‚Bzučící komáry‘ do každé jednotky. Generál popisuje budoucnost dronů v české armádě

Menší drony pro více vojáků. To je cesta, kudy se chce armáda vydat. „Je naprosto běžné, že patnáctileté děti si létají s drony a naši vojáci na základních taktických úrovních nemají možnost se podívat za dům, který je před nimi,“ vysvětluje generál Roman Hyťha. Válka na Ukrajině podle něj ukázala, že drony jsou v boji „spotřební zboží“. Plány armády ale můžou narazit na tempo, s jakým se v Česku nakupuje vojenská technika.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ve sbírce na nákup dronů pro ukrajinskou armádu lidé vybrali více než 141 milionů korun

Armáda spolupracuje se spolkem Skupina D, která vybírá peníze na FPV drony pro ukrajinskou armádu. Zároveň díky tomu ta česká získává dronové know-how | Foto: Zuzana Jarolímková | Zdroj: iROZHLAS.cz

Česká armáda mění přístup k dronům. „Válka na Ukrajině ukázala v plném rozsahu některé věci, které jsme si nedokázali připustit, a to je šíře masového použití těchto prostředků,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz generál Roman Hyťha, ředitel sekce zpravodajského zabezpečení armády.

Konflikt na východě podle něj sice představuje jistý milník ve vojenství, pokud jde o drony, zároveň ale jde také neustále dopředu rozvoj bezpilotních prostředků v civilním sektoru. A česká armáda nechce zůstat pozadu.

Ruské drony útočily v Oděse. Zasáhly několik obytných domů a měly zranit i civilisty

Číst článek

Vojáci už zkušenost s drony mají třeba z Afghánistánu, kde je používali k průzkumu, a v roce 2020 dokonce vznikl v Prostějově 533. prapor bezpilotních systémů. Ten bude existovat i dál.

Co se změní, je množství dronů v armádě a jejich rozmístění. Armáda chce nakoupit menší drony a rozprostřít je u daleko většího počtu jednotek tak, aby vojáci mohli mít přehled o situaci na bojišti nebo zjistit, jestli na ně nečíhá nebezpečí za nejbližší budovou.

„Dneska je naprosto běžné, že patnáctileté děti si létají s drony a naši vojáci na základních taktických úrovních, ti vojáci, kteří by byli v případě konfliktu někde u fronty, nemají možnost se podívat za dům nebo kopec, který je před nimi, tak to jsme si vyhodnotili, že to musíme změnit,“ popisuje generál Hyťha.

Ideálně by tak mělo každé družstvo mít specialistu, který dovede základním způsobem ovládat dron, stejně tak jako má každá jednotka třeba svého řidiče.

„Rozhýbat“ armádu v tomto směru pomáhá i spolek Skupina D. Jde o společný projekt vojáků a civilistů, skrze který jednak vybírají peníze na takzvané FPV drony pro ukrajinskou armádu a jednak se snaží přinést dronové know-how do té české.

A právě FPV drony, které v reálném čase přenášejí díky kameře vše, co „vidí“, ke svému operátorovi, jsou další výzva, se kterou se česká armáda hodlá popasovat.

„Máme před sebou opravdu prosazení této schopnosti v armádě, pochopení toho, co to znamená FPV dron, jak ho využívat a tak dále. To je teď před námi, ty dveře otevíráme a do armády to prostě dostaneme,“ je odhodlaný generál Hyťha s tím, že Skupina D už chystá pro vybrané vojáky ze 43. výsadkového pluku, 533. praporu bezpilotních systému a 601. skupiny speciálních sil kurz, jak je ovládat.

S tím, jak se drony zlepšují, jde dopředu i ochrana proti nim. Konkrétní postup záleží na velikosti bezpilotního prostředku. Zatímco některé jsou velké jako malé letadlo, jiné by se vešly do batohu.

„Pokud jde o velký stroj, tak ho řeší protivzdušná obrana. Ale pokud se bavíme o těch malých ‚bzučících komárech‘, tak to řešíme my, protože tady tím efektivním lékem je elektromagnetický boj,“ vysvětluje generál Hyťha s tím, že po malých dronech se nevyplatí střílet, ale funguje rušení signálu.

Tempo nákupů

To, že vojáci napříč armádou ještě nemají k dispozici malé „spotřební“ drony, které jsou jinak v civilním sektoru snadno dostupné, je podle Hyťhy mezera, kterou je potřeba co nejdříve zalepit.

„Co se týká časového rámce, tak pevně doufáme, že se bavíme o roku 2025,“ říká generál. Jenže to podle něj nezáleží na armádě a plán může narazit na tempo, s jakým se v Česku nakupuje vojenská technika.

Generál Roman Hyťha

Od září 2022 je ředitelem sekce zpravodajského zabezpečení AČR ministerstva obrany. Většinu kariéry strávil u armádních speciálních sil, nejdříve u 601. skupiny speciálních sil, v letech 2015-2019 pak působil na jejich ředitelství v Praze. Dva roky byl také na Velitelství pro operace. Má za sebou šest nasazení v Afghánistánu a řadu zahraničních kurzů. 

Zdlouhavé akvizice jako problém už dříve pojmenovala i ministryně obrany Jana Černochová (ODS) nebo náčelník generálního štábu Karel Řehka.

„Součástí toho poznání, co se děje na Ukrajině, musí být i změna v akvizičním procesu. Brutální změna. V tomto musí dojít k úplné změně myšlení. Ani ti nejlepší experti nedokážou vidět do budoucna až tak daleko, aby teď napsali specifikace na nějaký prostředek, který budeme potřebovat za tři roky. Akviziční procesy, které jsou nastavené třeba na dva až tři roky, jsou úplně mimo realitu současného prostředí,“ varuje generál Hyťha.

Jeho slova navíc potvrzují zkušenosti Skupiny D. Ta drony pro ukrajinské vojáky upravuje na základě jejich požadavků a zpětné vazby z bojiště i každé dva týdny, protože v používání bezpilotních prostředků – a taky v ochraně proti nim - se zlepšuje i ruská armáda.

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme