Soudci, exekutoři ani advokáti. Připravovaná eSbírka prochází testováním jen u vybraných organizací
V lednu se spustí dlouho připravovaný, digitalizační státní projekt – takzvaná eSbírka. Už dříve server iROZHLAS.cz informoval, že se doba na jeho testování výrazně zkrátila. A tak ho před spuštěním nakonec nemají možnost vidět nejen právnické fakulty univerzit, ale ani právní profese, jak potvrdily jejich komory.
O takzvané eSbírce, tedy elektronické sbírce zákonů, se více mluví od nástupu vlády Petra Nečase (ODS) v roce 2010. Právě ta si její vytvoření dala do programového prohlášení a slíbila, že bude hotová už v roce 2014. Přesto se projekt za stovky milionů korun dokončuje až v nejzazším možném termínu – k 1. lednu 2024.
Místo veřejnosti vlastní testování. Ministerstvo nezapojilo do přípravy eSbírky ani univerzity
Číst článek
Projekt měl projít před spuštěním ročním testováním. Ani to se ale nakonec kvůli technologickým změnám nestíhalo. A tak eSbírku zatím neviděli ani ti, kteří ji budou na denní bázi využívat.
Už minulý týden server iROZHLAS.cz informoval o tom, že ministerstvo zrušilo testování u právnických fakult jednotlivých univerzit, které proto neskrývaly svou kritiku. Nově server iROZHLAS.cz zjistil, že elektronickou sbírku zákonů zatím neviděly ani právní profesní komory. I od nich zní unisono stejný hlas: eSbírku netestujeme.
„Na Českou advokátní komoru (ČAK) se nikdo se žádostí, abychom se projektu testování eSbírky zúčastnili, neobrátil,“ odepsala její mluvčí Iva Chaloupková. „K vašemu dotazu sdělujeme, že Soudcovská unie nebyla v souvislosti s testováním systému eSbírka oslovena,“ zněla zase odpověď soudců.
Projekt elektronické sbírky
O projektu eSbírky se začalo více mluvit od roku 2010, kdy se elektronizace právních předpisů stala součástí programového prohlášení vlády Petra Nečase (ODS). Ta se zavazovala, že projekt spustí do 1. ledna 2014. V polovině ledna 2014 ale ministerstvo vnitra kritizovali kontroloři z Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) za to, že projekt stále nedokončilo.
V roce 2018 ministerstvo vnitra vysoutěžilo dodavatele eSbírky, ani tím ale komplikace neskončily. V roce 2019 totiž kyberúřad (NÚKIB) varoval před Huawei a dodávkami čínských technologií, které už ale mezitím byly použity právě pro eSbírku, což způsobilo další odklady. Kvůli požadavku na testování se do projektu muselo doplnit dalších 162 milionů korun a cenovka se tak vyšplhala na hodnotu tři čtvrtě miliardy korun. Technologické změny pak podle někdejšího pirátského náměstka z ministerstva vnitra Lukáše Kolaříka způsobily i odklad tohoto testování, na kterém se nakonec podle zjištění webu iROZHLAS.cz veřejnost prakticky nepodílela.
Server iROZHLAS.cz ještě oslovil exekutorskou komoru a unii státních zástupců. Odpověděli pouze exekutoři, a to tak, že ani oni zatím léta připravovaný projekt za stovky milionů korun neviděli. „Komora nebyla ministerstvem vnitra přizvána k testování systému eSbírka,“ zněla odpověď jejich sekretariátu. Unie státních zástupců nereagovala ani na zaslaný e-mail, ani na opakované telefonáty.
Jenom vybraní
Server iROZHLAS.cz se proto ptal ministerstva, zda viděla eSbírku v rámci testovacího provozu alespoň nějaká z právních profesí. Či zda se na její tvorbě podílejí jenom složky vnitra. Podle mluvčí resortu Hany Malé se s eSbírkou už seznámilo několik „externích subjektů“.
„Osloveny byly například svaz měst a obcí, krajské úřady, generální ředitelství hasičského sboru, Policejní prezidium, vybraná oddělení ministerstva vnitra,“ popisuje mluvčí s tím, že u nich také vnitro zajistilo přístupy do testované verze.
Dodává, že i v těchto organizacích jsou lidé, kteří mohou případné chyby v projektu odhalit. „Systém byl konzultován s právními profesemi, neboť v dotčených institucích působí osoby, které participují na legislativním procesu a mají zkušenosti s normotvorbou,“ vysvětluje Malá, podle které bylo takto při testování nahlášeno na 36 připomínek a chyb, které byly postupně odstraněny.
Důvod, proč se na testování nepodílely také komory právních profesí, vidí ministerstvo stále v bezpečnosti. A to kvůli propojení systémů eSbírky a eLegislativy, která bude představovat nástroj na tvorbu právních předpisů.
„V době pilotního testování vybranými subjekty ještě probíhalo penetrační a zátěžové testování systému a nebylo plně dokončeno napojení na bezpečnostní dohled, který je společný pro celý systém e-Sbírka a e-Legislativa. Před dokončením těchto činností není možné do systému pustit vnější uživatele bez dodatečných bezpečnostních opatření,“ poukazuje Malá například na zabezpečené IP adresy.
V případě kyberútoku by podle ní nemělo ministerstvo možnost na tento útok reagovat a to by mohlo ohrozit spuštění systému v plánovaném termínu.
Už na začátku roku
Se spuštěním systému eSbírka se počítá k 1. lednu 2024. Další odklad už není možný, protože by Česká republika v opačném případě přišla o evropskou dotaci a cenovka za dvojici projektů eSbírky a takzvané eLegislativy by se vyšplahala záhy k hodnotě jedné miliardy korun, které by musela hradit jen státní kasa.
Elektronická tvorba legislativy se znovu odkládá. Naplno se rozeběhne až s příští Sněmovnou
Číst článek
Takto souhrnně oba projekty vycházejí na tři čtvrtě miliardy korun, a to včetně dodatečných 160 milionů, které stát musel doplnit právě na testovací fázi během roku 2023.
Ministerstvo vnitra zdržení i dodatečné náklady dlouhodobě hájí. „Jedná se o projekt, který je v kontextu ostatních projektů v Česku i v rámci Evropské unie mimořádně inovativní a komplexní, jde o vývoj nového prostředí, které bude představovat transformační změnu pro tvorbu právních předpisů,“ tvrdila na začátku loňského roku tisková mluvčí resortu Malá.
Systém se má dělit na dvě části – na portál, kde se budou vyhlašovat závazná elektronická znění právních aktů. A na takzvanou databázi informací o právních aktech. Elektronická sbírka zákonů má být přístupná veřejnosti a nabízet využití dat v komerčních i neziskových projektech.
