Šéf Prague Pride: Holky si chtějí svého ‚prince‘ vzít. Lesby a gayové se můžou jen registrovat jako auto
Tématem letošního pražského festivalu leseb, gayů, bisexuálů a transsexuálů a dalších menšin Prague Pride je coming out. „Téma je to rozhodně aktuální. Je naprosto univerzální pro všechny LGBT+ lidi,“ vysvětluje ředitel Prague Pride Tom Bílý. „Málokdo si uvědomí, že coming out je něco, co LGBT+ člověk řeší celý život. Neznamená to, že se jednou vyoutuju, já se v podstatě outuju celý svůj život, protože se neustále potkávám s novými lidmi.“
Slovo coming out má podle Bílého více různých rozměrů. Tím prvním coming outem, kterým většina LGBT+ lidí prochází, je coming out vůči sám sobě.
Coming out řeší LGBT+ člověk celý život, přibližuje téma letošního festivalu Prague Pride Tom Bílý. Poslechněte si celý rozhovor
„Znamená to uvědomění si svoji vlastní odlišnosti, připuštění si odlišnosti a srovnání se s tím. Lidé, kteří tímto neprošli, si třeba nejsou úplně naplno vědomi své odlišnosti a mohou z toho plynout různé frustrace. Dokonce bych se odvážil říct, že největší homofobové často třeba nejsou úplně vyrovnaní se svojí vlastní odlišností,“ míní.
Druhá skupina lidí si je podle něj svojí odlišností sama pro sebe vědoma, ale na veřejnost, vůči svému okolí coming outem neprojde.
„Dokonce bych se odvážil říct, že největší homofobové často třeba nejsou úplně vyrovnaní se svojí vlastní odlišností.“
Tom Bílý
„Což může mít různé následky. Jde o věčné skrývání sebe sama, toho, jaký jsem, kdo jsem, kým jsem, případně dokonce u některých lidí toho, s kým žiju. Protože jsou i lidé, kteří coming outem sice veřejně neprošli, ale třeba žijí ve stejnopohlavním partnerství nebo nějakým způsobem žijí svoji odlišnost,“ nastiňuje Bílý.
Registrují se auta, ne lidé
Co se týče tolerance k menšinám, je podle Bílého situace v Česku oproti třeba Polsku, Maďarsku a dalším zemím o něco příznivější.
„Vždy jde o to, jakým prizmatem se na to téma podíváme. Z pohledu západní Evropy situace LGBT+ lidí v Česku rozhodně nedosahuje jejich kvality života. Pokud se naopak podíváme z pohledu Polska, Maďarska nebo zemí typu Ruska a dalších autoritativních režimů, tak situace LGBT+ lidí je u nás o něco lepší,“ připouští.
Vlna intolerance, jež zasáhla i Hrad, dodává festivalu Prague Pride na významu
Číst článek
Zároveň ale upozorňuje, že i v Česku jsou stále LGBT+ lidé čas od času napadáni pro svoji orientaci. „Ať už se jedná o fyzické násilí, nebo slovní. Je potřeba si nemalovat tu situaci příliš narůžovo,“ konstatuje a pokračuje:
„Máme tady registrované partnerství. To na jednu stranu může být výhra, je to určitý krok dopředu. Na druhou stranu z mého pohledu se registrují auta, a ne lidé. S mým mužem spolu žijeme už sedm let a jsme registrovaní, neznamená to ale, že jsme manželé. A přitom okolí nás tak bere.“
Rozdíly mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím mají podle něj dva rozměry. Rozdílná jsou práva i povinnosti – konkrétně třeba společné jmění nebo vdovský či vdovecký důchod.
„Ale z mého pohledu je důležitější rovina symbolická. Hlavně pro mladou generaci je to obrovský signál. Protože ve chvíli, kdy se patnáctiletá holka na střední škole zamiluje do své kamarádky, vlastně si bude říkat: tak třeba se s ní jednou registruju. To je zvláštní. Většinou si holky říkají, že si toho svého prince vezmou,“ naznačuje.
Pochodujeme za naše lidská práva
Bílý zdůrazňuje, že prezentace LGBT+ lidí na Prague Pride nesouvisí s nahotou nebo demonstrativností.
O změnu pohlaví zažádá v Česku asi stovka lidí ročně. Pouze zlomek chce operaci
Číst článek
„Nahota se objevuje také na různých festivalech, které nejsou spojené s LGBT+ tematikou. Pokud pojedu na letní hudební festival, dá se očekávat, že tam uvidím někde v koutě lidi, kteří souloží. To se prostě děje. Nejezdí sice na alegorických vozech nazí, na druhou stranu, pokud se podíváme na karnevaly v Latinské Americe, míra nahoty na Prague Pride bude rozhodně nižší,“ soudí.
Organizátoři Prague Pride podle něj často slýchají výtky o jakési okázalosti. „Dokonce jsme teď z úst pana prezidenta slyšeli, že by nejradši pořádal pochod heterosexuálů, na kterém by byly miliony lidí,“ připomíná Bílý.
„Festivaly Pride nejsou o tom, aby někomu vnucovaly to, že jsme jiní. Jsou o tom, abychom dávali vědět, že my tady jsme také. A že máme lidská práva, která stále ani v 21. století v demokratickém právním státě, v České republice nejsou rovná právům heterosexuální většiny,“ vysvětluje.
„Přijde mi úplně absurdní, pokud někdo říká, že heterosexuálové nemají potřebu pochodovat za svoji heterosexualitu – protože my nepochodujeme za naši homosexualitu. My pochodujeme za naše lidská práva,“ dodává ředitel Prague Pride.
Poslechněte si celé Hovory. Toma Bílého se ptá David Šťáhlavský.
