Jídelníček otců má vliv na plodnost jejich synů, zjistili vědci

Z nové studie, kterou řídili biologové z Monachovy university v australském Melbourne, vyplývá, že otcové svým potomkům předávají mnohem více, než jen genetický materiál. To, co otec konzumuje, ovlivňuje plodnost synů, konkrétně úspěšnost jejich spermií. Článek o tom zveřejnil internetový populárně naučný časopis Phys.org.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Otců na rodičovské přibývá jen nepatrně (ilustrační foto).

Otců na rodičovské přibývá jen nepatrně (ilustrační foto). | Foto: Fotobanka Freeimages

Cílem studie bylo porozumět, jak se výživa otců během celého jejich života odráží na synech. Pokusy ale vědci dělali na mouchách octomilkách, které jsou oblíbeným modelovým organismem kvůli genetické blízkosti člověku.

Jedna z hlavních autorek studie, bioložka Susanne Zajitscheková v článku poukazuje na vliv toho, v jakém prostředí rodiče žijí, na příští generace. Studie podle ní prokázala, že tento vliv je větší, než jsme si mysleli. Dokonce hraje roli i způsob života dávno předtím, než má dotyčný nebo dotyčná potomky.

Způsobuje hlavičkování demenci? Vědci zkoumali pět fotbalistů, u všech propukl Alzheimer

Číst článek

Podle vyjádření zmíněné vědkyně studie jasně prokázala, jak důležité bylo, zda samečkové octomilek měli od začátku kvalitní potravu s vysokým obsahem proteinů. Druhou skupinu pokusných much drželi vědci na nízkoproteinové potravě, v dospělosti měly obě skupiny lehkou potravu. „Lidsky“ řečeno: jedly střídmě.

Jenže jejich geny se v dospělosti projevovaly rozdílně. Mluvíme o takzvané genové expresi. To zřejmě vedlo k rozdílné soutěživosti jejich spermií. Otcové, kteří konzumovali více proteinů, měli syny, jejichž spermie si vedly mnohem lépe, měly tedy mnohem větší šanci vyhrát v soutěži o oplodnění vajíčka.

Výsledkem kvalitní výživy otců byla podle téhož výzkumu větší aktivita genů, které se podílejí na imunitní odpovědi organismu. U pokusných octomilek lépe fungovalo nejen rozmnožování, ale i další metabolické pochody v těle. Na studii se podíleli i badatelé ze Spojených států a ze Španělska.

Výzkum, který jako celek zveřejnil odborný časopis Biology Letters, je jednou z mála prací, které se zabývají vztahem kvality výživy na další generace. A je to také jedna z prvních studií, které prokazují vliv stravy rodičů na dění v organismu potomka.

Vliv má i cvičení

Už na začátku listopadu vyšla jiná zajímavá studie, která se týká vlivu výživy na naše geny. Fyziolog Alexandr z university East Carolina v americkém Greenvillu při pokusech na myších překvapivě prokázal, že pravidelné cvičení budoucích otců může zvýšit riziko poruch metabolismu u potomků.

Tento vliv otců na dědičnost, tedy na genovou výbavu jejich dětí, přirovnávají autoři studie k energeticky úspornější jízdě auta, které spaluje na stejnou vzdálenost méně paliva. Podobný efekt se projevil u zpracovávání stravy u potomků. Mladé pokusné myši, potomci fyzicky aktivních samců, spalovaly kalorie účinněji než ostatní. Důsledky tohoto jevu byly patrné při stravě s vysokým obsahem tuků. Zdraví myší se zhoršilo, měly tendenci nabírat na váze, hůře tolerovaly glukózu a rostla u nich hladina inzulínu.

NASA vybrala vítěze 'velké toaletní výzvy'. Vyřešil vyměšovací problém astronautů ve vesmíru

Číst článek

Když vědci podrobně prozkoumali rodičovské spermie, zjistili, že dlouhodobé cvičení mění už zmiňovanou expresi genů, způsob, jakým se projevovalo několik metabolických genů. Jinak se u potomků chovala také v dědičnosti důležitá takzvaná mRNA.

Jak píší autoři studie, zdá se, že šlo o způsob, jakým se potomci vyrovnávali s nároky, které kladlo okolní prostředí na jejich otce. Výsledek studie označil její autor za překvapivý hlavně proto, že s kolegy původně vycházel z předpokladu, že dlouhodobé cvičení riziko obezity potomků sníží.

Zjištění, která plynou z uvedených prací, mohou mít velký význam pro budoucí léčbu nemocí metabolismu. Mohla by vést k rozvoji nových diagnostických metod nebo nových postupů v léčbě, a to v případě léčby poruch metabolismu u dětí, jejichž příčinou bylo prostředí, v jakém žili jejich rodiče.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme