Mrzne a lidé vyrážejí bruslit na zamrzlé rybníky nebo jiné vodní plochy. Například na Brněnské přehradě je led pevný a asi 20 centimetrů silný. Lidé, než vstoupí na zamrzlou vodní plochu, by nejprve měli znát místní podmínky a především vývoj počasí z předešlých dní.

16:03 9. února 2013 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Pokud jde člověk na led, tak musí mít jistotu, že ho unese. Já vím, že se to těžko odhadne, ale jde o to, sledovat kolem břehu, zda je led popraskaný, zda tam jsou přítoky řek a potoků a lodní doprava,“ říká záchranář Milan Bukáček z Vodní záchranné služby Českého červeného kříže.

Záchranář musí použít celou řadu improvizovaných prostředků.

„Máme celou řadu serfových plováků, kánoe, které jsou u chat nebo pramice, kus desky nebo provazu,“ vyjmenovává záchranář.

Autem po Baltu

Na zamrzlou hladinu se nevydávají jen lidé, ale i automobily. Například řidiči v Estonsku mohou jezdit po zamrzlém Baltském moři. Držet se musí třech pravidel: musí mít u sebe mobilní telefon, nesmí se poutat a jet třicítkou.

Estonské ředitelství silnic každý rok oficiálně povoluje hned několik tras přes zamrzlá jezera nebo přes úseky Baltu.

Termín otevření ledových cest je pokaždé jiný, vždy se čeká na potřebnou tloušťku ledu. Letos úřady zprovoznily hned šest takových unikátních silnic.

Většina ledových cest jsou pro osobní auta, maximálně však do dvou tun. Cesta je povolena jen za dne a dobré viditelnosti, auta se pouští na led s tříminutovým intervalem a nesmí zastavovat.

Řidiči mohou jet buď méně než 30 kilometrů v hodině nebo naopak mezi čtyřicítkou a sedmdesátkou. Podle expertů má auto při třicetikilometrové rychlosti největší vliv na vlny, které jsou pod ledem. Ten by se pak mohl probořit.

Petr Vavrouška, Renáta Prátová, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít