máme kvalitní české potraviny, kvalitní českou zeleninu a české ovoce.
Jsem rád, že to někteří prodejci z velkých řetězců pochopili a nabízí české potraviny aktivně na pultech obchodů.
Ve finále je i česká produkce samozřejmě konkurenceschopná a zároveň tu je pořád prostor pro příznivé ceny a aby zisk zůstal v celé vertikále. Zisk musí být přiměřený, a ne v řádu toho, na co si tu bohužel někteří prodejci zvykli a co jim bylo umožněno nedostatečnou sledovaností.
A stejně tak si zisk zaslouží i potravináři a zemědělci, kteří na tom pokud jde o výkupní ceny například mléka nebo vajec, nejsou úplně dobře.
Pane Prouzo, v této souvislosti se probíraly v minulých dnech některé konkrétní výrobky, třeba jeden konkrétní sýr jednoho českého výrobce, u kterého Agrární komora upozornila, že ho výrobce řetězci dodává za 19,20. Ten řetězec ho potom prodává více než dvaapůlkrát dražší a to za 51,90. Vy jste v pondělí ve vysílání Českého rozhlasu Plus tyto údaje zpochybnil. Řekl jste, že jste procházel ceny tohoto konkrétního sýra a že za cenu skoro 52 korun nikde nebyl. Obvinil jste dokonce Agrární komoru, že si to vycucala z prstu. Agrární komora zveřejnila fotografii toho sýra z jednoho konkrétního supermarketu. Když se podíváme do aktuálního slevového letáku toho konkrétního řetězce, sám řetězec uvádí, že původní cena byla 51,90. Omluvíte se Agrární komoře?
Tomáš Prouza: No, já jsem říkal, že ve chvíli, kdy o tom mluvili, tak za tu cenu ten sýr nikdo neprodává. Ale já se vrátím k maržím jako k celku. Spousta lidí si plete zisk a marže. Marže slouží k pokrytí nákladů. Takže je potřeba říct, že obchody necílí marží jednoho konkrétního produktu. Cílí na marži veškerého sortimentu jako celku.
Za zvyšování cen může stát, antimonopolní úřad odmítá chápat účel své existence, říká ekonomka
Číst článek
Některé produkty prodávají ve slevových akcích i se zápornou marží, proti tomu jiné mají marži vyšší. Úplně stejně postupuje jakýkoliv obchodník v jakékoliv jiné oblasti.
Na druhou stranu je 170 procent adekvátní marže?
Tomáš Prouza: Já nevím, proč má někdo určovat, jaká má být marže na nějakém produktu. Ale když to velmi zjednoduším. Pokud říkáte, že má existovat nějaký strop na marži, tak zároveň nebude možné nějaké potraviny prodávat za nízké ceny tam, kde si obchody berou zápornou marži.
Pokud chcete eliminovat maximum, zároveň ale prosím lidem férově řekněte, že poroste cena základních komodit, které se prodávají s minimální, často i zápornou marží.
Vy jste teď interpretoval ta pondělní slova. Já budu přesně citovat. Koneckonců vy ten přepis máte na webových stránkách vašeho svazu. Vy jste řekl, že ten sýr nikdy nebyl za cenu, kterou Agrární komora uváděla. Není na místě omluva?
Tomáš Prouza: Pokud to tak bylo, tak samozřejmě ano.
Pan ministře, je to téma, které by vláda do budoucna měla řešit a kde by stálo za to například zvýšit pravomoci antimonopolního úřadu?
Marek Výborný: Antimonopolní úřad musí být jednoznačně aktivnější a iniciativnější v tom, aby kontroloval dodržování pravidel na našem trhu. Má k tomu zákony, jako je například zákon o hospodářské soutěži nebo zákon o významné tržní síle. A nesmí zneužívat dominantního postavení na trhu.
Myslím si, že bohužel antimonopolní úřad nekonal dosud tak, jak mohl. I to byl důvod mého rozhovoru s panem předsedou Mlsnou a pevně doufám, že se to změní. Standardně to funguje ve všech okolních státech. To chci zdůraznit. Nechceme nic, co by neodpovídalo pravidlům soutěže v Belgii, Francii, Německu a podobně.
Ale dovolte mi otázku. Ten příběh o tom, že kdybychom limitovali nebo diktovali maximální cenu, že to bude znamenat konec slevovým akcím, je opět nesmysl. Nic takového není pravda. Koncovou cenu tvoří obchodník.
A já se ptám pana prezidenta. Pane prezidente, to co si doposud dovolily řetězce tady u nás, dovolily by si to kdekoliv jinde na západ od nás?
Pane Prouzo, když tady byla otázka od pana ministra, můžete na ni odpovědět?
Tomáš Prouza: Tak já se pana ministra zpátky zeptám, co tím přesně myslí? My jako jediní v celém řetězci výrobců a prodejců jsme loni snížili marže, snížili jsme si ziskovost, abychom dodrželi cenu potravin alespoň trochu v rozumné míře.
Zatímco ti, které máte v gesci vy, čili potravináři a zemědělci, ceny zvyšovali a měli v naprosté většině nejziskovější roky v historii a ceny.
Výborný o cenách potravin: Problém je u potravinářů a obchodních řetězců. Víc než neformální tlak nemám
Číst článek
Marek Výborný: Já toto musím samozřejmě odmítnout. Loňský rok byl unikátní, protože skutečně ceny byly vysoké a vydělali na tom úplně všichni. Nikdo se tím netají. Vydělali na tom zemědělci, stejně tak jako potravináři, stejně tak jako obchodníci.
Jenom připomenu, že zisky z osmi řetězců na našem trhu za loňský rok čítaly deset až dvanáct miliard korun. Takže příběhy o tom, že si museli zkrátit zisk, nejsou pravda.
K té původní otázce, pane Prouzo, můžete tedy jasně říci, jestli to, jak se chovají řetězce v České republice, jestli je úplně stejný ten přístup jako v západní Evropě?
Tomáš Prouza: Pokud se někdo choval slušně k občanům České republiky v tom krizovém roce, byly to obchodní řetězce. A pro ilustraci jedno číslo. Pokud pan ministr říká, že všechny velké obchodní řetězce měly zisk okolo dvanácti miliard, tak jeden jediný Agrofert měl zisk skoro třináct miliard.
Pane Prouzo, můžete prosím odpovědět na otázku, zda se naše řetězce chovají stejně jako ty v západní Evropě?
Tomáš Prouza: Ano v Česku se řetězce chovají stejně slušně ke svým zákazníkům jako všude v západní Evropě.
Jak očekáváte, že se ceny budou od ledna měnit? Vlastně celá ta aktuální debata vznikla po tom, kdy se pan ministr Výborný dozvěděl od zástupců řetězců, že i přes pokles DPH zřejmě potraviny od ledna zdraží. Po té debatě z posledních dnů, po slovech šéfky Potravinářské komory, že dodavatelé nedávají žádný důvod ke zdražování potravin. Po tom, co v úvodu říkal i pan ministr, že ho ujistili pekaři, cukráři a tak dále, po vládním oznámení, že podpoří energeticky náročná odvětví. Jak se ceny od ledna změní, pane Prouzo, platí stále ta informace, že porostou?
Tomáš Prouza: Dovolím si upřesnit jednu věc. Jediné, co jsme panu ministrovi řekli, je, že řada českých dodavatelů indikuje navyšování cen od ledna. My jsme neříkali, že obchody budou zdražovat.
Říká to i řada členů Potravinářské komory. Pokud teď Dana Večeřová říká něco jiného, tak popírá mediálně citovaná slova řady svých členů. A je potřeba se ptát, proč říká něco jiného než její vlastní členové.
Pevně věřím tomu, že řada českých dodavatelů si rozmyslí navýšení cen díky tomu, co se podařilo Hospodářské komoře a svazu průmyslu vyjednat s ministry Stanjurou a Síkelou. Pomoc s cenami energií přijde i pro české potravináře.
V tuto chvíli nebudou mít důvod zdražovat tak hodně, jak avizovali. A to je opravdu otázka na jednotlivé výrobce, kteří ještě nedávno ohlašovali navyšování o pět až deset procent. Tudíž předpokládám, že nyní si to navyšování rozmyslí.
Mlsna k cenám potravin: Antimonopolní úřad je jako policie. Nemůžeme v podnicích dělat rybářské výpravy
Číst článek
Vy říkáte, že předpokládáte. Máte tedy už takové informace, že ten důvod ke zvýšení cen tím, že by zdražovali dodavatelé, nebude?
Tomáš Prouza: Vláda toto oznámila ve středu, takže já předpokládám, že příští týden budeme vědět, jak se ceny budou vyvíjet. Jednání běží průběžně a hádám, že se teď ještě velmi zintenzivní po tom, co se podařilo s vládou vyjednat.
Pane ministře, na základě všech těch informací, které dostáváte z celého řetězce, jak předpokládáte, že se budou vyvíjet ceny potravin od prvního ledna?
Marek Výborný: Tak ukázalo se, že po týdnu je všechno jinak. Nakonec i řetězce, které tady zastupuje pan prezident Prouza, začaly včera oznamovat, že s cenami mohou jít dolů. Myslím si, že je to naprosto na místě.
My jako vláda jsme slib splnili. Oznámili jsme pomoc všem lidem z oblasti průmyslu firem, kteří jsou ve velmi vysokém napětí. A tento týden to bylo potvrzené, ale myslím si, že to není ten hlavní důvod.
Jen poprosím, nevytvářejme mýtus, že ceny potravin u nás tvoří výrobci, často malé, střední pekárny, mlékárny. Není to pravda. Cenu ve finále tvoří prodejce. A z těch několika málo znaků v posledních hodinách, jsem rád, že si to uvědomují.
A předpokládám, že nakonec i to, co bylo schváleno v konsolidačním balíčku, tedy minus tři procenta na DPH na potraviny, se skutečně pozitivně projeví.
Takže vy očekáváte, že potraviny v globále zlevní o tři procenta?
Marek Výborný: Už čtrnáct dní říkám, že nevidím důvod, proč by tomu mělo být jinak.
Je to reálné, pane Prouzo?
Tomáš Prouza: To se musí pan ministr zeptat těch, se kterými jedná. Jen připomenu vyjádření šéfa Zemědělského svazu z neděle. Reálné to není. My do cen promítneme to, s čím přijdou čeští dodavatelé.
