Rizikovým faktorem u vody mohou být i křidélka nebo nafukovací kruhy, varuje záchranář
Léto láká lidi k různým aktivitám u vody. Jenže pokud se nechováme bezpečně, může se lehce přihodit tragédie. Jen loni se v Česku utopilo 160 lidí. Je to o 45 méně než v roce 2020, což vyplývá ze statistik Vodní záchranné služby Českého červeného kříže. Jak se bezpečně chovat u vody radí pro Radiožurnál její prezident David Smejkal.
Poraďte, na co si máme u vody dávat pozor? Co bychom neměli podceňovat?
Tak těch rizikových faktorů u vody je celá řada, ale kdybychom je měli rozdělit alespoň na dva základní, tak by to byly pro děti a pro dospělé.
Zejména u dětí bych doporučoval je vůbec nespouštět z očí, hlavně na velkých otevřených vodních plochách, kde máme temnou vodu. To znamená, že nalezení toho dítěte, které vám zaplulo pod hladinu, je velmi obtížné.
Dále musím zmínit riziko domácích bazénů, jejichž počet každým dnem roste a s ním rostou i počty utonutí malých dětí u domácích bazénů. Lidi si myslí, že pokud mají bazén, do kterého vidí, tak je bezpečný, ale opak je pravdou.
Pak bych rád zmínil mnohdy velkou nevhodnost záchranných nafukovacích pomůcek pro děti, s tím se setkáváme u vody prakticky denně, že malé děti jsou vybaveny nafukovacími záchrannými kruhy nebo křidélky.
‚Letošní léto může být poslední v 54 dlouhé historii.‘ Vodní záchranáři mají problém s financováním
Číst článek
Důrazně na to upozorňujeme již roky, že jsou to výrobky mnohdy velmi pochybné kvality, kterým věříme a oblékneme do nich naše nejcennější, to znamená naše děti. Tyto prostředky mohou lehce prasknout a může dojít k utonutí dítěte.
U dospělých je to samozřejmě alkohol, který je spouštěčem rizikového chování, které vede ke značnému přecenění sil, což je problém zejména u vodáků. A pak mnohdy by to chtělo více sledovat počasí, zejména teď v období, kdy více chodí přívalové deště, i ty lokální, které mohou náhle zvednout hladiny řek a i tam se můžeme dostat velmi rychle do problémů.
Dá se z toho dovodit, jaké jsou nejčastější příčiny utonutí, nebo je to ještě nějak jinak?
Tak v podstatě byly zde popsány, ale ten alkohol tam hraje velmi často velmi velkou roli. U nás je to problém, který se nedaří snížit.
Dále je to přecenění vlastních sil, například když plaveme napříč přes přehradu nebo si chodíme sami zaplavat bez někoho dalšího. To znamená, že potom nalézáme na břehu pouze nějaké svršky a rozjíždí se ta obrovská mašinérie hledání.
Nemáme peníze ani na litr benzinu, na Slapech vydržíme jen týden, varuje šéf vodních záchranářů
Číst článek
Vy v letních měsících zajišťujete pomoc na šestnácti vodních plochách v Česku. Jak rychle dokážete zasáhnout a co všechno k tomu potřebujete?
Tak v první řadě potřebujete mít poměrně velký počet vodních záchranářů, kteří jsou ochotni to zadarmo dělat. Ten počet my ještě máme, ale neřekl bych, že nám úplně vzrůstá.
Musíme je celoročně cvičit, a to jak v rámci Vodní záchranné služby, tak i v rámci součinnosti s dalšími složkami integrovaného záchranného systému, protože i my jsme takzvaně složkou IZS, to znamená, že musíme cvičit sami a všechny složky mezi sebou na vodních plochách trénovat.
Pak potřebujeme vybavení pro poskytnutí pomoci, jak rozšířené první pomoci, tak technické pomoci na vodě, protože my nezasahujeme na té vodě, ale většina zásahů je na břehu, zhruba 250 až 300 metrů co je naše posádka schopná doběhnout, nebo vyjíždíme i záchrannými vozidly tam, kde je máme k dispozici.
Na každé vodní ploše máme dva motorové čluny, rychlé, abychom byli schopni pomoci v adekvátním čase. Na většině ploch působíme 24 hodin denně.
Nedostatek peněz
Vy se potýkáte s velkým nedostatkem peněz. Jak moc vás to omezuje a jak pokračuje vyjednávání o tom, aby těch peněz bylo víc?
Snažíme se. Už jsme před volbami jednali s minulým ministerstvem vnitra a byli jsme ujištěni, že náš problém byl v podstatě vyřešen. To se následně ukázalo, že neplatí.
Ze dvou na osm. Loni výrazně stoupl počet utonulých vodáků, uvádí Asociace vodní turistiky
Číst článek
V tuto chvíli nám byla poskytnuta dotace ve výši pěti milionů korun. Z těchto pěti milionů korun bychom měli zaplatit dva zaměstnance, opravy, údržby, palivo, elektronické IT systémy, dokupovat záchranářské a zdravotnické vybavení a tak dále.
Zkrátka z těchto peněz to udělat nelze. A pokud ta vyjednávání nebudou pokračovat, když nám teď ministerstvo napsalo, že příští rok si k té dotaci máme sehnat třicet procent z vlastních zdrojů, tak by letošní léto mohlo být tím posledním v 54 let dlouhé historii vodní záchranné služby.
Dokážete vůbec těmi prostředky, které máte, pokrýt takto efektivně na těch šestnácti plochách alespoň polovinu léta?
No my jsme se rozhodli, že náš „morál“ bude vyšší a my to léto zajistíme samozřejmě celé, byť budeme vyjíždět primárně pouze k zásahům a musíme omezit preventivní jízdy například při prudké změně počasí respektive tam, kde třeba nám kraje pomohli s financemi, tam jsme třeba schopni zajistit ten provoz lepší.
Ale my jako prezidium Vodní záchranné služby jsme museli zastavit veškeré nákupy a všechny peníze jsou jenom do provozu, protože stát nereflektoval to, že letos je cena paliva o třetinu vyšší, než byla v loňském roce.
Takže i z tohoto pohledu musíme šetřit a nebudeme schopni už obměnit vybavení do příští sezóny, protože na všechno čekáte šest až osm měsíců a i to nám extrémně ztěžuje náš život.
