Jinde počet bezdomovců roste, ve Finsku klesá. Z ulice se dostávají díky speciálnímu projektu a poradcům
Počet lidí bez domova v Evropě už několik let roste, kromě jedné výjimky. Tou je Finsko. V současné době tam bez střechy nad hlavou žije asi 3600 lidí. A pomocí programu Housing First chtějí Finové problém s bezdomovectvím do roku 2027 úplně vyřešit. V hlavním městě Helsinkách by pak vše mělo jít ještě rychleji, podle listu Der Spiegel tam chtějí s bezdomovectvím skoncovat už příští rok.
Vehi Hinkka strávil posledních pět let na ulici. Svěřuje se, že už 23 let má problém s pitím alkoholu a bojuje se závislostí. Lidé bez domova, jako je on, nemají ve většině států možnost využít nouzové přístřešky pro bezdomovce. Úplná abstinence je totiž často podmínkou mnoha takových programů nebo azylových domů. Ve Finsku je to ale jinak a díky tomu už Hinkka není na ulici.
Dobrovolníci z Mediků na ulici pravidelně ošetřují lidi bez domova. Nejčastěji jde o zanícené rány
Číst článek
V pětiapůlmilionovém Finsku díky dlouhodobé snaze úřadů žije na ulici jen asi 3600 lidí. Pro srovnání – v desetimilionovém Česku je podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí z roku 2022 na 18 tisíc bezdomovců.
Jedním z těch, kdo ve Finsku stále žije bez domova, je i 27letý muž, který se novinářům z Der Spiegelu představil jako Santeri. Bylo mu jen 11 let, když poprvé pil alkohol. S drogami začal ve 12 letech a o rok později je začal i prodávat.
„Nepamatuji si, co se stalo v určitých letech mého života,“ říká Santeri. Konzumaci drog většinou omezuje na pití a kouření marihuany. Jeho největším přáním je mít vlastní byt. Sociální pracovníci ho ubezpečují, že ho určitě dostane.
Iniciativa Housing First
Je to možné díky finské iniciativě Housing First. V rámci tohoto programu se například bytové komplexy, ve kterých dříve bydleli univerzitní studenti, přeměňují na byty, ve kterých teď bydlí bývalí bezdomovci.
Místo mrazu teplé jídlo a lůžko v noclehárně. I letos mohou lidé koupit nocleženky pro osoby bez domova
Číst článek
Bydlení má ale jasná pravidla. Ve společných prostorách nesmí docházet k násilným činům a nesmí se tam pít alkohol ani brát drogy. Obyvatelé také musí platit nájem.
Hinkka si stále pamatuje přesné datum, kdy se nastěhoval: 10. února 2023. Bydlí v docela holém jednopokojovém bytě s křeslem, postelí a kuchyňským koutem. Může zvát přátele na návštěvu a být hostitelem. Santeri je stále na čekací listině.
Podmínky a pravidla
Housing First je výjimečným experimentem hlavně proto, že svěřuje byty i lidem, kteří by na ně kvůli podmínce úplné abstinence či dalším překážkám jinde neměli nárok. Proto podle Finů jiné programy často selhávají.
V Lucemburku začal před Vánoci platit zákaz žebrání. Město argumentuje bojem proti zločincům
Číst článek
Zde však taková pravidla platí pouze pro společné prostory. V domech zároveň funguje tým, který poskytuje nepřetržitou péči mnoha obyvatelům, kteří trpí závislostí. A netvoří ho jen sociální pracovníci, ale také zdravotní sestry, pracovní terapeuti, psychologové a lékaři.
Nově je součástí bytového komplexu také poradce pro empatii. Je to nejspíš celosvětově poprvé, kdy tato pozice někde vznikla. „Ti, kteří žijí na ulici, si nemůžou dovolit mít pocity,“ komentuje Enni-Kukka Tuomalaová, jedna z poradkyň pro empatii.
Finský úspěch
Finsko aktivně investuje do výstavby, nákupu a údržby sociálního bydlení, v posledních letech tak bylo vytvořeno více než 8000 bytů určených pro lidi bez domova. Skoncování s bezdomovectvím je navíc agenda společná jak pro pravicové, tak levicové vlády.
Mrzne a lidé bez domova jsou zase v ohrožení života. Smrt ale nemá být trestem za pád na sociální dno
Číst článek
Výsledky jejich úsilí už jsou vidět. Například v Helsinkách klesl počet lidí bez střechy nad hlavou mezi lety 2019 a 2022 o 40 procent, uvádí server Der Spiegel.
Program je prospěšný také z ekonomického hlediska, připomíná sociální pracovník Juha Kahila. Od začátku programu Housing First našlo byt 60 procent finských bezdomovců.
Stát spočítal, že od roku 2012 díky tomu ušetřil téměř 32 milionů eur (přes 800 milionů korun) ročně, přičemž většina těchto úspor připadá na zdravotnictví. „Málokterá jiná země se může pochlubit tak pozitivní statistikou,“ míní Kahila.
