‚Billboardovému‘ domu u Nuselského mostu hrozí demolice. Navzdory nesouhlasu památkářů
Další brutalistní stavba v Praze je v ohrožení: majitel domu u Nuselského mostu, proslaveného spory o velkoplošné billboardy, oznámil, že jej chce zbourat. Národní památkový ústav sice s demolicí nesouhlasí, pražský magistrát jí ale dal zelenou. O osudu budovy nakonec rozhodne úřad městské části Praha 2, který již žádost o zbourání obdržel, zjistil iROZHLAS.cz.
Velká reklamní plocha výrobce telefonů, světelná LED obrazovka nebo plakát s fotografií Milady Horákové. Tím se v minulosti „proslavila“ brutalistní budova v pražské ulici Boženy Němcové.
Z domu u Nuselského mostu zmizí obří LED obrazovka. Naposledy se rozsvítí na Silvestra
Číst článek
Firma Jizera Invest, vlastník domu, v pondělí požádala stavební odbor Městské části Praha 2 o svolení k demolici. „Žádost o odstranění stavby už na odbor výstavby dorazila. Nyní bude podrobena standardní kontrole,“ potvrdila informace serveru iROZHLAS.cz mluvčí městské části Andrea Zoulová.
Kdy padne rozhodnutí, není jasné. Úřad teď bude žádost posuzovat, verdikt by podle Zoulové mohl padnout do několika týdnů.
Budova z roku 1982 stojí v pražské památkové rezervaci, a k demolici se tak musel vyjádřit i Národní památkový úřad. Se záměrem zbourat budovu nesouhlasil právě proto, že se nachází v památkové rezervaci, památce celosvětového dědictví UNESCO, a navíc – nejsou k tomu závažné důvody.
„Budova patří k uměřeným, ale přitom autorsky sebevědomým vstupům novodobé architektury do pražského historického prostředí. Autoři stavbu citlivě začlenili do urbanistického a architektonického kontextu okolí, respektovali korunní římsu, respektive celkovou výšku sousedních domů a přirozeně okenními pásy navázali na rytmiku okolních fasád,“ zdůvodnila nesouhlasný názor Andrea Holasová, mluvčí pražských památkářů.
„Autoři stavbu citlivě začlenili do urbanistického a architektonického kontextu okolí, respektovali korunní římsu, respektive celkovou výšku sousedních domů a přirozeně okenními pásy navázali na rytmiku okolních fasád,“
Národní památkový ústav
Jejich odborný posudek však není právně závazný a celé rozhodnutí má v rukou odbor památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy. A tamní úředníci mají na celou záležitost opačný pohled: ve svém závazném stanovisku demolici připustil s podmínkou zachování plastiky umístěné v parteru.
„Musíme vždy zvážit všechny argumenty, posudky a stanoviska všech zúčastněných stran a poté vydáme rozhodnutí či závazné stanovisko,“ řekl ředitel odboru Jiří Skalický pro iROZHLAS.cz. S odkazem na neveřejné řízení však nechtěl být konkrétnější.
Přesto se ale rozpovídal o kvalitě a práci památkového ústavu. „Kvalita jednotlivých posudků či stanovisek jsou stále častěji, a to bohužel, kvalitněji zpracovány, lépe pracují s fakty, veřejným prostorem a koncepčními materiály než odborná vyjádření Národního památkového ústavu,“ vyzdvihl práci svých podřízených.
V dokumentu, který má server iROZHLAS.cz k dispozici, odbor magistrátu napsal, že stavba nevykazuje takové památkové hodnoty, aby bylo její zachování nutné. „Nejedná se o výjimečného reprezentanta architektury své doby. Jediným hodnotným prvkem je plastika na fasádě parteru, kterou odbor požaduje zachovat,“ píše se například v závazném stanovisku.
„Nejedná se o výjimečného reprezentanta architektury své doby. Jediným hodnotným prvkem je plastika na fasádě parteru, kterou odbor požaduje zachovat“
závazné stanovisko (odbor památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy)
Mluvčí společnosti Jizera Invest Antonín Rosa argumentuje tím, že na rozdíl od obchodního domu Kotva, hotelu Intercontinental či Nové scény Národního divadla nepatří jejich budova mezi výjimečné stavby té doby.
