Ústavní soud odmítl stížnost spolků na blokaci ‚dezinformačních‘ webů, nešlo o zásah státu
Podle správních soudů byla výzva vlády k blokaci některých webových stránek po útoku Ruska na Ukrajinu nezávazným prohlášením, nikoli vymahatelným příkazem, a proto stát není za zablokování odpovědný. To nyní potvrdil i Ústavní soud.
Za blokaci údajně dezinformačních webů, kterou na začátku ruské invaze na Ukrajinu na doporučení vlády provedly někteří poskytovatelé internetu, stát neodpovídá. Po Městském soudu v Praze a Nejvyšším správním soudu nyní totéž řekl i soud ústavní, na který se obrátila dvojice neziskových organizací.
Blokování dezinfowebů je v pořádku, tvrdili ministři. Podle soudu ale šlo o porušení evropských pravidel
Číst článek
Institut H21, za kterým stojí miliardář Karel Janeček, a Otevřená společnost, kterou zastupuje zase exposlanec a nynější zastupitel za STAN a spoluautor zákona o právu na informace Oldřich Kužílek, u soudů namítaly, že blokací webů stát zasáhl do jejich práva na svobodu projevu a přijímání informací.
Podle soudkyně zpravodajky Daniely Zemanové, soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Tomáše Lichovníka nebyl dopis, kterým Národní centrum kybernetických operací k blokováním webů poskytovatele internetu vyzvalo, zásahem státu. Nebyla tak splněná základní podmínka řízení, a správní soudy se proto ani nemohly zabývat otázkou, zda blokace byla v pořádku, či nikoli.
‚Hybridně působí ve prospěch Ruska.‘ Vojenští rozvědčíci zveřejnili dopis, proč žádali blokaci webů
Číst článek
„Dopis nenese vůči subjektům soukromého práva (poskytovatelům internetu – pozn. red.) žádnou pohrůžku sankce, schází mu i jeden ze základních atributů práva – vynutitelnost,“ vysvětlila dvojice ústavních soudkyň a jejich kolega v usnesení (k přečtení na konci článku).
A jelikož stát poskytovatelům internetu operátorům nijak nehrozil, ti se mohli podle argumentace soudů sami rozhodnout, zda blokaci stránek provedou. Odpovědnost proto leží na nich.
Emotivní výzvy
Tomu odpovídá i aktuální rozhodnutí Městského soudu v Praze ve sporu mezi provozovatelem webu AC24 a společností T-Mobile. Podle soudu za blokaci stránky nese rozhodnutí přímo mobilní operátor, a jelikož tím porušil evropská pravidla o síťové neutralitě, tak odpovídá i za případnou škodu, kterou odstřižené stránce mohl způsobit výpadek příjmů z reklamy.
Ústavní soud odmítl stížnost advokáta. Tomu vadila blokace některých webů po vpádu Ruska na Ukrajinu
Číst článek
Obě neziskové organizace aktuální rozhodnutí Ústavního soudu označily za úspěch. Jelikož podle soudu odpovědnost nesou soukromé firmy, tak „již nikdy žádný poskytovatel ‚nenaletí‘ státním orgánům na emotivní výzvy,“ napsaly spolky v tiskové zprávě s tím, že příště už by k blokaci tedy dojít nemělo.
Spolky ale i tak zvažují, zda podniknou další právní kroky: kromě stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva by se, alespoň podle Ústavního soudu, mohly obrátit na Městský soud v Praze s návrhem na obnovu řízení.
Při podání žaloby totiž neměly k dispozici dopisy ministrů vnitra a průmyslu Rakušana a Síkely (oba STAN), podle kterých případné blokace neměla být porušením pravidel síťové neutrality, což aktuálně městský soud zpochybnil.
Plénum Ústavního soudu stejný závěr vyslovilo letos v lednu poté, co se na něj obrátil advokát Václav Voříšek.
Celé usnesení Ústavního soudu:
