Babiš: Jsme pevnou součástí Západu a členy EU. Pokud někdo mluví o czexitu, ohrožuje naši budoucnost
Odchod Česka z Evropské unie by ohrozil budoucnost země, řekl v pondělí na výroční poradě velvyslanců premiér Andrej Babiš (ANO). Připomněl ekonomický význam unie pro Česko. Zároveň ale řekl, že by se EU měla zaměřit na zajišťování bezpečí evropského kontinentu. Přitom mluvil o potřebě celoevropského postupu v otázce migrace, v němž ale vyloučil možnost rozdělování uprchlíků mezi členské země.
„Jsme pevnou součástí Západu, jsme členy v EU a jsme spojencem v rámci NATO, a to nikdo nemůže zpochybnit,“ řekl Babiš. „Pokud někdo mluví o czexitu, tak ohrožuje naši budoucnost,“ uvedl.
Zastavme nelegální migranty mimo území Evropy, prohlásil premiér Babiš na jednání v Salcburku
Číst článek
Připomněl, že do EU míří 83 procent českého exportu a že za dobu členství v unii Česko mělo z evropských fondů čistý příjem 700 miliard korun. Za dobu členství v EU vzrostl český hrubý domácí produkt o 37 procent.
Babiš prohlásil, že vláda vystupuje k EU kriticky v situaci, kdy prosazuje české národní zájmy, to ale podle něj neznamená, že by měla protievropský postoj. „Evropská unie by se měla vrátit ke své podstatě, k původnímu poslání. To znamená bezpečný a prosperující kontinent založený na vnitřním trhu,“ řekl.
Očekává, že nová Evropská komise, která vznikne příští rok po evropských volbách, se zaměří na dokončení vnitřního trhu.
Symbol
Premiér se v projevu k velvyslancům věnoval také migraci, v níž je podle něj třeba hledat celoevropské řešení. To podle něj spočívá v hledání dohody o vracení uprchlíků se severoafrickými státy po vzoru smlouvy, kterou EU uzavřela s Tureckem a která omezila proud migrantů po takzvané balkánské cestě.
Babiš pro Financial Times: Evropská unie by toho měla dělat méně, ale účinněji
Číst článek
Babiš také jednoznačně odmítl kvóty na přerozdělování migrantů mezi členské země unie. „Pokud mluvím o tom, že nechci přijmout ani jednoho migranta, tak to je určitý symbol,“ řekl.
Babiš rovněž prohlásil, že by se při debatě o výši příspěvků na obranu, která se vede v rámci Severoatlantické aliance, nemělo přihlížet pouze k podílu těchto výdajů na HDP, ale i k jejich absolutní výši.
Podle dohody, kterou státy NATO potvrdily na summitu ve Walesu v roce 2014, by měla každá země aliance dávat na obranu přinejmenším dvě procenta HDP. Na tento cíl opakovaně apeluje i americký prezident Donald Trump. Česko v současnosti na obranu vydává 1,1 procenta HDP, podle vládního plánu by dvou procent měla dosáhnout v roce 2024.
