Opozice novelu o koncesionářských poplatcích neshodí, bude ale zase obstruovat, míní Rožánek
Koncesionářský televizní poplatek by se od začátku roku 2025 mohl zvýšit o 25 korun a rozhlasový vzrůst o deset korun, plánuje ministerstvo kultury. Návrh zatím neprojednala vláda a opozice už s ním nesouhlasí. „Může se stát, že se novela posune na datum, které sice nebude blokovat rozvoj veřejnoprávních médií, ale zkomplikuje jim situaci,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus mediální analytik Filip Rožánek.
Je navýšení poplatků dostatečné?
Ze strany ředitelů veřejnoprávních médií už zaznělo, že je to přijatelný kompromis. To hodnotím stejně. Je to výše, která dorovná inflační vlivy z posledních let, ale není to expanzivní růst.
Poslechněte si rozhovor z Ranního Plusu v audiozáznamu. Moderuje Pavlína Nečásková
Zajímavější než příjmy od domácností budou ale příjmy od firem. To je úplná novinka, která může na zaměstnavatelské scéně vyvolat napětí.
Myslíte si, že pokud tato novela projde, tak bude mít jinou podobu?
Myslím, že ji čekají obstrukce ze strany opozice. Sice nemá sílu na to, aby tento zákon úplně shodila, ale, jak jsme koneckonců už viděli, má dostatek energie schvalování oddalovat.
Může se stát, že se posune na datum, které sice nebude blokovat rozvoj veřejnoprávních médií, ale zkomplikuje jim situaci.
Proč téma koncesionářských poplatků přináší tak silné emoce?
Bylo tomu tak už od sametové revoluce, kdy se řešilo, jak budou veřejnoprávní média vůbec vypadat a z čeho budou placena.
Už tehdy se objevovaly návrhy, jestli by se neměly nechat státními, nebo by se neměly privatizovat, anebo by se neměl najít jiný model financování.
Vždycky je to ve vztahu k domácnostem citlivé, ale teď to podle mě bude citlivé ještě ve vztahu k firmám. Těm totiž, pokud už neměly přijímače, přibude nová povinnost. Povinnost platby podle počtu zaměstnanců bude plošná.
Česká televize za 160 korun, rozhlas za 55. Vláda chce navýšit koncesionářské poplatky a zvýšit počet plátců
Číst článek
Kontrola hospodaření
Proč bude nahlížet do hospodaření České televize a Českého rozhlasu Národní kontrolní úřad?
Politici to chtěli už v minulém volebním období. Tehdy to neprošlo velmi těsně a ten zákon spadl pod stůl pár dnů před volbami. Část opozice a politiků ale má pocit, že hospodaření obou veřejnoprávních médií není dostatečně kontrolované.
Národní kontrolní úřad dosud hospodaření nemohl zkontrolovat, protože nešlo o nakládání s veřejnými prostředky ve smyslu zákona. Ten se nezmění, ale úřad dostane novou pravomoc.
Úřad nicméně na několika odborných konferencích varoval, že pokud od toho někdo očekává, že překontroluje, kolik stály jednotlivé pořady nebo jestli některý herec nebo herečka dostává příliš velké honoráře, tak to je očekávání příliš iluzorní. Bude kontrolovat jen správné účtování.
Veřejnoprávní média placená státem by byla cestou k Orbánovu Maďarsku, říká místopředseda STAN Lacina
Číst článek
Jaké modely financování ve veřejnoprávních médiích mají sousední státy?
Poplatkový systém pochází z okolních států, z Německa nebo Rakouska, kde jsou ale platby velmi vysoké. Poplatky jsou pak ještě v Polsku.
Na Slovensku už přešli na financování ze státního rozpočtu, podobně jak to funguje i v Maďarsku.
Tato transformace je v Evropě v posledních letech obvyklá. Stalo se tak i například ve Skandinávii nebo ve Francii. V těchto zmíněných státech zároveň ale do zákona zapracovali pojistky, které politikům komplikují přímý vliv na financování médií veřejné služby.
Vzbuzuje to i v těchto státech také tak bouřlivé debaty?
Nejemotivnější debaty jsme mohli v minulých měsících pozorovat právě na Slovensku, kde se zrušení televizních a rozhlasových poplatků stalo podmínkou ke schválení státního rozpočtu na letošní rok. Televize a rozhlas se v podstatě staly předmětem politického handlu, a tím pádem i vyhrocených emocí.
Pravděpodobný budoucí vítěz slovenských voleb Robert Fico dokonce otevřeně prohlásil, že hned po volbách půjde po krku generálnímu řediteli Slovenské televize a rozhlasu. V této atmosféře to nelze označit za věcnou diskusi.
