Finanční správě bude s propagací pomáhat vydavatel Parlamentních listů. Za rok mu zaplatí půl milionu
Finanční správě bude s mediální komunikací a PR výstupy pomáhat firma Our Media, která například provozuje web Parlamentní listy. Na konci října Generální finanční ředitelství se společností uzavřelo smlouvu za necelý půl milion korun za rok. Upozornil na to v úterý server Podnikatel.cz. Zpravodajský a komentátorský web Parlamentní listy byl v minulosti think-tankem Evropské hodnoty označen za dezinformační.
„Oslovili jsme tři subjekty, které prezentovaly, že jsou schopny dodat požadované služby, a vybrali jsme subjekt, který splnil požadované podmínky, nabídl poptávaný rozsah služeb a nejnižší cenu,“ uvedla pro server Podnikatel.cz mluvčí finanční správy Klára Křehlová.
Finanční správa změní způsob, jak vydávat zajišťovací příkazy. Důvodem jsou prohrané soudy s firmami
Číst článek
Společnost má bernímu úřadu pomáhat dovytvářet mediální výstupy a specifické tiskové podklady, ale také při krizových a výjimečných situacích. Ve smlouvě je stanovena cena 943 korun bez DPH za hodinu, ročně by neměl úřad za služby zaplatit víc než 480 tisíc korun. Vyplývá to ze smlouvy, kterou uveřejnil Hlídač státu.
Dezinformační web?
Firma Our Media, kterou spoluvlastní senátor a majitel hazardní skupiny Synot Ivo Valenta, provozuje web Parlamentní listy. Ten byl v roce 2016 programem Kremlin Watch think-tanku Evropské hodnoty zařazen mezi šestici nejvlivnějších dezinformačních webů.
Server Aktuálně v červnu 2017 informoval s odkazem na utajené zdroje o tom, že Ministerstvo vnitra České republiky monitoruje téměř čtyřicet webových stránek šířících dezinformační či jinak zavádějící zprávy, mezi nimi i Parlamentní listy. Oficiálně to ministerstvo vnitra nepotvrdilo.
Neznámí vlastníci, redaktoři a neprůhledné finance. Přečtěte, kdo v Česku šíří dezinformace
Číst článek
Mezi dezinformační weby zařadil Parlamentní listy ve své analýze v roce 2016 i Český rozhlas. Co analýza odhalila si můžete přečíst ZDE.
Finanční správa byla v posledních letech pod kritikou například kvůli zajišťovacím příkazům, extrémnímu nástroji, který používala v rámci boje s možnými daňovými podvody. Kvůli nim skončila v likvidaci řada firem, která ale poté uspěla u soudů. Častější kritika se objevovala také v souvislosti se zaváděním nových opatření pro boj s daňovými podvody, jako je elektronická evidence tržeb nebo kontrolní hlášení.
