‚Chci zemřít důstojně.‘ Právník s ALS podal stížnost na Maďarsko kvůli zákazu eutanazie
Právník Dániel Karsai trpí amyotrofickou laterální sklerózou (ALS). U Evropského soudu pro lidská práva si stěžuje na maďarský zákaz eutanazie. Jde podle něj o diskriminaci ve srovnání s těmi, kteří mají možnost zkrátit nebo ukončit svůj život třeba odmítnutím léčby. Jenže taková cesta pro pacienty s ALS není. „Důstojný život musí znamenat víc než jen utrpení, a musí s sebou přinejmenším nést možnost svobodně se rozhodnout,“ myslí si Karsai.
Roky zastupoval klienty, kterým někdo ublížil na lidských právech, nyní si své vlastní musí hájit sám. Šestačtyřicetiletý právník Dániel Karsai rád trávil volný čas sportem. Od srpna 2022, kdy mu lékaři diagnostikovali nemoc ALS, se mu ale změnil život – mimo jiné usedl na invalidní vozík.
Co je nemoc ALS?
Amyotrofická laterální skleróza (ALS) je progresivní neurodegenerativní onemocnění bez známé léčby. Vyznačuje se postupnou ztrátou kontroly svalů, v konečné fázi ALS je většina svalů paralyzována a řeč, dýchání a polykání bez pomoci je velmi obtížné, až nakonec nemožné. Postup se odehrává při plném vědomí jedince, který si zachovává intelekt bez ohledu na rozvoj nemoci.
S postupem zákeřné, neurodegenerativní nemoci je obeznámen a nechce se dožít chvíle, kdy kvůli ní přijde o důstojnost.
„ALS vede k extrémně ponižující životní situaci, která vás stále více zbavuje nezávislosti. Poslední stadium nemoci je prakticky vegetativní existence, bez možnosti vědomé aktivity nebo komunikace. Tato forma existence pro mě postrádá jakýkoli smysl a důstojnost,“ vysvětluje.
V Maďarsku není možnost legálně ukončit vlastní život. Navíc ani varianta odjet za tímto účelem do zahraničí nepřipadá v úvahu. Důvodem je trestní zákon, kterým tamní soudnictví uplatňuje extrateritorialitu. Justice může třeba stíhat i ty, kteří úmrtí napomáhali – tedy rodinné příslušníky nebo lékaře.
„Podle mého osobního a profesního názoru je úplný zákaz rozhodování o ukončení života v Maďarsku porušením mých základních lidských práv, zejména práva na sebeurčení založeného na lidské důstojnosti, zákazu nelidského a ponižujícího zacházení a práva na svobodnou volbu ideologického přesvědčení. Vzhledem k tomu, že v Maďarsku neexistuje žádný právní prostředek nápravy tohoto porušení, podal jsem stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku,“ uvádí Karsai.
Příběh muže nemocného ALS otevírá tabuizovaná témata. ‚Rozhodnutí o sebevraždě nelze soudit,‘ říká publicista
Číst článek
Právník považuje svoji situaci za výsledek diskriminace. Argumentuje tím, že jiní nemocní mají například možnost léčbu ukončit.
Karsai vs. Maďarsko
Stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku podal Karsai 10. srpna letošního roku, maďarská vláda byla obeznámena s případem Karsai vs. Maďarsko na konci září a dostala tři týdny na vypracování stanoviska.
Vzhledem k povaze případu se štrasburský soud rozhodl podle svého jednacího řádu udělit případu prioritu, poukazuje server Česká justice. Soud rozhodl, že ústní jednání se uskuteční 28. listopadu 2023 a bude veřejné.
„Případ se týká práva na smrt z vlastní vůle osoby postižené amyotrofickou laterální sklerózou (ALS), typem onemocnění motorických neuronů. Pomoci někomu ukončit vlastní život je v Maďarsku trestným činem, a to i tehdy, když k tomu dospěje člověk zdravé mysli, ale má nevyléčitelné degenerativní onemocnění a nechce žít,“ informuje soud.
Život bez cíle
Dániel Karsai se narodil v Maďarsku roku 1977 a žije v Budapešti. Profesí je právník. V letech 2005 až 2009 pracoval u soudního dvora. Od roku 2009 pracuje jako advokát se specializací na spory v oblasti lidských práv. Zastupoval více než tisíc klientů před ústavním soudem Maďarska a Evropským soudem pro lidská práva.
Úmyslné usmrcení
- Eutanazie: úmyslné usmrcení pacienta s nevyléčitelnou nemocí na jeho vlastní žádost za účelem zkrácení jeho utrpení je ve většině zemí nelegální. Uznává ji jen velmi málo států: Španělsko, Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, Kolumbie, Kanada, Nový Zéland a také některé australské státy.
- Asistovaná sebevražda: Je vykonaná s pomocí jiného člověka. Může jít o laika nebo lékaře, akt usmrcení provádí člověk sám. Asistovaná sebevražda je legální například ve Švýcarsku, Belgii, Nizozemsku, Lucembursku, Kanadě a v několika státech USA.
- V Česku eutanazie i asistovaná sebevražda legální není. Nicméně právní řád ji umožňuje podstoupit jinde.
Uvádí, že jeho pohled na svět definují tři pilíře: víra v Boha, lidská práva a následování cesty japonského bojového umění ju-jitsu Kelemen Ryu, školy oficiálně registrované v Japonsku.
„Svůj život jsem zasvětil ochraně právního státu a lidských práv na sekulárním základě. Vycházím z předpokladu, že podstatou a základním principem lidských práv je rovná důstojnost a právo na sebeurčení,“ vysvětluje Karsai.
Důstojný život definuje jako takový, kdy si člověk může stanovit smysluplné cíle a usilovat o ně. Nicméně on tuto schopnost – v důsledku nemoci ALS – postupně ztrácí, až mu úplně zanikne. „Avšak existence obsahující převážně nebo dokonce výhradně bolest a utrpení, která neponechává prostor pro žádnou jinou záslužnou činnost, je životem bez cíle,“ svěřuje se.
Trpět pro bolest a pouze existovat mu nedává žádný smysl. „Nechci žít život, který se omezuje na pozorování a snášení vlastního tělesného a duševního chátrání spolu s utrpením, které z toho vyplývá,“ zamýšlí se. „Chci zemřít vestoje,“ dodává.
Nerespektování lidských práv
Karsai by chtěl ukončit nebo alespoň zkrátit fázi své nemoci formou asistovaného umírání dříve, než dosáhne stavu, který považuje za nesnesitelný a nedůstojný. Nicméně eutanazie a asistovaná sebevražda je v Maďarsku nezákonná.
Neschopnost vyjádřit své potřeby, pocity a myšlenky je pro nás pacienty s ALS velmi stresující, říká Lenka
Číst článek
U štrasburského soudu si stěžuje na plošný zákaz asistované sebevraždy. Odvolává se přitom hned na několik článků Evropské úmluvy o lidských právech – třeba na zákaz nelidského nebo ponižujícího zacházení, právo na respektování soukromí a svobodu myšlení, svědomí a náboženství.
Tvrdí, že nedostatek jakékoli možnosti rozhodnout se, jak zemřít, je nepřiměřený a že Maďarsko je povinno poskytnout mu možnost důstojně ukončit život podle jeho vlastních podmínek.
Zároveň uvádí, že cílem jeho stížnosti není žádost o úplnou legalizaci všech forem rozhodování o ukončení života na evropské úrovni. Chce rozproudit debatu nad otázkou, jaký je rozsah práva na svobodu volby pro osoby s plnou duševní způsobilostí, pokud jde o rozhodování o ukončení života.
Přecechtělovo úmrtí
Rozhodnutí podstoupit eutanazii provázel i případ Čecha Martina Přecechtěla. S ALS bojoval necelé dva roky. Jakožto sportovec, který zvládl uběhnout maraton i stokilometrový závod v Krkonoších, se nedokázal smířit s tím, že by byl odkázán na pomoc jiných.
Přecechtěl odjel svůj život ukončit do sanatoria ve Švýcarsku, jak informoval web iROZHLAS.cz v létě 2021. Tehdy sedmatřicetiletého muže doprovodila manželka Markéta. „Nechtěl, aby ho děti viděly, jak se udusí,“ tlumočila tehdy jeho motivace.
Onemocněním ALS trpí v České republice asi 800 lidí, ročně zhruba stovka z nich zemře a přibližně další stovka se nově objeví. Pacienti se sdružují ve spolku ALSA. Výzkumem nemoci se v rámci grantu na Lékařské fakultě UK zabývá česká vědkyně Lenka Šlachtová.
