Na začátku kariéry se katapultoval z hořícího letadla. ‚Dopadlo to tehdy nejlíp, jak mohlo,‘ vzpomíná pilot

David Sochacký je taktický pilot Armády České republiky, létá na českém bitevníku L-159 Albatros. Když před 13 lety začínal, začal mu při jednom z cvičných letů na stíhačce L-39 Albatros hořet motor. „První, co mě napadlo, bylo: Proč zrovna já? A proč po takové době?“ směje se Sochacký v pořadu pardubického rozhlasu Kdo umí, ten umí.

Pardubice Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

U Holic na Pardubicku spadlo 12. července 2010 vojenské cvičné letadlo L-39 Albatros. Oba piloti se ze stroje včas katapultovali

U Holic na Pardubicku spadlo 12. července 2010 vojenské cvičné letadlo L-39 Albatros. Oba piloti se ze stroje včas katapultovali | Foto: Alexandra Mlejnková | Zdroj: ČTK

„Když už se to stalo, že motor začal hořet a museli jsme se katapultovat, tak to dopadlo nejlépe, jak mohlo. Já i můj instruktor jsme se zachránili, letadlo spadlo do lesa, zničilo tři stromy a shořelo,“ glosuje nehodu z počátku své letecké kariéry Sochacký.

Přehrát

00:00 / 00:00

Víc mi ničí zdraví sezení u počítače než v kokpitu, říká vojenský taktický pilot

Nehoda přišla po několika letech, kdy jednotka létala bez problémů. „Takže první, co mě napadlo, když se to rozsvítilo jako vánoční stromeček, bylo: Proč zrovna já? A proč po takové době?“ směje se pilot.

Na to, že z letadla, ve kterém seděl Sochacký a jeho instruktor, šlehají plameny, je upozornil pilot druhého letadla, se kterým společně ve vzduchu cvičili.

„Měl jsem ale opravdu zkušeného instruktora, který to řešil v klidu,“ vzpomíná Sochacký. „On byl pověstný kliďas. Poté, co jsme udělali všechny důležité úkony, tak to zhodnotil tak, že letadlo už nehoří, takže je možné doletět ještě kousek dál, kde je menší šance, že trosky někoho zasáhnou.“

Armáda se po 45 letech loučí s vrtulníky sovětské provenience Mi-24/35. Nahradí je stroje z USA

Číst článek

Doplachtili proto nad kus lesa a teprve poté se katapultovali. „Dopadlo to úplně nejlépe, jak mohlo. Proto z toho nemám zlé sny,“ přiznává Sochacký. „Samozřejmě jsme přišli o mašinu. Ale když zahořel motor, tak už byla stejně nepoužitelná.“

‚Nedošel jsem na vrchol‘

Sám se do armády dostal relativně pozdě. Po gymnáziu totiž nejprve vystudoval Vysoké učení technické a obor konstrukce letadel, dva roky pracoval a až teprve potom se odhodlal přihlásit na Univerzitu obrany právě na pilota. To je podle něj dost netradiční postup.

„Utekly mi nejtvárnější roky, ta mezera se vlastně nikdy nesmazala. Na druhou stranu na věkový handicap, který jsem na začátku měl, si myslím, že můžu být relativně spokojený s tím, jak to všechno dopadlo nakonec,” bilancuje Sochacký.

Cesta do uniformy na pár kliknutí. Armáda brzy spustí virtuální náborové centrum

Číst článek

Kariéra pilota může podle něj skončit dvěma způsoby. Buď ze zdravotních důvodů, nebo zkrátka tím, jak člověk v armádní hierarchii postupuje směrem vzhůru. Pak totiž přibývá papírování a ubývá létání.

„Bude mi to chybět. Bojím se dne, kdy mě od života na letišti odstaví. Pokud jednou v téhle práci skončím, tak už se k ní nikdy nevrátím. To, co tady prožívám, nezažije člověk nikde jinde. Ačkoliv jsem nedošel až na vrchol toho, kam se může u nás pilot dostat, a to jsou gripeny a nadzvuková letadla,“ říká Sochacký.

I proto si udělal průkaz sportovního pilota. Civilním letadlem by totiž jednou mohl svézt i manželku a děti.

Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.

Milena Potůčková, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme