Pražské Masarykovo nádraží slaví 175 let. První vlaky vozily cestující do Olomouce a zpět

Je to jedno z nejrušnějších míst v Praze, kde se potkává několik dopravních uzlů. Vedle frekventované magistrály, tramvají a chodců tam jezdí hlavně vlaky. Řeč je o pražském Masarykově nádraží. Ve čtvrtek je to 175 let od doby, kdy na nejstarší pražské nádraží přijel první vlak - tehdy ještě tažený parní lokomotivou.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Masarykovo nádraží

Masarykovo nádraží | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Nádraží, kterému Pražané běžně říkají Masaryčka, několikrát změnilo název a v posledních letech se na něj upírá pozornost i kvůli plánované rozsáhlé přeměně okolí.

Po Negrelliho viaduktu opět jezdí vlaky. Rekonstrukce se prodloužila o půl roku a stála skoro dvě miliardy

Číst článek

Když přijel vlak na Masarykovo nádraží vůbec poprvé, psal se 20. srpen 1845. Nádraží se tehdy jmenovalo Praha.  Jeho umístění a kolejiště navrhnul v roce 1842 Jan Perner, klasicistní budovy pak Jan Nevole a Antonín Jüngling. Nádraží vyrostlo u tehdejších hradeb stejně jako další.

 „Na tom místě, kde byly dříve městské hradby, tak po jejich zbourání vznikla vedle sebe de facto tři nádraží. Bývalé Denisovo, neboli Těšnov, které zbourali komunisté někdy na přelomu 70. a 80. let, potom právě to Masarykovo nádraží a poté hlavní nádraží. To se původně jmenovalo Františka I., později Wilsonovo. Wilsonovo a Těšnov lze z architektonického hlediska označit za perly. Masarykovo nádraží je méně nápadné,“ říká historik architektury Zdeněk Lukeš.

Koňka z Dejvic

Masarykovo nádraží je vůbec nejstarším železničním nádražím v Praze pro parní lokomotivy. V polovině 19. století tam vlaky vozily cestující z Olomouce a zpět. Podle historika Lukeše ale ještě dříve vyrostlo v Dejvicích nádraží pro koňskou dráhu. 

„Tam byla koňka, která šla směrem ke křivoklátským lesům, ze kterých se dopravovalo dřevo do Prahy. Později byla nahrazena železnicí. Je to záležitost první poloviny 19. století. Ta původní nádražní budova tam do dneška dokonce stojí, byť byla později nějakým způsobem přestavěna,“ uvedl historik.

Svůj název měnilo Masarykovo nádraží několikrát. Po prvním československém prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi se jmenovalo v letech 1919 až 1940, pár let po druhé světové válce a znovu od roku 1990.

‚Rozhlédnu se vždy dvakrát.‘ Lidé zbytečně umírají na kolejích, ukazuje mapa nehod

Číst článek

Za nacistické okupace ho Pražané znali jako Hybernské, od roku 1953 až do pádu komunismu jako nádraží Praha – střed. V posledních letech prošla budova Masarykova nádraží rekonstrukcí, v jejím okolí plánuje investiční společnost Penta rozsáhlý projekt, ve kterém by v druhé etapě polovina plochy měla sloužit pro bydlení.

„Máme na to memorandum, máme v tom s investorem shodu. Těším se na tu soutěž, kterou bychom měli ještě letos vypsat,“ říká náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu).

Dokončení v roce 2028

Autorkou původního projektu nové čtvrti na Masarykově nádraží je už zesnulá britská architektka Zaha Hadid. Po námitkách Pražanů a politiků ale Penta rozhodla o změně projektu se soutěží ke konci roku. V komplexu má vzniknout kromě kanceláří a bytů také železniční muzeum.

„V tuto chvíli pracujeme podle nového harmonogramu, který se odvíjí od usnesení vlády z loňského roku. Termín dokončení máme v roce 2028. V tuto chvíli připravujeme podmínky pro vypsání soutěží na projektanta a soutěží na projektanta expozic,“ upřesňuje ředitel odboru železničního muzea Národního technického muzea Michal Novotný.

Masarykovo nádraží dál zůstává strategickým uzlem. Kromě toho, že je jen kousek od Václavského i Staroměstského náměstí, zajišťuje i příměstskou dopravu.

Tereza Chlubná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme