Šátek je pro mě symbol identity, říká česká muslimka Ghalebová. Souvěrce vyzývá k větší angažovanosti
Eman Ghalebová je 21letá studentka žurnalistiky. Vyznává islám a veřejně nosí šátek. Je také aktivistka, která se dlouhodobě vyjadřuje k veřejnému dění v souvislosti s muslimy. „Nejhorší věc, která může potkat člověka, je zotročení ve strachu,“ říká v pořadu Osobnost Plus.
„Jsem ráda, že jsem překonala překážku strachu a vyzývám ostatní muslimky a muslimy v Česku, aby ji také překonali. Protože jejich účast na veřejném životě je potřeba. Aby se posunula úroveň společnosti, aby se zbavila strachu,“ uvádí.
Sama se společensky angažuje od svých 17 let. V Teplicích pomáhala uklidnit napětí mezi muslimy a místními občany, když organizovala úklid města a arabským návštěvníkům vysvětlovala, jak se mají chovat.
„Vadila mi kolektivní vina, že se na mě nahlíželo stejně jako na lidi, kteří dělali nepořádek. Nebo jako na teroristy, kteří něco spáchali. Nechápala jsem, proč bych měla nést zodpovědnost za něco, co jsem neudělala. Nezbývalo mi nic jiného, než začít od sebe,“ říká.
„A pak jsem si uvědomila, že to má smysl, že to může ovlivnit názor lidí. Koneckonců, lidi tady v Česku postrádají zkušenost, mají strach z neznámého a nemají šanci se tomu strachu postavit. Takže jsem v tom viděla smysl a doufám, že budu pokračovat,“ naznačuje mladá muslimka.
Ublížil muslimské komunitě
V současné době Ghalebová studuje žurnalistiku na Metropolitní univerzitě v Praze. Pražskou muslimskou obec ale moc nenavštěvuje, do školy denně dojíždí z Teplic. „V Praze se muslimové málokdy setkávají, většinou jen při pátečních bohoslužbách a někdy v sobotu při přednáškách. Teplická komunita je semknutější,“ vysvětluje.
Česko má tolerovat náboženský pluralismus. Nejvyšší soud se zastal Somálky, která nosila ve škole hidžáb
Číst článek
Iniciativu bývalého pražského imáma Sámera Shehadeha, který je obžalován z podpory a financování terorismu, podle ní muslimové v Česku odsuzují.
„Myslíme si, že na takové názory by tady neměl být žádný prostor. Nám muslimům, jako občanům České republiky, vadí jeho kontroverzní názory. Osobně si myslím, že hodně ublížil muslimské komunitě. Dokázal udělat z českých muslimů hrozbu,“ popisuje studentka.
Tolerance k nenávisti
Nápis „Nešiřte islám v ČR! Jinak vás zabijeme“, který se v lednu objevil na brněnské mešitě, Ghalebovou nepřekvapil. „Je to výsledek populistických výroků, nenávisti, která se tady šíří už od roku 2015. Policie tady řeší jednoho člověka, který postříkal mešitu, problém je ale v těch výrocích, které se tolerují několik let a tohle je výsledek tolerance k nenávisti,“ myslí si.
Případ podle ní mezi muslimy v Česku vystupňoval obavy. „Po tom, co se stalo v brněnské mešitě, lidé měli strach. Dva týdny nechodili do mešity. Také na Facebooku psali, že se bojí i o své děti a ženy. Hlavně ženy se bojí. Jsou vlastně první na ráně, protože jsou viditelné, nosí šátek,“ vysvětluje.
Zneužívají situaci
Pro ni samotnou šátek znamená symbol identity. „Moji volbu praktikování mého náboženství a symbol toho, že si mohu vybrat a být tím, kým chci. Takže i symbol určité svobody,“ popisuje. Nosit šátek v Česku ale podle ní vyžaduje odvahu. „Je to pro mnoho dívek těžké. Třeba v menších městech, kde muslimové nejsou, vyvolávají pozornost,“ popisuje studentka, kterou kvůli šátku chtěli vyhodit z teplického gymnázia.
Za útoky proti muslimům v Česku jsou podle jejích slov dva druhy lidí. „Ti, kteří se bojí, většinou senioři, si svůj názor vybudovali na základě médií. A potom jsou to lidé, kteří když vidí muslimku, vědí, že je to žena, tak si na ni vybijí zlost. A těch je mnohem víc. Ženy jsou většinou napadené muži. Sama jsem to zažila,“ přiznává.
Nejhorší situace podle ní nastává před volbami. „Protože politici zneužívají situaci, emoce lidí a svůj politický program stavějí na muslimech a migrantech. Poslední rok to ale vnímám tak, že se to hodně uklidnilo,“ myslí si Eman Ghalebová.
Co říká volbě Stanislava Křečka ombudsmanem? Jak se vyrovnává s útoky proti muslimským ženám? Měla strach, když psala otevřený dopis Islámskému státu? Nejen na tyto otázky odpověděla Lucii Vopálenské.
