Vědci vyvinuli v Čížkovicích rotační pec na zpracování lithia. Zájem o ni mají i zahraniční firmy

Skoro celý svět sleduje dění vývoj nové technologie v Čížkovicích na Litoměřicku. Vědci z Vysoké školy chemicko-technologické tam pracují s experimentální rotační pecí na zpracování lithia. Testují možnosti získávání co nejčistšího materiálu pro lithiové baterie z kalů, které zbyly po těžbě na Cínovci. Na pokračování výzkumu získali 112 milionů korun od Evropské unie.

Litoměřice Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

O patentovanou technologii z Čech už projevili zájem těžaři lithia z Austrálie, Kanady nebo Zimbabwe

O patentovanou technologii z Čech už projevili zájem těžaři lithia z Austrálie, Kanady nebo Zimbabwe | Foto: Lucie Heyzlová | Zdroj: Český rozhlas

„Můžeme řídit rychlost otáčení, teplotu, máme tady různá čidla, která nám ukazují podmínky v peci. Tady můžeme řídit celý ten proces,“ popisuje vedoucí projektu Hong Vu celý systém na obrazovce z velína.

Přehrát

00:00 / 00:00

Podrobné informace přináší v reportáži Lucie Heyzlová

První výsledky ze zkušebního provozu čížkovické experimentální pece na získávání lithia překvapil i samotné vědce.

„Dokázali jsme připravit vysoce čistý uhličitan lithný s parametry, které předčily i kvalitu produktů od světových výrobců,“ vysvětluje Hong Vu.

Provoz zmenšené verze cementárny je podle vedoucího projektu přelomový i v tom, že je bezodpadový. Pomocí rotační pece je možné i z odpadu získat další cenné kovy, jako rubidium nebo cesium. Využití přitom najdou i vedlejší produkty z výroby.

Světové těžařské firmy

O patentovanou technologii z Čech už projevili zájem těžaři lithia z Austrálie, Kanady nebo Zimbabwe.

Co když se koronavirus v Japonsku ‚umutoval k smrti‘? Odvážné tvrzení, říká o studii virolog Plevka

Číst článek

„Poslali nám už i vzorek lepidolitu, abychom to mohli vyzkoušet. Zatím to vypadá dobře – tedy, že ta technologie je aplikovatelná i pro jiný druh lithných surovin,“ shrnul Hong Vu.

Skupiny vědců a jejich projektu si všiml i Evropský inovační a technologický institut, který na jeho další rozvoj věnoval 112 milionů korun.

„Na konci projektu bychom měli mít definitivní studii proveditelnosti, která se už dá používat pro financování a výstavbu průmyslového závodu,“ doplňuje Hong Vu.

V následujících 30 měsících, po které bude trvat projekt, postaví Vysoká škola chemicko-technologická spolu s dalšími čtyřmi členy konsorcia další dvě pilotní jednotky – jednu v Česku a jednu v Řecku.

Lucie Heyzlová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme