Finance investované do integrace studentů z Ukrajiny se Česku vrátí, přispějí k tvorbě HDP, říká Balaš
Vladimír Balaš (STAN) je ministrem školství od července, kdy ho do funkce jmenoval prezident republiky. Nahradil ve funkci svého předchůdce Petra Gazdíka (STAN). Za dva měsíce se dle svých slov naučil celou řadu věcí. Momentálně se věnuje jmenování ředitele Cermatu, jehož jméno by měla veřejnost znát do konce září. Tématem je také integrace ukrajinských uprchlíků do českého školství, dle Balaše se jedná o 65 tisíc ukrajinských dětí.
Jsou to dva měsíce, co jste ministrem školství. Jak jste se s tou rolí sžil? Musel jste se toho hodně naučit? Jak náročné to pro vás je?
Určitě jsem se musel naučit celou řadu věcí. Něco jsem znal. Nějaké informace o tom, jak funguje určitý segment našeho vzdělávacího systému, jsem měl, něco spíš povrchně. Myslím si, že mezi tím jsem získal celou řadu informací, zorientoval jsem se trošku v prostředí, navázal jsem kontakty s neziskovými organizacemi, seznámil jsem se s ministerstvem a s tématy.
Naskočil jsem do předsednictví České republiky v Evropské unii a myslím, že zatím se daří. Nevím, jaká očekávání měli kolegové, ale slovní hodnocení pana premiéra bylo docela příznivé. Tak to jsem rád a doufám, že to bude pokračovat dál.
Rád se učím nové věci a myslím si, že posouvat správným směrem náš vzdělávací systém je smysluplné. Přece jenom jde o budoucnost státu.
V tomto ohledu chápu svou misi jako důležitou a rád bych navázal na své předchůdce a posouval agendu, která je potřebná. Ať je to změna vzdělávacích programů, vzdělávání a výchovu učitelů a další věci tím správným směrem.
‚Doufám, že nás čeká normální školní rok.‘ Po pandemii řeší školy výzvu, jak zapojit děti z Ukrajiny
Číst článek
Každý den se dozvídám něco nového. Pořád se mám co učit. Ale to je dobře. Já si myslím, že to je zajímavá a potřebná práce.
Je něco, co vás v této funkci překvapilo nebo zaskočilo? Třeba to tempo je asi docela vysoké…
Mě teda trošku překvapil a zaskočil zájem médií. Je to pochopitelné, ale někdy si myslím, že je to až moc. Pak pro vysvětlování toho, co dělá ministerstvo, už trošku nezbývá čas na koncepční práci. Ale chápu, že začíná školní rok a že se situace uklidní.
A chápu, že je důležité vysvětlovat adresátům a klientům vzdělávacího systému, co ministerstvo připravuje a ubezpečovat je v tom, že se nechystá žádná strašlivá revoluce, která by poškodila systém. Právě naopak.
Je to proces, nemáme kouzelnou rákosku, abychom všechno srovnali do latě a všechno fungovalo najednou. Chceme postupnými krůčky cílit tím správným směrem. Nečekal jsem, že to bude až takový fofr. Ale jinak je to prima.
Do jaké míry jste se nechal zaškolit svými předchůdci? Robertem Plagou, který je tady náměstkem, a Petrem Gazdíkem?
Já s nimi samozřejmě konzultuji řadu věcí. Mám štěstí, protože tady vytvořili docela funkční tým lidí, kteří jsou velmi kompetentní, vědí, co mají dělat. Dostávám pochopitelně informace i od nich.
Vysoké školy zvažují opětovné zavedení distanční výuky. Důvodem jsou vysoké ceny energií
Číst článek
A kromě svých předchůdců jsem měl štěstí, že jsem do jisté míry měl kontakty na organizace mimo ministerstvo. Lidé v nich jsou docela nekompromisní. Já to chápu. Měli obavy, kdo nastoupí a s čím přijde. A budu rád rozptylovat jejich obavy a rád s nimi budu spolupracovat. Chci mít otevřené ministerstvo a myslím si, že i z této strany máme opravdu řadu cenných informací a řadu projektů. Jsem rád, že ministerstvo už teď spolupracuje třeba s neziskovými organizacemi na vzdělávání učitelů. Že mají zájem podílet se na přípravě a tvorbě rámcových vzdělávacích programů a zabývat se vyloučenými lokalitami a znevýhodněnými dětmi.
A zatím to funguje. Snažím se s nimi spolupracovat, opravdu otevřít to ministerstvo, pokud to jenom jde. A chci spolupráci do jisté míry formalizovat. Takže se budeme setkávat pravidelně. Pro mě je zpětná vazba důležitá, je důležitá pro celé ministerstvo. Ale mí kolegové tady už to vědí a programy koncipují tak, aby participace veřejnosti byla celkem přirozená.
Covid. Zatím se naštěstí zdá, že to není zase tak zásadní záležitost, ale přesto – má ministerstvo školství, možná ve spolupráci s resortem zdravotnictví, nějaký pandemický plán? Někteří ředitelé škol, se kterými jsem mluvila, řekli, že by možná byli vděční za to, aby se jim dostal do ruky nějaký metodický pokyn, který by udával, jaká opatření nastanou, když bude počet nakažených v zemi na určité úrovni. Budete pro ně něco takového mít, anebo to necháte podle vývoje?
Sledujeme vývoj. A jestli budeme připravovat jiný metodický pokyn, než který tady byl v době covidu, tím si nejsem jist. Asi bychom ho měli aktualizovat.
Máte pravdu, že primárně je to otázka pro ministerstvo zdravotnictví a pro hygienické stanice. Chápu obavy ředitelů. A je-li po tom poptávka, tak bychom asi měli více spolupracovat a bavit se o tom s nimi. Zatím situace není taková, aby nás to nutilo k nějakým razantním zásahům.
Škola nemá být přípravou na přijímačky, rozvíjí málo nadaných dětí, upozorňuje Andrys ze školní inspekce
Číst článek
Pokud jde o přípravu a monitoring situace, tím se zabýváme. A není vyloučeno, že zkušenost, kterou získalo ministerstvo s vážnou covidovou krizí, povede k revizi metodických pokynů. Ministerstvo má zkušenosti s asi nejzávažnější situací.
Jsem optimista. Věřím, že tato hrozící covidová krize nás přejde bez úhony. To poslední, co bychom chtěli, je zavřít školy a učit online, protože duševní zdraví dětí je určitě důležité. S psychickým strádáním se ještě řada dětí nevypořádala dodnes.
Děti bychom měli udržet ve škole, pokud to půjde. A samozřejmě nemůžeme předvídat, že nenastane nějaká opravdu mimořádná situace, ale myslím, že know-how tady je a ministerstvo na to je určitě připraveno.
Tak nebudeme malovat čerta na zeď. Snad to nebude vůbec zapotřebí.
Je třeba být připraven, to máte pravdu. Ale myslím si, že nic tak závratně jiného než to, co už známe z předchozího období, se vymyslet ani nedá.
A budete o tom ještě jednat s ministerstvem zdravotnictví?
Na vládě i mimo ni s panem ministrem (Vlastimilem) Válkem (TOP 09) diskutujeme o těchto otázkách. On je zatím optimistický. Asi také má lepší informace než já, takže v tomto mu věřím. Spolupráce mezi resorty funguje a fungovala, takže v tomto taky nemám obavu.
Nultý ročník?
Co se týče základních škol, tak v některých městech, zejména ve středních Čechách, se nepodařilo dostat do běžných tříd všechny ukrajinské žáky, a tak tam vznikly homogenní třídy. Máte představu o tom, kolik těch dětí v homogenních třídách na základních školách obecně je? A je tam nějaká podmínka, že když už chodí ukrajinské děti do homogenní třídy, tak se na některé předměty setkávají s českými dětmi?
Homogenní třída má tu výhodu, že lze výuku poskytovat ve spolupráci s ukrajinským systémem online vzdělávání. Nepochybně je důležité, aby zbytek dne trávily se svými českými kamarády.
Takže myslím si, že to půjde. Je to jedna z cest, kterou se podaří překlenout nedostatečnou znalost češtiny tak, aby mohli pak postupovat dál bez toho, že by ztráceli čas v nultém ročníku. Nultý ročník možná z vašeho hlediska může být zajímavý, ale my bychom měli uznávat i stupeň dosaženého vzdělání v ukrajinské škole.
Pro ukrajinské děti vzniknou dvě segregované školy, v Mladé Boleslavi a Kolíně, říká středočeský radní
Číst článek
Když budou v homogenní třídě a budou postupovat podle ukrajinských vzdělávacích programů, tak se vlastně nestane nic strašlivého. A za rok by se mohli naučit česky i mimo školu. Ale je třeba tomu věnovat patřičnou pozornost.
A jak říkám, priorita je integrace. Toto je jedna z cest, která je možná a se kterou ukrajinská strana určitě počítá. Nakonec to potvrdila i diskuse, kterou jsme měli v Kyjevě s ministrem školství.
Vy jste na návštěvě adaptační skupiny v Příbrami naznačoval, že je několik projektů výstavby nových škol ve středních Čechách. Můžete k tomu říct podrobnosti?
Týká se to prstence kolem Prahy. Je to šest škol, které mají kapacitu zhruba 700 žáků, což je docela dost. Jde o místa, kde se poměrně razantně stavělo, kde byly velké developerské projekty, u kterých ale bohužel nikdo nepočítal s tím, že se tam nastěhují mladí lidé a za nějakou dobu budou mít děti, které potřebují školu.
Takže školní infrastruktura se nebudovala a to je podle mě také systémová vada. Navíc se ví, že bude vrcholit demografická křivka. To je další problém, který se týká nejenom základních, ale i středních škol. Vrchol přejde zhruba do dvou let, možná do tří, pak bude postupně klesat.
U šesti škol, které jsem zmínil, je projekt připraven tak, že by se mohly začít stavět. Prostředky jsou, u dvou už je myslím i stavební povolení, tam to není problém. U dalších se čeká na další kroky. Prostředky máme připraveny. Bohužel v mezidobí zdražila práce i stavební materiál, takže spoluúčast, spolufinancování ze strany zřizovatele, bude asi větší.
Jsou to projekty, které jsou placeny z veřejných prostředků, ze státních peněz za participace těch zřizovatelů. My bychom rádi projekty rozšířili, ale neradi bychom je omezovali pouze na Středočeský kraj nebo na Prahu. V Praze by si některé školy také zasloužily dostavět nebo rozšířit.
A jedna z možností je taky v obcích, kde je jenom první stupeň, rozšířit školy o druhý a dostavět je. Ale rádi bychom prostředky spravedlivě rozdělovali po celé České republice, protože jakkoli chápeme, že problém s kapacitou je zejména ve specifických oblastech nebo v okolí velkých měst, není to jenom Praha. Jde také o Brno, Plzeň nebo Mladou Boleslav.
České školy jsou na výuku ukrajinských žáků dobře připraveny, řekl Fiala. Kolik jich nastoupí, není jisté
Číst článek
Musíme se domluvit také na tom, aby stát alokoval prostředky právě na tyto projekty. Jakkoli si myslím, že to bude složité. Protože v rámci rozpočtového určení daní získaly místní správy a samosprávy poměrně značné finance. Na rozdíl od státu mají přebytky v desítkách miliard a do jisté míry jim nic nebránilo, aby nějaké školy stavěly. Tak uvidíme.
Myslím si, že společnými silami to zvládneme. Chápu, že někde prostředků neměli příliš. Problém našeho školství je, že máme opravdu hodně široký počet základních škol, zejména malých do 50 dětí. To se velmi prodražuje.
Takže otázkou je i konsolidace vzdělávacího systému tak, aby to bylo efektivně a ekonomicky únosné pro státní rozpočet a pro daňové poplatníky. Na jednu stranu chápu, že obec dělá obchod, hospoda a škola, možná i kostel, ale je třeba si uvědomit, že malé školy nezajišťují nutně takový komfort a kvalitu. Hlavně se to prodražuje zřizovatelům.
Asi nelze čekat, že stát bude do malých škol investovat příliš velké prostředky, protože řeší úplně jiné problémy. Efektivita u větších škol je asi vyšší.
65 tisíc dětí
Jak probíhá proces začleňování ukrajinských pedagogů do českých škol? Jakou částkou to chce stát podpořit?
Máme nějaké prostředky, snažíme se. Máme dokonce zmapováno, kolik zájemců je. Myslím, že učitelů je přes 500, asi 560, k šesti stovkám. A nepedagogických pracovníků, kteří mohou sloužit jako asistenti, těch je přes 800.
I pro ně samozřejmě existují různé programy a nakonec i ze zákona lex Ukrajina 2 vyplývá, že nemusí předkládat okamžitě doklad o tom, že mají patřičné vzdělání a mohou si ho také doplňovat postupně.
Je otázkou, jak ty lidi využít nejlépe. Jedna z možností je nechat je učit v homogenních školách. Druhá je nechat je dělat asistenty v normálních školách. Předpokladem ovšem je nějaká znalost češtiny, protože jinak to nedává tak úplně smysl.
Řada z nich si to vyzkoušela třeba v adaptačních skupinách a zkušenosti jsou vesměs pozitivní. Takže učitelé a asistenti jsou. Nevím, jestli jich bude dost. Nevím ještě, kolik bude dětí, ale určitě jich nebude 130 tisíc, jak se předpokládalo.
Ten střízlivý odhad podle posledních čísel, které máme k dispozici, je takový, že by jich nemělo být víc než 65 tisíc. To je odhad ukrajinské strany, která ví, že řada z rodin se vrátila zpátky a děti se registrovaly v ukrajinských školách. Zase záleží na tom, jak se bude vyvíjet konflikt na Ukrajině.
Jak ta čísla dáváte dohromady? Z jakých vycházíte dat?
Vycházíme z dat, která poskytují ředitelé. Sběr dat probíhá stále, kontinuálně a stále se zpřesňuje. Opravdu nevíme, kolik lidí se vrátí po prázdninách, kolik se skutečně registruje. Jak říkám, rádi bychom oslovili zejména tu skupinu, kde očekáváme, že bude propad.
Sociolog Prokop: Musíme zastropovat množství dětí cizinců ve třídách. Hrozí segregace
Číst článek
U náctiletých je to z toho předpokládaného počtu zatím tak zhruba čtvrtina až třetina maximálně. Pořád ještě nemáme tak úplně jasno o poměrně velkém počtu dětí, které by se měly registrovat a sdělit nám, zda budou studovat hybridně, tedy homogenní školu v Česku a online v ukrajinštině.
Ty bychom měli zatáhnout do systému mimoškolních aktivit. Možná, že u těchto dětí bude trošku problém s češtinou, protože když se neregistrovali včas, aby byli podchyceni v adaptačních skupinách, tak jazyk bude problém. Kolik jich je a kde jsou, se relativně přesně dozvíme v polovině září.
Kolik peněz zatím stála integrace ukrajinských dětí i učitelů do českých škol?
Obecně do podchycení ukrajinských dětí, žáků, studentů a eventuálně i do zapojení ukrajinských učitelů a nepedagogických pracovníků Česká republika investovala celkem přes tři miliardy korun. Nějaké prostředky ještě máme k dispozici, ale je pravda, že jsme nepočítali s výrazným navýšením výdajů tímto směrem.
V návrhu novely rozpočtu do konce roku jsme naopak akceptovali, že částka se sníží. Takže uvidíme. Určitě jsou to úplně nejlépe vynaložené prostředky, protože synergie v tom, že když budou děti ve škole, tak jejich rodiče mohou pracovat, platit daně, platit sociální a zdravotní pojištění. To by mělo přispět i k tvorbě národního důchodu v České republice obecně, tedy hrubého domácího produktu. Je to něco, co by se nám mělo vrátit.
Je ještě ve hře, že by se z Prahy a ze Středočeského kraje, kde je kumulace Ukrajinců velká, přestěhovávaly rodiny tam, kde jsou jak místa ve školách, tak i práce pro rodiče? Uvažovalo se o tom na jaře.
Je to pořád ve hře. My to opravdu doporučujeme. Na druhou stranu je zjevné, že víc pracovních příležitostí je ve větších městech. Je otázka, jestli je v menších oblastech tolik práce, aby se tam ukrajinské rodiny uživily.
V České republice měla řada Ukrajinců vazby, známé, příbuzné, takže bylo celkem přirozené, že se stěhují k nim a že hledají práci tam, kde mají nějaké zázemí, alespoň nějakou jistotu. A myslím si, že násilně bychom je neměli nikam přemisťovat. To by možná naráželo i na náš právní řád obecně, na ústavní rámec, zejména na Listinu základních práv a svobod.
V čele resortu školství by měl stát insider, který se v tomto prostředí vyzná, soudí senátor Růžička
Číst článek
Svoboda pohybu a pobytu je garantována ústavně, to se týká všech, nejenom občanů České republiky. Cizinecký zákon ani nemáme postaven tak, že bychom nutně museli sáhnout k tomuto opatření. Jakkoli k němu sáhnout můžeme v určitých případech.
