Přehled tisku: nová auta pro policii, život za 1,2 milionu a povinná maturita z matematiky v ohrožení
Do konce roku dostane policie dva tisíce aut, třetina bude kvůli úsporám poprvé na leasing. Tématu se věnuje Právo. Stát podle Lidových novin určil hranici pro proplácení léků na jednoho člověka, je to 1,2 miliardy korun. Ministr školství Robert Plaga (ANO) chce zatím zachovat stávající podobu maturity z matematiky. Nejdříve se podle něj musí napravit systém výuky, píše regionální Deník. Více v přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.
MF Dnes
Deník MF Dnes se v pátek věnuje prodražené zakázce Královopolského tunelu v Brně. Ten měl původně stát čtyři miliardy, nakonec se ale skoro trojnásobně prodražil. Případ vyšetřovala brněnská protikorupční policie. Podle zjištění deníku, ale vyšetřování sabotoval jeden z detektivů.
Policie v případu, kterému se přezdívalo Brněnský tunel, prověřovala, zda proplacené účty skutečně odpovídají reálné ceně stavby. Podle zjištění Mladé fronty ale jeden z elitních detektivů vynesl utajené informace přímo k podezřelým. K těm patří třeba Václav Bartoněk – někdejší ředitel stavební firmy OHL ŽS (železniční stavitelství).
Vyšetřování nakonec k ničemu nevedlo. V roce 2017 mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej potvrdil jeho odložení.
Právo
Policie dostane do konce roku dva tisíce nových aut, píše Právo. Policie se třetinu, tedy asi 700, z nich poprvé pořizuje na leasing. Její prezident Jan Švejdar si od toho slibuje velké úspory, odpadnou totiž výdaje za opravy přestárlých aut. Vozový park rozšíří taky stovka elektromobilů. Celková cena dodávky dvou tisíc aut vyjde na 950 milionů korun.
Česko koupí vrtulníky Viper a Venom za 14,5 miliardy, řekl Metnar. Podepsáno má být do konce roku
Číst článek
Kromě standardních aut dostanou policisté k užívání třeba speciály s bezpečnostními rámy na čele. Ty jim budou sloužit k vytlačení neukázněných řidičů z vozovky. Takový úkon ale budou moci policisté provádět pouze na bezpečných úsecích. Novinkou jsou taky majáky na střeše. Ty budou kromě dosavadní modré barvy svítit i červeně.
Regionální Deník
Zavedení povinné maturitní zkoušky z matematiky nabralo zásadní obrat. Tématu se věnuje regionální Deník. Ministr školství Robert Plaga z hnutí ANO chce zachovat stávající podobu zkoušky. Podle něj je neúspěšnost studentů u zkoušky z matematiky způsobená systémovou chybou. Tu podle Plagy není možné napravit dříve než za 8 let.
Ministr Deníku potvrdil, že zkouška z matematiky dělá největší problémy. Podle něj se studenti sice dokážou naučit vzorce a poučky, ale neumí pak v každodenním životě aplikovat logické myšlení, které matematika rozvíjí. Chyba je podle Plagy v systému výuky předmětu. Nedostatek času na procvičování nechce ministr zatím trestat zavedením povinné zkoušky.
Od plánu zavést povinnou maturitu z matematiky ale ministerstvo neupouští. Podle ministra ale není možné zkoušku zavést dřív, než se opraví chyby ve výuce. Nejdřív by tak mohla být povinná zkouška z matematiky součástí maturit za 8 až 10 let. Současná podoba školského zákona přitom počítá se zavedením zkoušky na jaře 2021 u gymnazistů a studentů lyceí – ostatní středoškoláky by měla čekat o rok později.
Lidové noviny
Cena lidského života: 1,2 milionu ročně. Tak zní název titulního článku pátečních Lidových novin. Stát totiž určil hranici, kterou je ochoten ročně zaplatit za léky pro jednoho člověka. Některé země přitom takový přístup zakazují.
Chybějící léky k dostání do dvou dnů. Novela zákona má omezit vývoz léků do zahraničí
Číst článek
Suma vychází z ekonomických parametrů – tedy poměru mezi náklady na daný lék a tím co pacientům přináší. Vychází z klinických studií, které sledují prodloužení doby přežití anebo prodloužení období, během kterého se pacientův zdravotní stav nezhoršuje. Takový parametr přitom Evropská komise odmítá a označila ho za nevědecký. Jde totiž o jakési umístění cenovky na každého člověka.
Státní úřad pro kontrolu léčiv, který hranici určil, takový postup naopak hájí a tvrdí, že jedná podle zákona. Upozornil, že v zemích Visegrádské čtyřky je běžný. Například na Slovensku je takzvaná „cena za život“ o polovinu nižší – v přepočtu 600 tisíc korun.
E15
Třetí spořicí pilíř důchodového systému by se měl rozšířit o takzvaný státní fond, informuje E15. Soukromé fondy jsou totiž navzdory miliardovým dotacím ze strany státu málo výnosné a tvoří jen zlomek příjmu seniorů. Využívá je přitom skoro čtyři a půl milionu lidí.
Zvažovaný státní fond by měl být konkurentem privátních fondů a při určité délce trvání smlouvy by garantoval, že se vložené peníze lidí budou úročit minimálně o inflaci. Účastníky pilíře by se pak stali všichni občané ihned po vstupu do prvního zaměstnání tak, jak to už platí třeba v Německu.