„Natěsnání osmi pater do stejné výšky, kde jich sousední budovy mají maximálně šest, bohužel neumožňuje budovu modernizovat. Proto také zůstává mnoho let prázdná,“ obhajuje Rosa záměr společnosti.
Na místě by se měl postavit nový moderní dům z pera architektonického ateliéru Znamení IIII.
Spor s reklamami
Plán demolice byl až dosud neveřejný. O bourání nevědí ani současní nájemníci, jak se iROZHLAS.cz přesvědčil přímo na místě. „O ničem nevíme, my si to tady ale jen pronajímáme,“ uvedl jeden z manažerů firmy pronajímající si prostory v šestém patře.
Stejně reagovala i žena, která si v budově pronajímá kancelář. „Je to tu levnější než v okolí. Říkali nám, že se to bude rekonstruovat, ale o bourání nikdo nemluvil,“ řekla.
Budova u Nuselského mostu dosud plnila stránky novin kvůli sporům o reklamní plochy umístěné na fasádě. Ta poslední – velká LED obrazovka – přestala fungovat na konci loňského roku. Stalo se tak poté, co pražský magistrát dotlačil provozovatele reklamy, společnost BigBoard k odstranění.
Spor o reklamní nosiče se vedl dlouhé roky a město firmě BigBoard udělilo i pokutu. „Jsme velmi rádi, že jsme s městem našli společnou řeč: reklama do města patří, je ale potřeba, aby se tak dělo v rámci zákona a nastavených pravidel,“ uvedl v prosinci Richard Fuxa ze společnosti BigBoard.
Spor o reklamu u pražského Nuselského mostu pokračuje. Horákovou tam vystřídal basketbal
Číst článek
Reklama je v Praze regulována v památkové rezervaci a částečně v Praze 2. Zákaz se týká například právě plachet, plakátů, bannerů či reklamních stojanů, ale i zvukové reklamy, reklamy na dopravních prostředcích, rozdávání letáků nebo reklamních převleků.
Ještě před odstraněním světelné plochy byla dominancí těchto budov reklama společnosti Samsung, tu ale sama firma před rokem v srpnu odstranila. „Stahování reklamy jsme započali v momentě, kdy jsme získali pochybnosti o legálnosti reklamní plochy a informaci o pravomocném rozhodnutí soudu týkajícího se této reklamní plochy,“ řekl tehdy mluvčí David Sahula.
Plakát o rozměrech několik set metrů čtverečních následně vystřídala fotografie Milady Horákové a poté banner propagující Českou basketbalovou federaci. V září nakonec plachta zakrývající dva domy zmizela úplně.
‚Je to naschvál‘
Na soud se v minulosti obrátil architekt domu Jan Hančl. Vrchní soud v Praze rozhodl, že reklama hyzdí jeho dílo, a nařídil majiteli domu – společnosti Jizera Invest – plochy odstranit.
Hančl se k nové zprávě o bourání nechtěl blíže vyjadřovat, pouze připomněl, že se spor táhne delší dobu. „Jejich naschvál vychází z reklam. Souvisí to s tím soudem,“ míní. Pro iROZHLAS.cz popsal, že koncept budovy ovlivňuje to, kde se nachází – přímo na trase metra. „Moje hlavní myšlenka byla, aby ten šedivý beton mostu se potkal se střechami v nějakých souvislostech,“ přiblížil svůj někdejší koncept.
Brutalistní stavby
- Česko již o několik brutalistních staveb během posledních let přišlo. Tou zřejmě nejznámější byl vinohradský Transgas. I když část veřejnosti proti protestovala, soubor staveb bývalého Plynárenského centrálního dispečinku a ministerstva paliv a energetiky je již srovnán se zemí.
- Podobný osud potkal i další stavbu pozdně brutalistního stylu - Hotel Praha v pražských Dejvicích. Před sametovou revolucí se využíval například k ubytování zahraničních delegací. Po změně režimu jej nakonec získala skupina PPF Petra Kellnera, která hotel nechala zbourat.
- V pražských Dejvicích stála i telefonní ústředna s prvky high-tech architektury i brutalismu. Budova byla zařazena mezi významné stavby na Praze 6, mimo jiné i kvůli tomu, že zvýrazňovala technickou funkci samotné stavby. Zbourána byla v květnu 2017.
