‚My si jen hráli.‘ Zemřel rozhlasový režisér Karel Weinlich, jehož rukopis nesou stovky pohádek
Zemřel rozhlasový režisér Karel Weinlich, bylo mu 90 let. Informaci Radiožurnálu potvrdila jeho manželka. V Československém rozhlasu Weinlich pracoval od 50. let, podílel se hlavně na pohádkách. Působil i jako pedagog a své zkušenosti předal několika generacím rozhlasových tvůrců. V listopadu 1989 stál v Českém rozhlase u zrodu Občanského fóra.
Karel Weinlich byl původně studentem herectví na pražské DAMU, nakonec ale absolvoval nově ustavený obor rozhlasové režie. Poté v roce 1952 nastoupil do Československého rozhlasu, kde působil až do poloviny 90. let. V posledních 20 letech předával své zkušenosti dalším generacím rozhlasáků.
„Měl jsem silnou parketu v tom, že jsem se dostal mezi to nejkrásnější, co mohlo být, a to je k pohádkám a my jsme si hráli. Já měl to štěstí, že jsem celý život neměl pocit, že tady pracuji, ale že si hraji,“ vzpomínal režisér.
Jeho režijní rukopis lze najít například pod pohádkami Hanse Christiana Andersena, na které se specializoval. Točil ale i klasické rozhlasové hry, muzikály a nebránil se ani moderním pohádkám, třeba o Třech hudebních prasátkách.
Vytvořit dokonalou pohádkovou iluzi nebylo vždy jednoduché. Jednotlivé zvuky, hudba a efekty se pouštěly z několika magnetofonů současně. „Kdyby někdo přišel do režie a viděl to, tak to kolikrát vypadalo na blázinec.“
‚Prodchnutý rozhlasem‘
Karel Weinlich byl kromě své práce v rozhlase znám také jako muž, který byl celkem jedenáctkrát ženatý. „Vždycky jsem se domníval, že to je ta pravá… Omylem jsem se domníval, protože jsem nevěděl, co vím dnes. Nevěděl jsem, co je euforie z okouzlení a nevěděl jsem, co opravdu ta pravá potřebuje,“ svěřoval se.
Režíroval stovky pohádek, her pro dospělé, ale nejen ty. Podepsán je pod populárně vědeckým magazínem pro mládež Meteor nebo Dominem, rozhlasovým klubem pro děti.
V listopadu 1989 se stal v tehdejším Československém rozhlasu mluvčím Občanského fóra a patřil mezi klíčové aktéry, kteří během sametové revoluce zbavovali rozhlas jeho komunistického vedení. Zasadil se například o to, aby bylo obnoveno záměrně přerušené vysílání masové demonstrace na Letné z 25. a 26. listopadu.
„Karel Weinlich byl prodchnutý rozhlasem. Když ještě režíroval rozhlasové hry, chodil jsem se na něj dívat a snažil se pochopit, proč nutí herce a herečky zopakovat repliku, když ji podle mě říkali stále stejně. Díky tomu jsem se naučil rádio nejen poslouchat, ale i slyšet. Velmi rychle jsme se spřátelili,“ vzpomíná ředitel zpravodajství Českého rozhlasu Jan Pokorný. „Karel Weinlich nás sice opustil, ale v Českém rozhlase zůstává navždy.“
Na zesnulého režiséra vzpomněl také generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. „Karel Weinlich a jeho tvorba byly fenoménem, jaký se neobjeví často. Jeho invence, fantazie a tvůrčí schopnosti přinesly Českému rozhlasu a jeho posluchačům tisíce nádherných pořadů. Karel Weinlich bude mít napořád můj velký respekt a obdiv jako umělec i jako člověk, který byl optimistický, činorodý, pracovitý a vždy plný energie. Odešel velký rozhlasák. Jeho režijní umění nás ale bude při poslechu pohádek, vyprávění či příběhů těšit a provázet i nadále.“
Legendární režisér oslavil začátkem dubna 90. narozeniny. U té příležitosti celý duben vysílala stanice Český rozhlas Dvojka Měsíc s pohádkami Karla Weinlicha. Rádio Retro pak připravilo osmihodinový blok Pocta Karlu Weinlichovi, který se skládal z pohádek, ale také jeho čerstvých vzpomínek.
