Válka na Ukrajině nezastiňuje jiné konflikty. OSN by prospěla reforma, míní předseda lidskoprávní rady
Porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva. Činy, které na Ukrajině monitoruje a dokumentuje mimo jiné Rada OSN pro lidská práva. V jejím čele je od loňského prosince Čech Václav Bálek. „Téma Ukrajiny je možná z evropského pohledu v tuto chvíli to nejviditelnější, protože je to konflikt, který se týká každého z nás,“ říká ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. Dodává ale, že se rada zabývá i situací v jiných částech světa.
Rada OSN pro lidská práva existuje od roku 2006, má 47 členů volených Valným shromážděním OSN s tím, že křesla jsou rozdělena podle regionů. Česko vloni nahradilo v této radě Rusko, kterému bylo pozastaveno členství kvůli válce na Ukrajině. Následně v prosinci jste byl zvolen do čela této rady. Rada má za cíl posilování a podporu lidských práv a základních svobod po celém světě. A od loňského března má tato rada také speciální nezávislou mezinárodní vyšetřovací komisi pro Ukrajinu. Jak úspěšná tato komise je? Co se jí za ten víc než rok a čtvrt existence podařilo?
Na výsledky bych si ještě počkal, protože teď očekáváme zprávu této komise na zasedání v září. Komise má v mandátu shromažďovat důkazy, informace, sledovat dodržování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, takže uvidíme.
OSN byla vytvořena krátce po druhé světové válce a odrážela tehdejší svět. A ten se mezitím vyvinul. Uvědomujeme si, že budoucnost mnoha zemí je založena na dodržování práva a předvídatelném systému, říká předseda Rady OSN pro lidská práva Václav Bálek
Na druhé straně už je to nějaká doba. Jsou už nějaké hmatatelné výsledky?
Jsou hmatatelné výsledky. Komise už podala svou zprávu na březnovém zasedání. Zároveň vysoký komisař, který tedy nečerpal ze zprávy této komise, podával zprávu o situaci na Ukrajině v průběhu červnové rady.
Takže informace již jsou a víme o porušování lidských práv, víme o porušování mezinárodního humanitárního práva a víme o porušování mezinárodního práva jako takového.
Právě v pondělí 28. srpna se členové této komise vydali přímo na Ukrajinu. Jestli jsem se dobře díval na web komise, za ten více než rok a čtvrt, je to třetí návštěva Ukrajiny. Bude trvat týden. Neměli by být členové komise na Ukrajině přece jen více?
Já stojím za tím, že oni jsou ti, kteří rozhodují, jak často pojedou na Ukrajinu. V dnešní době samozřejmě můžeme předpokládat, a je to tak, že oni hovoří i s lidmi, kteří třeba z Ukrajiny přejdou do jiných zemí na území Evropy. Hovoří s lidmi on-line. Telefonické hovory jsou možné, shromažďují i písemné důkazy.
„Na Ukrajině víme o porušování lidských práv, mezinárodního humanitárního práva i mezinárodního práva jako takového.“
Ta práce neprobíhá v těch diskrétních okamžicích, kdy zrovna jedou na Ukrajinu a teď sbírají nějaké informace. Je to kontinuální práce, vyhodnocování, ověřování. Není to tak, že jen třikrát a dost.
Očekáváte, že práce této komise opravdu může vyústit v nějaké právní kroky proti Rusku nebo ruským představitelům?
To není rozhodnutí komise, v co to vyústí. Její role je v zásadě shromáždit informace a případné důkazy. Už je ustanoven kontakt mezi Mezinárodním soudním dvorem a komisí, ale není na komisi, aby rozhodla, že bude nějaké soudní řízení. To je rozhodnutí mezinárodního společenství.
Zabývá se nebo měla by se zabývat komise také možnými válečnými zločiny či možným porušováním lidských práv ze strany Ukrajiny v tomto konfliktu?
Ano, jak jsem říkal, jejich mandátem je posuzovat případné porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva jako takového.
Oni skutečně shromažďují všechny důkazy ohledně porušování, ať už humanitárního a lidskoprávního, anebo mezinárodního práva.
Zastavení dodávek zbraní konflikt neukončí, varoval Kuleba v Praze. Poděkoval české vládě i lidem
Číst článek
Nezastínila válka na Ukrajině problémy s dodržováním lidských práv v dalších částech světa?
Nemyslím si. Když se podíváte na agendu Rady, tak je poměrně košatá, rozsáhlá. Agenda Ukrajiny je možná z evropského pohledu v tuto chvíli ta nejviditelnější, protože je to konflikt, který se týká každého z nás.
Ale podíváme-li se na agendu posledních Rad, vždy tam byl Afghánistán, vždy tam byla Sýrie, byla tam témata, která se týkala Sin-ťiangu, Íránu.
To, co se diskutuje a nediskutuje je v rukou členů Rady. Měli jsme mimořádné zasedání rady k Súdánu, což je taky významné téma. Samozřejmě z pohledu Česka je ten význam možná jiný než z pohledu afrických zemí.
Ale je to i otázka médií, jak prezentují tu agendu a jak jsou média schopna vysvětlovat a dávat do kontextu některá témata.
Mimochodem není absurdní, pokud má na dodržování lidských práv ve světě dohlížet třeba právě Súdán, protože Súdán, stejně jako Čína, Katar nebo Somálsko, je aktuálně jedním z členů Rady OSN pro lidská práva a je tam vážná situace ohledně dodržování lidských práv.
Absurdní mi to nepřijde. Členství v Radě pro lidská práva je zejména odpovědnost. Oni tam jsou zvoleni za svůj region, jsou zvoleni Valným shromážděním. A já si myslím, že země, které volí Súdán, vědí, proč to dělají a mají nějaké požadavky vůči Súdánu i z hlediska dodržování lidských práv.
Takže na druhou stranu lze se na to podívat tak, že Súdán může do Rady pro lidská práva přinést právě ten alternativní pohled, který může někdy pomoci, někdy nemusí pomoci, ale rozhodně není málo.
Dárek pro Putina? Dávám si pozor, aby to nezesměšňovalo válku, říká organizátor sbírky
Číst článek
Rada pro lidská práva je orgánem OSN. Právě OSN nejen v souvislosti s válkou na Ukrajině často čelí kritice, že nedokáže adekvátně reagovat. Samozřejmě stálí členové Rady bezpečnosti mohou cokoliv kdykoliv blokovat, což vidíme i na případu ruské invaze na Ukrajině. S vaší zkušeností, bylo by rozumné celou OSN a její Radu bezpečnosti reformovat?
Reformu si jistě zaslouží i jiné organizace, OSN nevyjímaje. Prostě proto, že OSN byla vytvořena krátce po druhé světové válce, odrážela stav světa tak, jak vypadal svět po konci druhé světové války. Mezitím se svět vyvinul ekonomicky, geograficky, politicky. Takže jistě jsou témata, která by stálo za to oslovit, je-li na to dostatek politické vůle.
Vidíte šanci, že by došlo k nějaké takové změně?
Já chci být a jsem tak trochu optimistou, protože samozřejmě nejen my si uvědomujeme, že budoucnost mnoha zemí je založená na dodržování práva, předvídatelném systému, udržitelném systému. Čím více zemí si toto uvědomí, tím větší tlak bude něco s tím udělat. Takže já jsem optimista.
„I kolegové ze zemí smýšlejících jinak, než evropské země, připouštějí, že se systémem musíme něco udělat.“
Nejsem optimista do té míry, že si myslím, že se to stane příští rok. Ale v těchto dnech a v těchto letech jsou určitě silné impulzy k tomu, abychom o tom minimálně přemýšleli, a ještě lépe s tím něco dělali. Když se bavím s kolegy ze zemí, které zdaleka nesmýšlejí jako evropské země, připouštějí, že se systémem musíme něco udělat.
Jaký největší úspěch podle Václava Bálka zaznamenala Rada OSN od roku 2006? A nachází se jako předseda Rady OSN pro lidská práva pod nějakým tlakem? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu v audiu v úvodu článku.
