Obyvatelé polského Slezska chtějí uznat slezštinu za regionální jazyk. Poprvé v historii mohou uspět
Při poslechu slezštiny se člověk neubrání pocitu, že tu zaslechl češtinu, tu němčinu a tu polštinu. Nejde přitom ale o žádné nářečí. Slezština je podle jazykovědců plnohodnotným jazykem, který svou podobou vypovídá mnohé o komplikované a často velmi pohnuté minulosti Slezanů, takzvaných Ślązaků. Obyvatelé a aktivisté polského Slezska teď usilují o uznání slezštiny za regionální jazyk. A poprvé v historii mohou uspět.
„Mianujom mie Hanka je představení o velmi vážných věcech – pro nás Slezany. Je to o historii vepsané do života jediné postavy, a to Hanky, která vypráví o osudech obyvatel našeho regionu v časech dějinných zlomů,“ vypráví pro Radiožurnál v improvizované šatně před představením Grażyna Bułka – herečka Teatru Śłąskiého a Teatru Korez v Katowicích – představitelka Hanky.
Obyvatelé polského Slezska chtějí uznat slezštinu regionálním jazykem. Natáčela zpravodajka Kateřina Havlíková
Prvním takovým zachyceným zlomem je plebiscit v Horním Slezsku v roce 1921 o setrvání regionu v hranicích Výmarské republiky nebo připojení k Polsku. Následují obě světové války a 50. léta. Představení vypráví o historii formování středoevropských států v dnešních hranicích, ale také perzekucích, potlačování kultury, čistkách i emigraci, ale hlavně o životě jedné ženy, která ve válečné, meziválečné a poválečné době ztrácí své blízké.
„Každý, kdo to představení vidí, mi říká: ‚Bože, jako kdybych slyšel vzpomínky mojí babičky, mojí mámy.‘ A ona je to i moje historie,“ odkazuje na svoje oblečení.
Herečka má na sobě černobílé puntíkaté šaty s límečkem a velké hranaté brýle. „Brýle, ve kterých hraju, patřily mému tatínkovi, který nežije už třicet šest let. A šaty zase mamince. Ta tu není tři roky. Pro mě je to vážná součást toho představení. Protože tak jsou se mnou, rodiče – Ślązaci. Myslím, že se dívají shůry a jsou pyšní, že slezština poprvé zní na půdě polského Sejmu, což bylo dřív nepředstavitelné.“
‚Maskovaní Němci‘
Ještě před rokem se organizátoři setkali s negativním postojem k uspořádání slezského spektáklu v prostorách budovy Dolní komory Parlamentu. Zkušenost popisuje europoslanec Łukasz Kohut, který roky prosazuje uznání Slezanů za etnickou menšinu a slezštiny regionálním jazykem.
„Přesně před rokem jsem ho dostal do Evropského parlamentu a vzbudilo to velký zájem – politiků i pracovníků instituce. Tak jsem snil o tom, že bychom ho zahráli tady v Sejmu, protože to je stejně tak Sejm Slezanů. Po úspěchu ve Štrasburku jsem napsal paní předsedkyni Sejmu Elżbietie Witekové a ta odpověděla NE,“ vzpomíná Kohut.
Pravicová strana Právo a spravedlnost, dosud nejsilnější strana v Polsku, i když dnes opoziční, se dlouhodobě staví k uznání slezštiny regionálním jazykem a Slezanů etnickou menšinou odmítavě. Například předseda PiS Jarosław Kaczyński v roce 2011 označil Slezany za maskované Němce.
Nový maršálek Sejmu Szymon Holownia z široké vládní koalice ustavené po říjnových volbách s představením souhlasil. A tak v poslední lednový den ve Sloupovém sálu Sejmu Republiky Polské zaznělo poprvé v historii představení ve slezštině, doprovázené promítanými titulky v polštině.
Hobit ve slezštině
V posledním polském sčítání lidu v roce 2021 se k slezské etnicitě přihlásilo asi 600 tisíc lidí. Slezštinou doma mluví okolo půl milionu lidí. Jazyku se věnují tlumočníci, existují překladače. Vychází v něm světové bestsellery jako třeba Hobit nebo Pán prstenů.
„Slezština je slovanským jazykem a vzhledem k historickým okolnostem, například kdo slezský region ovládal, nebo jaká do něj pronikala kultura, ten jazyk podléhal českým a německým vlivům – hlavně lexikálně. Ale je to každopádně jazyk systematický, kodifikovaný,“ popisuje ho Małgorzata Myśliwiec z Institutu politických věd Slezské univerzity, specialistka na Horní Slezsko.
Polská Občanská koalice v průzkumech poprvé překonala Právo a spravedlnost, které podporu ztrácí
Číst článek
Po vstupu do Evropské unie přijalo Polsko zákon o národnostních a etnických menšinách a regionálních jazycích. Jediný jazyk, který tehdy vláda uznala regionálním jazykem, byla kašubština. Kašubové ale etnickou menšinou uznaní nebyli. „Mnohokrát jsme se ptali politiků, proč slezština také není regionálním jazykem. Od těch opatrnějších jsme slýchali, že je to jen jazyková mutace polštiny. Ti otevřenější přiznávali, že k tomu není politická vůle,“ podotýká Myśliwiec.
To podle politoložky souvisí s tím, že Slezané tvoří největší neuznanou etnickou menšinu v Polsku a představují velkou politickou sílu. Nejde přitom o separatismus.
Slezané neusilují o autonomii regionu, ale o uznání etnicity a jazyka. Díky uznání by totiž mohli čerpat mnohem větší prostředky na péči o své kulturní dědictví. „Po uznání bychom měli větší prostředky na ochranu jazyka. Mohly by vycházet nové publikace, učebnice, slovníky. To je důležité proto, abychom slezštinu vůbec zachránili, protože bez takové činnosti je to jazyk odsouzený k zániku,“ uzavírá Małgorzata Myśliwiec ze Slezské univerzity.
První návrh na uznání slezštiny jazykem etnické menšiny a regionálním jazykem dorazil do Sejmu v roce 2007. Zákon předložený Sejmu v lednu tohoto roku je už osmým pokusem o uznání. Pod projekt občanské iniciativy se tentokrát podepsalo 140 tisíc lidí. A poprvé má šanci na úspěch – hlavně kvůli předvolebnímu slibu Občanské koalice, která je nyní u moci. Její předseda Donald Tusk Slezanům slíbil uznání slezštiny regionálním jazykem v rámci takzvané stovky slibů.
S podporou stále nejsilnější strany v Polsku Práva a spravedlnosti ale ani signatáři občanské iniciativy, ani předkladatelé počítat nemůžou. Pokud zákon projde Sejmem a Senátem, bude potřebovat ještě podpis prezidenta, aby vešel v platnost. Jenže prezident Andrzej Duda pochází z Práva a spravedlnosti a na jeho rozhodování má strana a tím spíš předseda Kaczyński výrazný vliv.
