Proč se Česko propadlo v korupčním žebříčku? Může za to reorganizace policie, kauza Rath i Babiš
Česká republika si v celosvětovém žebříčku vnímání korupce pohoršila o deset míst. Umístila se na 47. příčce. Podle Transparency International za to může nedostatečná legislativa, nedořešené případy korupce, například v kauze exhejtmana Davida Ratha nebo Jany Nečasové (dříve Nagyové), a také "privatizace veřejného zájmu", které se dopouští velké finanční skupiny a jejich lídrové, jako třeba Andrej Babiš (ANO) nebo Karla Komárka.
Transparency International (TI) tvrdí, že za pokles v žebříčku můžou tři problémové okruhy: snaha o privatizaci veřejného zájmu, legislativní tápání a nedořešené kauzy.
Snahy o privatizaci veřejného zájmu
Transparency International se domnívá, že se změnil způsob ovlivňování státní moci, kdy na jedné straně stojí "podnikatelsko-politické impérium a na té druhé tradiční strana podporovaná mocnými lobbisty ze zákulisí".
Zájmové skupiny, které chtějí ovlivňovat politiku, se nyní podle TI snaží potvrzovat své pozice legální cestou, a to tím, že nastaví podmínky tak, aby „zvýhodňovaly pouze určitou vlivovou skupinu“.
Česko si v indexu vnímání korupce pohoršilo, je na 47. příčce
Číst článek
Podle ředitele Transperency International Davida Ondráčka nejde jen o hnutí ANO a jeho šéfa Andreje Babiše. „Nechceme mluvit jen o Andreji Babišovi, ale i o dalších finančních skupinách, které ovlivňují fungování společnosti. Bavíme se tady o těch velkých skupinách počínaje PPF, skupinou kolem Penty, kolem Komárka a jeho impéria nebo pořád ještě impérium Bakaly, i když to ten vliv ztrácí. Asi tyhle zásadní. To jsme měli na mysli, když říkáme, že oni vlastně dnes nepotřebují porušovat zákon. Oni si ho upraví tak, aby legitimizoval to, co reálně dělají,“ vysvětlil Zpravodajskému webu Českého rozhlasu Ondráčka.
Příkladem této situace může být policejní reorganizace, kdy „evidentně ani jedné skupině nešlo o lepší fungování policie, ale spíš o získání klíčových útvarů pod vlastní kontrolu“.
Legislativní tápání
Ačkoliv politici stále tvrdí, že chtějí bojovat proti korupci, chybí potřebné zákony. Ty, které se pak podaří schválit, jsou pak „nekvalitní a následně neplní původní zamýšlenou funkci“.
Podle TI tak v České republice jsou důležité protikorupční zákony, které:
ještě nejsou schválené (zákony o whistleblowingu, o rozšíření pravomocí Národního kontrolního úřadu, o teritorialitě exekutorů),
jsou nedokonalé či nevyhovující (zákony o registru konečných vlastníků, o střetu zájmů, o financování politických stran, o loteriích),
mají problematickou implementaci (zákony o státní službě, o registru smluv).
Nedořešené kauzy
Významné a mediálně sledované korupční kauzy se nepodařilo dořešit. Soudy s bývalým středočeským hejtmanem a ministrem zdravotnictví Davidem Rathem nebo bývalou šéfka kabinetu premiéra Nečase Janou Nečasovou (dříve Nagyová) se táhnou a nesplňují předpoklady, které se od nich čekaly na začátku.
Jedná se sice o složité kauzy, jejichž otevření a zahájení soudního řízení je pozitivní, ale stále chybí poslední krok.
„Vnímám rozpaky veřejnosti nad některými soudními rozhodnutími, v nichž nesprávně vítězí forma nad obsahem. Je však rovněž třeba poznamenat, že očekávání veřejnosti, včetně sdělovacích prostředků, musí být realistická a musí reflektovat současnou nedůvodnou složitost trestního procesu, stejně jako nedostatek respektu řady jednotlivců k soudu. To vše má vliv na délku a kvalitu trestních řízení,“ podotýká Zdeněk Matula, prezident Unie státních zástupců.