Tady to zatím asi nedává smysl, protože když mají uprchlíci zázemí, tak se lépe integrují ve společnosti. Zatímco když jsou vyloučeni v nějaké lokalitě, v nějakém sběrném táboře, tak je možnost integrace mnohem menší.
Hlava Cermatu
Ředitele škol, žáky i studenty zajímá, kdo stane v čele Cermatu. Mají se, co se přijímacích zkoušek a maturit týká, připravovat na nějaké velké změny?
To bych také rád věděl. Tu otázku řešíme, měli jsme výběrové řízení. Teď budeme finalizovat výsledky. Přihlásilo se asi šest uchazečů. Mám nějaká doporučení. Budu mít osobní schůzku s jedním doporučeným. Ale uvidíme, jak to nakonec dopadne.
Zatím se žádné velké změny nechystají. Koncepčně bychom byli rádi, kdyby se digitalizovalo přijímací řízení, kdyby systém fungoval jinak než v současné době, kdy si můžete dát přihlášku na dvě školy a pak vám propadá uchazeč o studium, který má poměrně vysoké skóre, jenom proto, že si dal přihlášku na dvě školy, které berou od 85 bodů a nevezmou ho s 80. Zatímco do řady škol by se s tím skóre dostal zcela bezpečně.
Takže ten projekt máme vlastně připravený. Já si myslím, že u kolegy Mušuty (Jan Mušuta, ředitel odboru řízení a podpory regionálního školství ministerstva školství – pozn. red.) se tím zabývají. Je to něco, co bychom rádi změnili, protože systém přijímání považuji za systémovou vadu.
Ale neříkám, že bych si neuměl představit jiný způsob testování a větší provázanost toho, co se testuje, s tím, co se má učit nebo co se učí. To je úkol pro příští vedení Cermatu, ať to bude kdokoliv.
Je celá řada věcí koncepčních, které by bylo dobře řešit i na této úrovni. Já bych byl rád, kdybychom měli do poloviny září nebo do konce září jasno, jakým způsobem bude Cermat veden, kým a jakým způsobem se bude ubírat jeho cesta.
A byl bych rád, kdyby provázel své aktivity s Národní pedagogickým institutem a s Českou školní inspekcí. Aby testování a ověřování bylo opravdu standardním způsobem. Aby bylo zřejmé, jak ten systém nastavovat a jakým způsobem kontrolovat jeho efektivitu.
Dočasnou ochranu získalo asi 24 tisíc Ukrajinců od 15 do 18 let, na střední školu se přihlásilo jen 1300
Číst článek
Provázanost je důležitá. A nové trendy jako digitalizace stejně tak. Myslím si, že by se nám to mělo podařit. V horizontu roku bych byl rád, kdybychom opravdu začali zavádět on-line digitální přijímací řízení nebo maturity. Možná alespoň částečně.
Tak to bude chtít do čela Cermatu někoho progresivního.
Určitě. Já doufám, že se nám podaří někoho najít. Jsou tam dvě základní sféry v řízení. Jedna je logistika a druhá je obsah. Chce to tam posunout celý tým anebo nějakým způsobem aktivizovat lidi, kteří tam jsou, aby viděli větší perspektivu.
Problémy jsou i v tom, že zaměstnanci Cermatu jsou hůře placeni než pedagogičtí pracovníci. Řada zaměstnanců Cermatu je jistě velmi kompetentních, většinou jde zároveň i o pedagogické pracovníky, a kdyby odešli do škol, tak mají lepší platy.
Určitě budeme hledat cesty, jak tyto lidi zaplatit tak, aby jejich odměna byla srovnatelná s učiteli nebo s pedagogickými pracovníky. A stabilizace v Cermatu je důležitá.
Kdybychom se tedy mohli dozvědět jméno nového šéfa Cermatu?
Do poloviny nebo do konce září nejpozději. Je to jedna z priorit, kterou jsem si stanovil. Myslel jsem, že to bude rychlejší, protože jsem to začínal řešit už v červenci. Ale ty kroky mají nějaké časové podmínky.
I vypsání výběrového řízení jsme chtěli udělat tak, aby se lidé mohli hned přihlásit, aby se o té možnosti dozvěděli. Bylo to bohužel v dobách dovolených a prázdnin, prodlužovalo se to i kvůli tomu. Jsem optimista, myslím, že to vyřešíme. Ono mi ani nic jiného nezbývá.
