Káva byla v historii považována za ďáblovo dílo i buržoazní přežitek. Ještě v minulém století se o ní studenti medicíny učili, že patří mezi zlozvyky. To se změnilo až na přelomu tisíciletí. „Káva je úžasný nápoj, který ve správné dávce okolo čtyř až šesti šálků denně a dvě až tři sta miligramů kofeinu má pozitivní účinky,“ vysvětluje lékař Pavel Kohout.

Studio Leonardo Praha 18:47 14. října 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Medicína a odborná lékařská společnost dříve řadily kávu k alkoholu a cigaretám – mezi zlozvyky.

„Naši učitelé nám říkali, že má káva negativní vliv na žaludek. Způsobuje vředy, diurézu a zvyšuje tlak. Tehdy se i věřilo, že zvýšená konzumace vede k nádorovým onemocněním,“ vzpomíná lékař Kohout z Thomayerovy nemocnice.

Až na přelomu tisíciletí se podle něj začaly objevovat studie, které zažité poznatky vyvracely. „Káva je úžasný nápoj, který ve správné dávce okolo čtyř až šesti šálků denně a dvě až tři sta miligramů kofeinu má pozitivní účinky,“ vysvětluje expert.

Na povzbuzujícím kofeinu ale nutně záležet nemusí. „Některé pozitivní účinky má dokonce i bezkofeinová káva,“ doplňuje.

Mezi vítané účinky se podle lékaře řadí například snížení úmrtnosti. Káva totiž zabraňuje rozvoji jak kardiovaskulárních, tak nádorových onemocnění.

Obavy z toho, že by mohla způsobovat rakovinu žaludku, střev nebo močového měchýře, jak se dříve lékaři obávali, jsou liché. „Dřívější data nebyla očištěna od jiných vlivů, jako je třeba kouření nebo fyzická aktivita,“ upozorňuje Kohout.

Kávovou sedlinu lze znovu využít ve stavebnictví. Beton s upraveným lógrem je až o 30 procent pevnější

Číst článek

Účinné látky

Vedle zmíněné mortality snižuje káva podle lékaře také riziko vzniku Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby, případně prodlouží jejich nástup o šest let. Obsahuje totiž kromě kofeinu dalších dva tisíce účinných látek.

„Nejdůležitější jsou antioxidanty, což jsou látky, které zhášejí kyslíkové radikály,“ upřesňuje expert. Ty tělo v zásadě potřebuje. Pomáhají například v bílých krvinkách zabíjet bakterie a viry.

Jenomže když naše tělo s žádnou nákazou nebojuje, jsou zbytečné. A je proto podle Kohouta nutné je „uhasit“, což právě antioxidanty v kávě zvládají.

Kyslíkové radikály totiž mohou způsobovat mutace deoxyribonukleové kyseliny. „Tak může dojít k nádorovému bujení,“ tvrdí lékař.

„Můžou ale také spustit v těle chronický zánět, který potom třeba vede ke zvýšení rizika aterosklerózy, která napomáhá infarktu nebo zúžení cév. Proto je důležité mít mezi kyslíkovými radikály a jejich zhasínači rovnováhu,“ uzavírá Kohout.

Poslechněte si celý pořad Studio Leonardo v audiozáznamu nahoře v článku.

Lenka Pištěková, fos Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít