Objektivem Filipa Jandourka. Takový byl rok 2016 podle fotografa Zpravodajského webu
Protesty během návštěvy čínského prezidenta, autogramiáda členů Divadla Járy Cimrmana nebo otužilci ve Vltavě. Fotograf Zpravodajského webu Českého rozhlasu Filip Jandourek během roku 2016 pořídil množství zajímavých a silných fotografií. Ze svého portfolia vybral 14 nejlepších. Jsou mezi nimi jak zpravodajské, tak reportážní snímky, třeba z Bangladéše.
Laserové centrum v Dolních Břežanech u Prahy pomůže vědcům ve výzkumu kosmu i v boji s rakovinou. Slavnostně se otevřelo v pondělí 19. října, do plného provozu bude uvedeno v roce 2018. Stavba centra ELI Beamlines vyjde na 6,8 miliardy korun, částku 5,8 miliardy zaplatí EU.
Pražští otužilci si zimu užívají po svém a svůj koníček si kolikrát zpestří různými akcemi. Jednou z nich je také Otužilecké Las Vegas.
Protesty během návštěvy čínského prezidenta. V Praze došlo hned k několika protestům proti čínskému režimu, návštěvě prezidenta a jeho příznivců z řad ambasády. Tento se odehrál na Kampě.
Kdo je fotograf Zpravodajského webu ČRo Filip Jandourek?
Každý podvečer to na okraji Přerova vypadá jako v Hitchcockově hororu Ptáci. K přírodní rezervaci Žebračka se dvakrát denně slétají černá mračna havranů. Míří sem z míst vzdálených desítky kilometrů. Někteří krouží ve vzduchu, jiní doslova obsypou všechny stromy v okolí. Po setmění odlétají na bezpečná nocoviště. Na stejné místo se vrací zase brzy ráno.
V budově Českého rozhlasu se podepisovali současní i bývalí členové Divadla Járy Cimrmana. Autogramy rozdávali mimo jiné Zdeněk Svěrák, Jiří Menzel nebo Jaroslav Uhlíř. Zájemci si také mohli nechat podepsat knihu Půlstoletí s Cimrmanem. Na akci dorazilo přibližně 1200 lidí.
Útulek pro opuštěná zvířata v nouzi v pražských Jinonicích zasvětil své fungování péči o nechtěná zvířata všeho druhu. Na jaře ho čeká přesun do nových míst. Věra Přibylová, provozovatelka útulku a ošetřovatelka zvířat v jedné osobě, ale nejdříve musí k přemístění zvířat sehnat potřebné finance.
V kasárnách v Praze-Ruzyni se zastavila průzkumná skupina amerických vojáků, část konvoje cestujícího do Maďarska na cvičení NATO.
Na střeše galerie moderního umění DOX v Holešovicích vyrostla v posledním roce unikátní stavba. Dvaačtyřicet metrů dlouhá a deset metrů široká vzducholoď pojmenovaná Gulliver. Má se stát místem setkávání umění a literatury.
Bůh láká do kláštera tak, jako když „kluk balí holku“. Tak někdy popisují řeholnice svůj zážitek, který je k církevní službě přivádí. V posledních deseti letech ale takových žen výrazně ubylo. Méně je i řeholních bratrů. Sestra Lada pomáhá v nemocnici pod Petřínem.
Bangladéš. Rodiny na vesnicích jsou nuceny opustit své domovy v důsledku ztráty půdy způsobené velkými záplavami, za které mohou stále častěji se opakující cyklóny a zvyšující se hladina moře. Tyto ekologické procesy dále souvisí se zasolením zemědělské půdy, říční erozí, znečištěním pitné či užitkové vody. Domorodci na fotografii se snaží alespoň oddálit sesuv půdy stavbou hráze.
Bangladéš, Hidžra. Z indického hijara, vycházející z významu slova eunuch nebo hermafrodit a odkazuje na osoby třetího pohlaví, které se necítí být ani mužem, ani ženou. V roce 2013 bangladéšská vláda formálně uznala hidžry jako třetí pohlaví, které jim bylo následně zapsáno do všech dokumentů včetně pasu. Účelem bylo zajištění lepších životních podmínek a lidských práv. Z původně slíbené státní podpory, dostupné zdravotní péče a speciálně vytvořených pracovních míst se nic nesplnilo. Ve skutečnosti jsou hidžry ještě více na okraji společnosti.
Dháka, hlavní město Bangladéše s více než 17 miliony obyvatel je nejrychleji rostoucí metropole na světě. Každý den sem migruje přes 2000 nových obyvatel. Dháka nestačí vstřebávat nárůst obyvatel a nabízet další neobydlená území, která by byla dostačující pro příliv migrantů z venkova. Metropole se potýká se stále vážnějšími ekologickými problémy, infrastruktura městského rozvoje pokulhává, životní úroveň se zhoršuje a život ve městě se tak stává doslova noční můrou.
Část z těchto klimatických uprchlíků dorazí do průmyslové čtvrti Munshiganj, jedné z nejvíce znečištěných oblastí světa. Zde se snaží vytvořit nový domov v primitivních chýších z nepálených cihel, slámy a plastu, postavených mezi skládkou toxického odpadu a cihelnami. Zde také pracují v koželužnách, továrnách na výrobu hnojiv plastu a hliníku. Ovzduší, půda i voda je zde kontaminovaná, nedaleko protékající řeka Buriganga je doslova bilologicky mrtvá.
