Policie opět zkouší rozpoznávání obličejů, používá fotky ze všech osobních dokladů
Policejní prezidium už téměř rok provozuje počítačový systém, který vyhledává podle obličejů v databázi většiny obyvatel Česka. Měl přispět k rozbití skupiny vyrábějící dětskou pornografii a k vyšetření loupeže. Podle kritiků mu ale chybí jasná pravidla proti zneužití.
Když těžební společnost Vršanská uhelná žalovala sedm ekologických aktivistek a jednoho aktivistu za škody, které jí měli způsobit, když na protest proti těžbě uhlí vnikli do dolu a obsadili jedno z rypadel, opírala se přitom o seznam účastnic protestu, které na místě zadržela policie.
Jenže některé z nich na místě prokazatelně nebyly: jednu z údajných protestujících tou dobou kontrolovala policie v Praze, další byly přítomné na výuce na vysoké nebo střední škole. Soud proto žalobu o 70 tisíc korun zamítl, a naopak těžební společnosti nařídil, aby žalovaným nahradila náklady řízení za necelých 400 tisíc.
Aktivisté nemusí platit odškodnění za obsazení rypadla v Mostě. Policejní fotografie nebyly průkazné
Číst článek
Spor dál pokračuje, ale už nyní rozsudek ukazuje, na čem policejní identifikace pohořela: aktivista a aktivistky po zajištění policií „nespolupracovali a kladli pasívní odpor, obličeje a dlaně měli zalepené a pomalované nezjištěnou látkou“.
Proto se policii nepodařilo odebrat otisky prstů a při stanovování totožnosti se spolehla na kolegy s protiextremistického oddělení, kteří je vytipovávali porovnáním fotografií z místa s těmi z informačních systémů policie i sociálních sítí.
Jak ale shrnul advokát těžařské společnosti František Marek pro ČTK, policejní fotografie z místa byly nekvalitní, aktivisté na nich dělali grimasy a byli pomalovaní. „Je to spíš otázka na policii, zda je schopna postupy zlepšit nebo změnit tak, aby příště byly tyto osoby ztotožněny,“ podotkl Marek.
O to se policie aktuálně pokouší.
Jak upozornila organizace Iuridicum remedium zaměřená na ochranu soukromí, Policejní prezidium už téměř rok testuje nástroj na rozpoznávání obličejů od společnosti Autocont pod názvem Digitální podoba osob. Nezisková organizace rovněž získala i částečně začerněný pokyn policejního prezidenta, který provoz systému upravuje.
Kolik chyb? Nevíme
Přitom se policie opírá o ustanovení zákona, dle kterého může zpracovávat fotografie pořízené při vydání občanského nebo řidičského průkazu, pasu a dokladů pro cizince.
Sama policie v tiskové zprávě uvádí, že díky systému rozkryla skupinu pachatelů, kteří znásilnili dítě a vyráběli dětskou pornografii, a že ztotožnila pachatele loupeže. Při testování zatím provedla asi stovku pokusů o identifikaci, „úspěšnost se v závislosti na kvalitě vstupní fotografie pohybuje okolo 40–45 %.“ Server iROZHLAS.cz se snažil zjistit, kolik osob systém identifikoval nesprávně, to ale policie neví.
„Vedeme pouze statistiky úspěšných hitů (tedy že systém k osobě přiřadí jinou z databáze dokladů – pozn. red.),“ napsal šéf tiskového oddělení Policejního prezidia Ondřej Moravčík. „Počítají se jako poměr úspěšně ztotožněných osob ku celkovému počtu žádostí,“ doplnil s tím, že čísla mohou být zkreslená například fotografiemi cizinců, kteří se v tuzemské databázi dokladů nenachází.
Problémy v zahraničí
Právě ale informace o tom, kolik osob systém určí nesprávně, jsou podstatné: jak ukázal starší příklad britské metropolitní policie, systém na rozpoznávaní obličejů nasazený v ulicích chybně identifikoval lidi jako zločince v 96 % případů. Policie se sice bránila tím, že na základě chybné identifikace nebyl nikdo zatčen, řada lidí ale musela podstoupit podrobnou kontrolu a odběr otisků prstů, včetně čtrnáctiletého školáka.
Moravčík také potvrdil, že policisté nepracují jen s fotografiemi hledaných osob a odsouzených zločinců, nýbrž že fotografie „je porovnávána s fotografiemi z kompletní databáze osobních dokladů“.
Sledování mobilů zůstává – pro policii i marketing. Co o vás ví váš telefon nebo e-mail?
Číst článek
Široce nastavené porovnávání obličejů ale častěji vede k chybné identifikaci, což byl i případ Porchy Woodruff, kterou letos detroitská policie omylem zatkla pro loupež a vykradení auta, ač v té době byla v osmém měsíci těhotenství. Nástroje navíc častěji chybují při identifikaci lidí s tmavou pletí.
Do práv jednotlivců pak zasahují i systémy na rozpoznávání obličejů, které fungují správně, pročež automatickou identifikaci lidí na veřejnosti chtějí zakázat i evropští zákonodárci.
Letos v červenci se Evropský soud pro lidská práva zastal Nikolaje Glukhina, který byl v roce 2019 zatčen za nepovolený protest v moskevském metru, k jeho dopadení přispělo právě automatické rozpoznávání obličejů.
Rychlost, s jakou počítačové systémy dokážou hromadně identifikovat, je lákavá pro totalitní režimy, používá je Putinovo Rusko k potírání nesouhlasu s válkou na Ukrajině, Írán tak chce identifikovat ženy, které se nedostatečně zahalují a Čína skrze ně uplatňuje represe vůči Ujgurům.
Omezení chybí
Server iROZHLAS.cz proto zjišťoval, jaká omezení si nastavila sama policie při současném testování, jelikož pokyn policejního prezidenta mluví prakticky o všech úkolech policie: od vyšetřování a potírání zločinu až po zajišťování veřejného pořádku a pátrání po osobách a věcech.
Rozpoznávání obličejů? K zásahu do soukromí musí být důvod, policie není výjimkou, říká ochránce údajů
Číst článek
Na přímý dotaz mluvčí Moravčík odmítl možnost, že by policie například skrze rozpoznávání obličejů hromadně zjišťovala účastníky protivládních demonstrací či ekologických protestů.
„Musí být dodržen princip proporcionality. […] U kontrol totožností osob je třeba mít legální důvod, proč tak činím, a pouhá přítomnost na demonstraci zpravidla tímto důvodem není (pokud se nebavíme například o násilném pokusu o vtrhnutí do budovy),“ napsal Moravčík, podle kterého proto není potřeba, aby něco takového policejní prezident výslovně zakázal.
Jenže právě hromadné kontroly totožnosti policie v roce 2018 neoprávněně používala proti účastníkům ekologické akce Klimakemp. Jak následně napsal Ústavní soud, preventivní kontrola může jednotlivce odradit od účasti na demonstraci či od projevování vlastních názorů, a v takovém případě je protiprávní.
Soudy se aktuálně zabývají i automatickým sledováním pohybu vozidel, které policie provádí čtením poznávacích značek skrze dopravní kamery. I o něm policisté informovali až po jeho spuštění.
Dopravní kamery sledují všechna vozidla, záznamy o pohybu policie tají
Číst článek
Není to poprvé, kdy se policie pokusila rozpoznávání obličejů zprovoznit, aniž by o tom veřejně informovala.
Na konci roku 2019 požádala pražský magistrát, aby sledování aktivoval na šestici míst v hlavním městě, což následně policisté i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) popírali. Poté, co server iROZHLAS.cz získal znění celé policejní žádosti, se pražské ředitelství policie omluvilo za nepřesné informace a Hamáček mluvil o snaze „otevřít debatu“.
Policie tehdy systém nekonzultovala s Úřadem pro ochranu osobních údajů a podle Moravčíka ani tentokrát nevyhodnotila „nezbytnost předchozí konzultace předmětného zpracování s úřadem“, ač podle zákona něco takového udělat musí, pokud jde o novou technologii, u které hrozí vysoké riziko zásahu do práv a svobod lidí.
Podle vyjádření mluvčího úřadu Milana Řepky pro deník Právo se věcí úřad začal po zprávách v médiích zabývat sám.
Žádná žádost nebyla, tvrdí o rozpoznávání obličejů v Praze Hamáček i policie. Dokument dokazuje opak
Číst článek
Na dotaz serveru iROZHLAS.cz policie poskytla i částečně začerněný dokument, ve kterém hodnotí dopady na osobní údaje lidí (k přečtení na konci článku – pozn. red.). Jak ale upozorňuje právník Jan Vobořil z Iuridicum remedium, dokument byl dokončený až letos.
„Z historie dokumentu je zjevné, že posuzování pověřencem pro ochranu osobních údajů proběhlo až koncem července 2023, dost pravděpodobně v reakci na informace, které jsme zveřejnili,“ říká Vobořil a dodává, že jde o jasné porušení zákona, protože takové posouzení mělo proběhnout ještě před spuštěním systému, ne téměř o rok později.
„Zákon musí jasně definovat, jaké nástroje může policie využívat,“ tvrdí právník, který se na ochranu soukromí specializuje. „Aby o něčem takovém rozhodl policejní prezident neveřejným pokynem, je nepřijatelné,“ míní.
Posouzení dopadů systému Digitální podoba osob na ochranu osobních údajů:
