Faltová: Uvědomme si, že migrace nejde zastavit. Je to přirozený proces, dělají to zhruba tři procenta lidí
Česko, Polsko, Rakousko, Německo i Slovensko zavedly na svých hranicích dočasné kontroly. Oficiálním důvodem je opětovný nárůst počtu lidí, kteří se snaží do Evropy dostat nelegální cestou. „Státy na to mají právo, ale ukazuje se, že evropská migrační a azylová politika je v dlouhodobé krizi a nemá společné řešení. Proto nastupují partikulární řešení, ty ale řešením nejsou,“ upozorňuje ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.
„Zátarasy dlouhodobě nemohou být odpovědí. Možná kdyby se více sil napřelo do hledání společných postojů a směřovalo se k větší ochraně a humanizaci celého systému, byly by možná výsledky pozitivnější,“ dodává.
Poslechněte si celé Interview Plus Šárky Fenykové. Hostem je Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci
V momentě, kdy jsou hranice zavřené a neexistují legální cesty, jak se přes ně dostat, budou lidé sahat k těm nelegálním. A ty jsou spojené s organizovaným zločinem a pašeráky. „Hraniční kontroly nemohou být dlouhodobě účinné, protože nevedou k tomu, že by zmizel organizovaný zločin. Dopadne to jen na jednotlivé převaděče,“ upozorňuje.
Zkušenost s ukrajinskými uprchlíky ukazuje, že středoevropské země jsou schopny přijmout statisíce lidí, aniž by se systém zhroutil. Neplatí také, že by se lidé z jiných kultur nedokázali integrovat, například Syřané v Česku žijí desítky let.
První den kontrol na hranicích se Slovenskem: Česko zachytilo 69 migrantů a čtyři převaděče
Číst článek
„Musíme si uvědomit, že migrace nejde zastavit. Je to přirozený proces, globálně migrují zhruba tři procenta lidí. Češi migrují, žijí v kulturně odlišných zemích a dokážou se integrovat. Je třeba říct, že hranici nelze opevnit a musíme hledat cesty, aby ti lidé mohli přicházet legálně. Pak bude jednodušší je i odmítnout a vracet,“ zdůrazňuje Faltová.
Použít sílu?
Vítěz slovenských parlamentních voleb Robert Fico říká, že na řešení migrace je potřeba použít sílu. Faltová se ovšem pozastavuje nad tím, co by použití síly mělo znamenat:
„Znamená to, že budeme potápět lodě s lidmi ve Středozemním moři? Že budeme střílet lidi na hranicích? Do Řecka v tomto roce přijelo 24 procent dětí, tak o čem se tu bavíme? Máme mezinárodní závazky, a pokud lidská práva něco znamenají, nelze použít sílu proti lidem, kteří hledají ochranu,“ podotýká.
Fiala: Evropská migrační politika je nedostatečná. Česko je připraveno podpořit odvážnější kroky
Číst článek
Jako posun vnímá migrační pakt, na kterém se unijní státy dohodly v červnu, zároveň je prý ale výhodný hlavně pro státy a méně pro samotné migranty. „Omezuje se právo na právní pomoc. Jsou to ale lidé, kteří neznají jazyk a nerozumí právnímu systému, takže se obtížně orientují. Snižuje se míra individuálního posuzování žádostí a je zde snaha o externalizaci řízení mimo Evropskou unii, což je jeden z nejvážnějších problémů,“ uvádí.
„Smutná je nejen reakce střední Evropy, ale celé Unie. Vracíme lidi do Libye, Tuniska, diskutujeme přesun řízení do Rwandy... Je to nelidské a protiprávní, ale přesto se to děje. Je to společnost, ve které žijeme, a důsledek politických tlaků a reakce na populismus, který je v Evropě na vzestupu,“ konstatuje Faltová.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
